Otevřít podnikům možnost propouštět zaměstnance i bez udání důvodu je pro českou ekonomiku risk. V podcastu Perspektivy Česka to řekl ekonom a výzkumný pracovník CERGE-EI Filip Pertold. Obává se, že zvýšené odstupné spojené s novým typem výpovědi spustí lavinu soudních sporů. Pro zaměstnance totiž bude vyšší částka tak lákavá, že se ji budou chtít vymoci i v případech, kdy bude důvod výpovědi známý a odlišný. Soudní spory kolem výpovědí už přitom nyní firmy silně zatěžují, upozornil v debatě místopředseda odborového svazu KOVO Ivo Kužel.
Až šest měsíčních platů odstupného bude náležet zaměstnancům, které se jejich zaměstnavatel rozhodne propustit, aniž by jim řekl důvod. Počítá s tím pozměňovací návrh předložený k novele zákoníku práce poslanci ODS a TOP 09. To má zvýšit sociální jistotu zaměstnanců a také zabránit nadužívání nového typu bezdůvodné výpovědi. „Chtěli jsme tím zvýšit pravděpodobnost přijetí návrhu, protože při úvodních debatách nám bylo vyčítáno, že dostane zaměstnance do složité ekonomické situace a my jsme na to reagovali tím, že jsme odstupné navýšili,“ uvedl v Podcastu Perspektivy Česka jeden z předkladatelů návrhu Jan Skopeček (ODS).
Jenže právě příslib vyššího odstupného může být pro trh práce vážným rizikem. „Bojím se, aby se nestalo šestiměsíční odstupné spíše standardem,“ upozorňuje Pertold a dodává: To znamená, že se zaměstnanci, i když něco porušují, budou domáhat i hrozbami soudních sporů šestiměsíčního odstupného.“ To by propouštění ještě více prodražilo. Už nyní přitom Česko čelí mezinárodní kritice, že je zde propouštění zaměstnanců administrativně obtížné a drahé.
Právě hrozbu soudních sporů považuje Pertold také za důvod, proč firemní sektor k aktuálně navrhované novince mlčí. Dříve přitom po zavedení nového typu výpovědi sám volal.
Mohlo by vás zajímat
Soudní spory jsou už dnes v pracovně-právních vztazích poměrně časté a firmy si stěžují, že je nesmírně zatěžují. „Spor o rozvázání pracovního poměru nám trvá dva, tři čtyři roky,“ popsal svou zkušenost Ivo Kužel.
I bez nové výpovědi bude propouštění snazší
Pertold by proto raději nic neriskoval a přidržel se novely zákoníku práce tak, jak ji navrhla vláda. I ta totiž obsahuje řadu kroků usnadňujících propouštění. „I bez výpovědi bez udání důvodu tam dochází ke značnému zjednodušování výpovědí, zkracování výpovědních lhůt. Při určitém způsobu porušení smlouvy je možné se se zaměstnancem rozloučit už do měsíce,“ uvádí ekonom. To dosud nebylo možné.
Výpovědní lhůta nyní začne běžet okamžitě po podání výpovědi. Nebude se s jejím zahájením čekat až na začátek následujícího měsíce. Firmy také dostanou více prostoru si zaměstnance lépe vyzkoušet. „Prodlužuje se zkušební doba,“ připomíná Kužel. U řadových zaměstnanců má podle návrhu novely trvat místo tří měsíců čtyři, u vedoucích se prodlouží ze šesti na osm. Během této doby se mohou zaměstnavatelé rozloučit se zaměstnancem okamžitě, pokud nejsou s jeho výkonem spokojeni.
Vyšší dynamika trhu práce zvýší mzdy
Česko má extrémně nízkou mobilitu zaměstnanců na trhu práce, jednu z nejnižších v Evropské unii. A právě na to česká ekonomika dlouhodobě doplácí. „Je to problém, protože nejsme schopni pružně reagovat na ekonomické šoky,“ upozorňuje Pertold.
Kromě zjednodušení propouštění má podle návrhu novely zákoníku práce český trh práce rozhýbat také zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby od příštího roku podpora první dva měsíce činila 80 procent dosavadního čistého výdělku nezaměstnaného, maximálně pak 80 procent průměrné hrubé mzdy. V současnosti se počítá jako 65 procent z předchozího měsíčního čistého výdělku, maximálně pak činí 58 procent průměrné hrubé mzdy.
Nejvyšší podporu by nezaměstnaný pobíral po dobu prvních dvou měsíců, kdy je bez práce. Další dva měsíce by podpora měla podle nové úpravy činit 50 procent čistého výdělku nezaměstnaného z posledního zaměstnání, což je stejně jako podle stávajících pravidel. Po zbývající dobu by nezaměstnaný měl pobírat 40 procent svého dosavadního výdělku namísto současných 45 procent.
„Potřebujeme, aby se zaměstnavatelé lépe párovali se zaměstnanci, aby lidé častěji měnili zaměstnání. A k tomu jsou změny v podpoře v nezaměstnanosti nadesignované, aby to ekonomiku nakoplo, aby lidé nezůstávali na pracovních místech, kde nejsou spokojeni a bojí se změnit zaměstnání jenom proto, že nemají finanční polštář,“ hájí novinku Pertold.
Podle Mariana Jurečky povede zvýšení mobility na trhu práce také k růstu mezd. Data ministerstva totiž ukazují, že na novém pracovním místě berou lidé v průměru o 12 procent více peněz než ve svém předchozím zaměstnání.
Podcast Perspektivy Česka si poslechněte na Spotify nebo Apple podcast
