Polsko musí zaplatit přes 320 milionů eur (přes osm miliard korun) jako penále za předchozí žaloby související s nedodržováním právního státu, potvrdil dnes unijní soud. Případ se týká reformy polského soudního systému z roku 2019, Soudní dvůr EU následně dospěl k závěru, že justiční reforma tehdy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) porušuje právo Evropské unie. Protože se Varšava rozhodnutím neřídila, Polsku byly uděleny pokuty za ignorování soudního rozhodnutí.
„Dne 1. dubna 2021 podala Evropská komise k Soudnímu dvoru žalobu pro nesplnění povinnosti proti Polsku, v níž se domáhala určení, že některé legislativní změny organizace soudního systému v Polsku, přijaté v prosinci 2019, porušují právo EU. V průběhu tohoto řízení Soudní dvůr Polsku mimo jiné uložil, aby pozastavilo použití některých vnitrostátních ustanovení napadených Evropskou komisí. Vzhledem k tomu, že Polsko neprovedlo toto předběžné opatření, bylo dne 27. října 2021 nařízeno zaplatit EK denní penále ve výši jednoho milionu eur,“ uvedl unijní soud ve svém dnešním rozsudku. Toto penále začalo běžet od 3. listopadu 2021.
Následně v červnu 2022 Polsko přijalo zákon, kterým se snažilo vyhovět předběžnému opatření, které bylo uloženo Soudním dvorem. Varšava ale vyhověla jen částečně a denní penále bylo proto 21. dubna 2023 sníženo na 500 000 eur. „Vzhledem k tomu, že Polsko neplatilo denní penále, komise pravidelně vymáhala tyto částky prostřednictvím započtení proti různým pohledávkám, které má tento členský stát vůči Evropské unii,“ popsal soud.
Otazníky kolem nezávislosti soudů
Polsko následně podalo k soudu EU žalobu, ve které požadovala snížení těchto pokut. Dnes ale Tribunál Soudního dvora EU rozhodl, že země „musí zaplatit celkovou částku přibližně 320 200 000 eur,“ stojí v tiskové zprávě.
Evropská komise v původní žalobě tvrdila, že problematická reforma soudcům zabránila zpochybnit zákonnost jmenování jiných soudců, čímž porušila právo EU. Kromě toho také umožnila trestat soudce za jejich verdikty kárnému senátu polského nejvyššího soudu, jehož nezávislot nebyla podle EU zaručena. To podle unijní exekutivy omezilo nezávislost polských soudů a bylo v rozporu s pravidly právního státu.
Mohlo by vás zajímat
Širší spory mezi Evropskou komisí a Polskem o dodržování evropského práva se táhly roky, v prosinci 2017 byla proti Polsku spuštěna takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii. V polovině prosince 2023 se pak ujal vlády nový proevropský kabinet vedený premiérem Donaldem Tuskem, odhodlaný vztahy s Bruselem zlepšit, který také slíbil obnovení právního státu podle představ EU. Země přijala opatření a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen následně začátkem května 2024 oznámila, že v Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu, a unie proto ukončí řízení, kterému Varšava čelila několik let
