Povodně, sucho, ztráta biodiverzity, znečištění. To jsou jen některé z problémů, kterým dnes Evropa čelí, pokud jde o zdroje vody. Postavit by se této narůstající krizi měla Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost, kterou chce Evropská komise představit v druhém čtvrtletí letošního roku. Europoslanci ještě před jejím představením volají po investicích do vodní infrastruktury, přísnějším monitoringu chemikálií a závazných cílech pro snížení znečištění.

„Evropská unie nemá bezpečné a odolné dodávky vody,“ řekl na úterním jednání výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu zástupce socialistické frakce Thomas Bajada. „Nemůžeme si dovolit nadále zacházet s vodou jako s neomezeným zdrojem. To voda není,“ apeloval na své kolegy.

Právě Bajada má na starost vypracování zprávy Evropského parlamentu o tom, jak by měla strategie dle zákonodárců vypadat. Ve svém návrhu zprávy se zaměřil na šest aspektů: účinné využívání vody, zmírňování znečištění, přizpůsobení se změně klimatu, financování, digitalizace a inovace a přeshraniční spolupráce.

„Věřím, že větší efektivita nakládání s vodou a snížení poptávky po vodě je klíčová priorita. Průmysl stojí za čtyřiceti procenty všech překážek narušující tok vody, zemědělství je největším spotřebitelem. Potřebujeme závazné sektorové cíle na efektivitu využívání vody a snižování překážek, které budou přizpůsobené podmínkám národních států a nastavené na úrovni jednotlivých povodí,“ řekl Bajada. Další kroky podle něj zahrnují lepší monitoring využívání vody a přechod k udržitelnějšímu farmářství.

Mohlo by vás zajímat

Většina toků v Evropě obsahuje rizikovou chemii a neodpovídá standardům

Poukázal také na problém se znečištěním vody. Evropská unie sice již má závaznou legislativu, která stanovuje standardy kvality, implementace a vymáhání však vázne napříč Evropou. Česko přitom není výjimkou: V poslední implementační zprávě zveřejněné na začátku tohoto roku se očekává, že dobrý ekologický status bude mít do cílového roku 2027 jen 12,2 procenta povrchových vodních ploch. Pokud jde o chemikálie, v dobrém stavu dle principu, jak je legislativa definuje, je jen 38,6 procent povrchových vod, stav dalších více než 18 procent vod je však neznámý. Ve srovnání s řadou jiných evropských zemích jde však stále o dobrý výsledek.

„Zemědělský odpad, průmyslové odpady a znečišťující látky, jako jsou PFAS (perfluorované a polyfluorované alkylové látky, častěji známé jako takzvané věčné chemikálie, pozn. red.), léčiva, bisfenoly a mikroplasty, nadále kontaminují naše vody. Proto vyzývám k přísné implementaci současné legislativy spolu s vytvořením právně závazných norem kvality vody EU a celoevropské normy kvality pro PFAS v podzemních a povrchových vodách,“ řekl Bajada.

Větší pozornost si podle něj zaslouží také klimatická adaptace. Tedy snaha mitigovat negativní dopady klimatické změny, jako je sucho, extrémní povodně a vysoké teploty, které Bajada jako Malťan zná sám velmi dobře.

To vše vyžaduje dostatek financí. „Proto vyzývám k vytvoření vyhrazené kapitoly v rámci víceletého finančního rámce, která by zajistila dlouhodobé investice do zabezpečení vody, digitalizace a inovací,“ řekl europoslanec. Kromě toho zmínil také roli digitalizace a potřebu posílené přeshraniční spolupráce, aby bylo o řeky pečováno po celé délce toku, nejen v některých členských státech.

Nedostatek vody postihuje skoro 30 procent Evropanů

Volání po vyšších investicích do ochrany vody zazněly i z úst lidovecké europoslankyně Maríi del Carmen Crespo Díaz, která za svou frakci vyjednává podobu zprávy jako stínová zpravodajka. Ta současně poukázala na to, že nedostatek vody dnes postihuje skoro 30 procent Evropanů.

„Musíme se tedy zaměřit na řešení, na vědu založenou na přírodních principech, ale také na výzkum, který pomůže získat přístup k podzemní vodě,“ řekla. Zmínila také větší zaměření na proces čištění vody. „Je to extrémně důležité, pokud chceme zajistit Evropanům budoucnost,“ dodala.

Aurelijus Veryga, zástupce konzervativců, řekl, že je sice třeba zdůraznit vzrůstající potřebu odolnosti v oblasti vody, silně se však staví proti závazným regulacím. „Odolnost by měla být řešena praktickými nákladově efektivními řešeními spíše než přehnanou regulací,“ uvedl s tím, že konkrétní kroky by měly být ponechány na národních státech. I on však podpořil větší financování této oblasti.

Další europoslanec, zástupce frakce Obnova Evropy Grégory Allione, navrhuje posílit princip „znečišťovatel platí“. „Dopady nemohou cítit jen domácnosti,“ zdůraznil. Připomněl také svou minulost jako člena hasičského sboru a řekl, že se Evropa musí zaměřit i na svou připravenost na krize. „90 procent přírodních katastrof souvisí s vodou,“ zdůraznil. Zmínil také potřebu lepší údržby vodovodních trubek – kvůli těm totiž podle něj přicházíme o asi 20 procent vody.

Europoslanci by měli o zprávě hlasovat ve výboru na začátku dubna, na plénu pak v květnu. Evropská komise současně sbírá podněty ke strategii ze strany veřejnosti a zainteresovaných osob, a to do začátku března.