O šesti stížnostech na omezení práv v ČR během pandemie Covid-19 rozhoduje letos Evropský soud pro lidská práva. Mezi „běžící věci“ dále patří zejména stížnosti související se sexualizovaným násilím, ale také stížnost exhejtmana Davida Ratha na nestrannost soudu a presumpci neviny. Stát je seznámen se 45 novými stížnostmi. Je jich mnohem víc, ale vláda se o nich nedozví, uvedl na tiskové konferenci vládní zmocněnec pro zastupování před Soudem Petr Konůpka.

Jako úspěšné ohodnotil loňské zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, a to „z hlediska lidských práv i ekonomických zájmů České republiky“. České soudy dobře pracují s judikaturou ESLP.

V loňském roce vydal Evropský soud pro lidská práva 21 rozhodnutí ve stížnostech na Českou republiku. Ve 13 z nich konstatoval neporušení Úmluvy. Naopak k porušení Úmluvy došlo v sedmi případech. V jednom případu přistoupily strany ke smírnému urovnání.

Ke smírnému ujednání došlo v případu Valchář v. ČR, o kterém Česká justice informovala. Smíru dosáhl přes promlčení nároku muž, kterého v roce 2016 fyzicky napadli a poté neoprávněně zadržovali policisté při silniční kontrole. Policisté za to byli odsouzeni. Na rozsudek muž čekal kvůli uplatnění náhrady škody. Tím však došlo promlčení a české soudy nárok zamítly. Česká vláda mu nakonec vyplatila přes pět tisíc euro.

Mohlo by vás zajímat

Celkem loni podle vládního zmocněnce ČR vyplatila stěžovatelům kolem milionu korun.

Stát mění legislativu v trestných činech souvisejících se sexualizovaným násilím

Jak dále uvedl vládní zmocněnec Petr Konůpka, odsuzujícím rozsudkem případy pro ČR nekončí, český stát se musí vyrovnat se stěžovateli a napravit porušení Úmluvy. Ohledně sexualizovaného násilí Česká republika učinila pokrok už loni, uvedl vládní zmocněnec v souvislosti s případy Y a Z v. ČR, kde šlo o nebyla obětem tohoto typu násilí poskytnuta účinná ochrana ze strany státu. V obou případech proto došlo k porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

O případu Y. v. ČR, ve kterém si kněz vydržoval dívku ze sociálně slabé rodiny, Česká justice podrobně informovala.

Také o druhém případu Z. v. ČR, kde pohlavní styk po studentce teologického semináře požadoval kněz a vedoucí její dizertační práce, Česká justice informovala.

Podle vládního zmocněnce se oba případy odehrály ještě za starého trestního zákona a v době, kdy judikatura soudů nebyla rozvinutá jako dnes. Mezitím se situace změnila a došlo k redefinici znásilnění, uvedl vládní zmocněnec k oběma případům jako k příkladům, kdy došlo v ČR k nápravě.

Český stát se rovněž musí vypořádat legislativní změnou s případem Spišák v. ČR, kde šlo o nastavení lhůt přezkumu vazby mladistvého, kde byla pravidla pro mladistvé rozdílná než pro dospělé. Mladistvý vězeň před soudem ve Štrasburku prokázal, že jde o diskriminaci, když může žádat o přezkum až po půl roce, zatímco dospělí vězni tak mohou učinit po třech měsících.

Česká justice o případu Spišák v. ČR podrobně informovala.

O nedostupném bydlení ještě uslyšíme

Co se týče dlouhodobého výkonu rozsudků, loni se podle Petra Konůpky podařilo úspěšně uzavřít dva případy, a to případ z roku 2020 ohledně umísťování dětí do tří let do kojeneckých ústavů. Od letošního ledna platí nový zákon, který umístění do kojeneckého ústavu znemožňuje. V druhém případu šlo o procesní práva dětí do 15 let, kde je příslušná legislativa v současnosti předložena v Poslanecké sněmovně.

Naopak v dalších asi dvaceti věcech výkon trvá, jde například o tělesné trestání dětí. „Tam jsem blízko cíle, protože příslušná novela je v Poslanecké sněmovně,“ uvedl vládní zmocněnec.

Na seznamu případů, kde trvá výkon rozhodnutí, je stále také rozsudek z roku 2007 v případu D.H. v. ČR, kde byl český stát odsouzen za diskriminaci romských žáků ve vzdělávání.

Naopak zajímavý vývoj lze očekávat v případu FEANTSA, kde v roce 2024 Evropský sociální výbor rozhodl, že Česká republika porušuje nedostupným bydlením sociální chartu. Také o tomto případu Česká justice informovala.

Účinná ochrana, spravedlivý proces, práva dětí

Také letos se Česká republika bude muset vypořádat se stížnostmi v souvislosti se sexualizovaným násilím. Letos jde zejména o případy vyšetřování sexuálního zneužívání třináctileté dívky. Kromě toho se však budou řešit také kauzy související s genderovou problematiku, třeba stížnost týkající se uznání adopce dvojicí stejného pohlaví a stížnost na sterilizaci jako podmínku změny pohlaví.

Štrasburk rovněž nově rozhoduje šest stížností na porušení práv během pandemie Covid-19. V současnosti Soud zjišťuje, jaké možnosti měl občan, aby se dovolal svých práv.

U ESLP je letos 45 „běžících“ stížností proti ČR. Ve skutečnosti jich bude více než sto, ale o většině z nich se stát nedozví, protože Soud 90% z nich odmítne, aniž by vládu informoval. Jaký je charakter těchto stížností, nevíme. Podle vládního zmocněnce je mezi stížnostmi dlouhodobě více věcí opatrovnického charakteru, stížností na trestní proces – v poslední době zejména na dohody o vině a trestu ve vztahu k třetím osobám. Trestního práva se týká rovněž stížnost exhejtmana Davida Ratha na porušení nestrannosti českých soudů a presumpci neviny. Novinou je skupina covidových případů.

Kromě toho už pátým rokem Soud rozhoduje mezinárodní stížnost Lichtenštejnska na ČR o navrácení pozemků a staveb. Jak uvedl vládní zmocněnec, stát od Soudu nově obdržel druhou sadu otázek.

Česká republika jako vedlejší účastník rovněž vstoupila do případů organizované migrace z Běloruska a Ruska do Polska.