Neuhrazené pokuty či poplatky za psa a odpad? Novelu správního a daňového řádu, která zásadně změní systém vymáhání veřejnoprávních pohledávek, projednávají poslanci. Pokud návrh projde, přejde veškerá agenda pod Celní správu – stát tak fakticky zruší možnost využívat služby soudních exekutorů. Zatímco Exekutorská komora varuje před miliardovými ztrátami, nižší efektivitou vymáhání a nespravedlivým rozložením nákladů mezi daňové poplatníky, Celní správa se proti těmto tvrzením ohradila.
Dosud si správní orgány mohly vybrat, zda své pohledávky vymáhají samy, prostřednictvím Celní správy nebo soudního exekutora. Týká se to například pokut za dopravní přestupky, porušení živnostenských pravidel nebo poškození životního prostředí, místních poplatků například za odpad nebo za držení psa, a pohledávek uložených Českou národní bankou, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a dalšími státními orgány. Novela nyní stanoví, že všechny tyto pohledávky bude vymáhat výhradně Celní správa.
Exekutorská komora upozornila, že už nedávno přesunuté vymáhání justičních pohledávek je nad síly Celní správy. Prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík uvedl, že v roce 2023 soudní exekutoři vymohli více než třicet procent justičních pohledávek bez nákladů pro státní rozpočet, protože veškeré náklady hradili dlužníci. Po převedení na Celní správu efektivita spadla na tři procenta a daňoví poplatníci za vymáhání zaplatili odhadem půl miliardy korun. Náklady tak nesou lidé, kteří nic nedluží a dluhy nezavinili. „Vláda se rozhodla převést další pohledávky na Celní správu, aniž by vůbec analyzovala, jak se vyvíjí efektivita vymáhání těch, které již převedla. Výsledky, které máme k dispozici, ukazují naprostý propad. Je otázkou, proč se stát rozhodl ignorovat zkušenosti a data a pokračuje směrem, který zatíží daňové poplatníky,“ řekl Mlynarčík.
Celní správa: Hodnotit efektivitu je předčasné
Celní správa však tato tvrzení odmítá. Mluvčí Hana Prudičová uvedla, že údaj o úspěšnosti tři celých devatenáct procent je zavádějící, protože tento podíl se týká pouze nedoplatků, kde byl vydán exekuční příkaz. Mnoho dlužníků ale své závazky uhradí už na základě vyrozumění o nedoplatku. Dále zdůraznila, že vymáhání justičních pohledávek přešlo pod Celní správu teprve v roce 2024, přičemž více než polovina pohledávek byla předána až v posledních dvou měsících roku, kdy ještě nebyly zahájeny vymáhací úkony. Podle jejího vyjádření je proto předčasné hodnotit úspěšnost na základě jednoho roku.
Podle viceprezidenta Martina Tunkla novela poškodí daňové poplatníky a vrátí Českou republiku v oblasti vymáhání dluhů zpět do devadesátých let. Zdůraznil, že v roce 2001 stát zavedl institut soudních exekutorů, protože nebyl schopen efektivně vymáhat dluhy a agenda enormně zatěžovala justici. Soudní exekutoři odlehčili soudům, přinesli vyšší efektivitu a justiční pohledávky vymáhali s více než desetkrát vyšší úspěšností než Celní správa. Přesto se stát nyní rozhodl systém změnit bez jakékoli analýzy. „Chceme, aby stát poskytl jasná data o tom, kolik stojí vymáhání jedné pohledávky Celní správou a jaká je její reálná úspěšnost. Pokud je efektivita u justičních pohledávek téměř desetinová oproti exekutorům, není důvod domnívat se, že u dalších pohledávek tomu bude jinak,“ uvedl Tunkl.
Mohlo by vás zajímat
Absence kontroly celníků?
S převodem dalších veřejnoprávních pohledávek pod Celní správu hrozí, že stát přijde o další miliardy – nejen kvůli nižší efektivitě, ale i kvůli ztrátě příjmů z odvedeného DPH od exekutorských úřadů. Exekutorská komora upozorňuje také na absenci kontroly, protože zatímco exekutory dozorují čtyři dohledové orgány, Celní správu pouze její vlastní interní kontrola. Dalším rizikem je upřednostnění pohledávek státu před soukromými věřiteli, například samoživitelé čekající na výživné budou v pořadí až za pohledávkami vymáhanými Celní správou. Kritizována je i neexistence veřejné evidence dluhů, protože zatímco Exekutorská komora vede Centrální evidenci exekucí, Celní správa žádnou takovou databázi neprovozuje.
Novela přináší i zásadní změny pro samotné dlužníky. Celní správa nebude pořizovat audiovizuální záznamy při soupisu majetku, což může vést k nižší transparentnosti. Dlužníci nebudou mít možnost uhradit polovinu nákladů exekuce do třiceti dnů, jak to umožňuje exekuční řád. Otázkou zůstává i ochrana bydlení, protože exekutoři nesmějí dražit nemovitosti kvůli malým dluhům, u celníků však není jisté, zda stejná pravidla platí.
Novela správního a daňového řádu se nachází ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Pokud projde, bude ji ještě posuzovat Senát a prezident.
