Švédský nejvyšší soud dnes dospěl k závěru, že Greta Thunbergová a stovky dalších mladých aktivistů nemohou žalovat stát u švédského soudu kvůli tomu, co sami označují za nedostatečná politická opatření proti změně klimatu. Informovala o tom agentura Reuters. Aktivisté mladší 26 let podali v roce 2022 u stockholmského okresního soudu hromadnou žalobu, v níž tvrdí, že švédský stát porušuje jejich práva zakotvená v Evropské úmluvě o lidských právech tím, že nedělá dost pro omezení změny klimatu ani pro zmírnění dopadů tohoto jevu. Podobné žaloby řeší i české soudy.

Poté, co stát požádal o zamítnutí žaloby, se okresní soud v roce 2023 obrátil na nejvyšší soud, aby objasnil, zda může být žaloba tohoto druhu účinně projednávána u švédského soudu.

„Soud nemůže rozhodnout, zda Riksdag (švédský parlament) nebo vláda musí přijmout nějaké konkrétní kroky. O tom, jaká konkrétní opatření v oblasti klimatu by Švédsko mělo přijmout, rozhodují politické orgány nezávisle,“ uvedl švédský nejvyšší soud v dnešním prohlášení.

Asi 300 civilních navrhovatelů, kteří si říkají skupina Aurora, v žalobě požadovalo, aby okresní soud nařídil švédskému státu, aby dělal více pro omezení globálního oteplování na nanejvýš 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslovému období.

Mohlo by vás zajímat

Švédský parlament v roce 2017 rozhodl, že nejpozději od roku 2045 nebude tato skandinávská země do atmosféry vypouštět dodatečné emise skleníkových plynů a energii bude čerpat jen z obnovitelných zdrojů.

České soudy o ochraně klimatu

České soudy se v posledních letech zabývaly několika žalobami týkajícími se nedostatečné ochrany klimatu. Nejvýznamnější z nich je tzv. „klimatická žaloba“, kterou podal spolek Klimatická žaloba ČR spolu s obcí Svatý Jan pod Skalou a dalšími subjekty proti vládě a čtyřem ministerstvům.

Průběh soudních řízení:

  1. Městský soud v Praze (červen 2022): Soud částečně vyhověl žalobcům, když konstatoval, že ministerstva neplní své povinnosti v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, a nařídil jim přijmout konkrétní opatření ke snížení emisí o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Žalobu proti vládě však odmítl a část týkající se adaptačních opatření zamítl.
  2. Nejvyšší správní soud (únor 2023): Na základě kasačních stížností ministerstev Nejvyšší správní soud zrušil klíčové části rozsudku Městského soudu. Uvedl, že v době rozhodování neexistovala jasná právní povinnost pro Českou republiku dosáhnout konkrétního snížení emisí o 55 % do roku 2030, jelikož tento cíl nebyl plně promítnut do unijního ani českého práva.
  3. Městský soud v Praze (říjen 2023): Vázán rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, Městský soud žalobu v plném rozsahu zamítl.
  4. Nejvyšší správní soud (listopad 2024): Po kasační stížnosti žalobců Nejvyšší správní soud potvrdil zamítavý rozsudek Městského soudu. Přesto ve svém rozhodnutí uvedl, že české klimatické plány jsou „na hraně zákonnosti“ a že by Česká republika měla usilovat o ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí.

Aktuální vývoj:

V únoru 2025 se spolek Klimatická žaloba obrátil na Ústavní soud s tvrzením, že nečinnost státu v oblasti ochrany klimatu porušuje základní lidská práva, včetně práva na příznivé životní prostředí, ochranu zdraví a vlastnického práva. Ústavní soud se nyní touto stížností zabývá.

Tyto případy ukazují složitost právních sporů týkajících se klimatické politiky a vyvažování mezi mezinárodními závazky, národní legislativou a ochranou základních práv občanů.