Platy politiků a soudců budí pozornost dlouhodobě, několikrát zasáhl Ústavní soud

Dnes uplyne lhůta, po níž by měl prezident Petr Pavel dostat k podpisu novelu o zvyšování platů veřejných činitelů. Platy politiků a soudců budí pozornost dlouhodobě. Do této problematiky už několikrát zasáhl Ústavní soud (ÚS). Na rozhodnutí, zda novelu podepíše, nebo vetuje, bude mít 15 dní. Tento týden v Paříži prezident uvedl, že se novela od prosincové verze, kterou byl připraven podepsat, podstatně změnila. Své finální rozhodnutí ale zatím neoznámil.

O diskutované novele o zvyšování platů veřejných činitelů rozhodne prezident Petr Pavel v pondělí. Řekl to dnes v rozhovoru v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Lhůta, po které hlava státu dostane novelu o zvyšován platů poslanců či soudců k podpisu, končí dnes. Jak prezident rozhodne, v dnešním rozhovoru nepředjímal.

Tento týden v Paříži prezident uvedl, že se novela od prosincové verze, kterou byl připraven podepsat, podstatně změnila.

Senát 28. ledna přijetí novely umožnil, když ji sice neschválil, ale taky nijak nepozměnil. Prezident normu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, která končí dnes.

Mohlo by vás zajímat

Z Vrchního státního zastupitelství máme zelenou, zaznělo při výsleších o tajné buňce ve Vojenské policii

Mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga před týdnem ČTK sdělil, že se Pavel pečlivě seznámil s argumenty zástupců justice, kteří po něm žádají veto novely. Podle prezidenta Unie státních zástupců (USZ) Tomáše Foldyny je norma v rozporu s nálezem Ústavního soudu (ÚS) a porušuje principy právního státu. Již před tím vyzvala prezidenta k vetu Soudcovská unie, za protiústavní novelu považuje i justiční grémium, složené z vrcholných představitelů soudů a soustavy státních zastupitelství.

Novela má stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt ÚS, který zrušil loňské snížení platů soudců. Pětiprocentní omezení v příštích letech se na platy v justici vztahovat nemá.

Soudci i státní zástupci obdrželi své lednové výplaty, a to ve výši odpovídající loňskému nálezu Ústavního soudu. Politici zatím peníze za leden neobdrželi. Ministerstvo práce a sociálních věcí již dříve avizovalo, že termín výplaty se u nich odsune do prezidentova podpisu novely.

Nynější novela reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který loni v květnu odmítl trvalé snížení koeficientu pro výpočet platové základny pro soudce. Základem platů veřejných činitelů je už od roku 2004 průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství vždy za předloňský rok, která se pro stanovení platové základny násobí koeficientem. Jeho výše se během let několikrát měnila, pro některé roky také Sněmovna ve snaze zmrazit nebo snížit růst platů politiků přijala pevně stanovenou výši platové základny.

Zatímco zásahy do platů politiků nevyvolávají problémy, u soudců tato opatření opakovaně narazila u Ústavního soudu. Ten formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu některé zásahy do platů ústavní soudci uznali jako možné a důvodné, například po ničivých povodních. Soudci ÚS však poukazují na to, že zásahy do jejich platů jsou opakované, selektivní a nepřiměřené okolnostem.

V květnu 2024 proto před Ústavním soudem neobstálo trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny ze tří na 2,822, které bylo součástí vládního konsolidačního balíčku, přijatého v prosinci 2023. ÚS loni řešil také zmrazení platů (jež zasáhlo i soudce) v letech 2021 a 2022. Zatímco v prvním roce bylo podle soudců vzhledem k mimořádným pandemickým okolnostem v souladu s ústavním pořádkem, v následujícím roce nikoliv. Soudci nicméně nezískali právo na dorovnání platů za rok 2022, na rozdíl od těch v roce 2024.

Po zásahu ÚS bylo nutné přijmout novou právní úpravu, protože verdikt od letošního ledna z příslušného paragrafu úplně vypustil výši koeficientu. Původní návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí z konce září počítal s nárůstem platů o skoro 14 procent. Po vlně kritiky vláda nakonec v polovině října schválila návrh na navýšení o necelých sedm procent. Podle novely přijaté Sněmovnou (kterou horní komora koncem ledna neschválila, ale ani nijak nepozměnila, a tak ji může nyní dostat k podpisu prezident) pak budou v dalších letech moci platy vrcholných politiků růst nejvýše o pět procent ročně.

Nynější novela také stanoví pro letošek platové základny přímo. V roce 2023 činila základna 94 757,5 koruny, pro loňský rok byla 94 775 korun. Letos to má být pro vrcholné politiky a další funkcionáře 101 364 korun a pro soudce 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu ÚS počítaly ze základny 120 951 korun. Schvalovaná předloha přímo určuje pro letošek i základnu pro státní zástupce, a to 109 516,5 koruny.

V dalších letech se má do zákona číslo 236/1995 (o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu) znovu vrátit koeficient, který stanoví výši platové základny automaticky. Tento násobek byl v nedávné minulosti tři pro soudce a 2,5 pro ostatní. Pro rok 2024 se koeficient pro soudce snížil 2,822 (což zrušil ÚS), u ostatních pak činil 83,3 procenta základny pro soudce. Od roku 2026 bude koeficient pro soudce tři, jeho odvozená výše pro ostatní zůstane (odpovídá dřívějšímu 2,5 násobku soudcovské).

Proti novele se v uplynulých týdnech ostře ohradili představitelé justice. Koncem ledna vyzvala Soudcovská unie prezidenta Petra Pavla, aby ji vetoval, protože je podle ní v rozporu s nálezy ÚS z loňského května. Začátkem února se v dopise prezidentovi podobně vyjádřil i předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy, po vetu novely volá také šéf Unie státních zástupců (USZ) Tomáš Foldyna. Podle žalobců je norma v rozporu s nálezem Ústavního soudu a porušuje principy právního státu.

Prezident Petr Pavel v pondělí řekl, že novela zákona o zvyšování platů veřejných činitelů se od prosincové verze, kterou byl připraven podepsat, podstatně změnila. Jak se k ní postaví, ale neoznámil.

Zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců byl přijat v září 1995. Podle normy se určují platy poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, poslanců Evropského parlamentu, ale i soudců, ať už obecných soudů nebo Ústavního soudu, a také představitelů dalších vrcholných institucí: Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, Národní rozpočtové rady a Národní sportovní agentury.

Platová základna se původně stanovila na základě tarifů pro zaměstnance ministerstev, vypočítala se jako souhrn nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku. Teprve od roku 2004 ji novela navázala na průměrnou mzdy – původně v nepodnikatelské sféře, od roku 2022 (mimo jiné v návaznosti na změnu vykazování statistik) v celém národním hospodářství. Tato mzda se pro stanovení platové základny násobila nejprve třemi pro všechny odměňované, až postupem času se v důsledku rozhodování ÚS odlišil koeficient pro soudce a ostatní.

Během uplynulých dvou dekád ale do předpokládaného automatického stanovování výše platové základny opakovaně zasáhli politici v rámci různých úsporných balíčků. Například od ledna 2011 do prosince 2014 byla stanovena v pevné výši 51.731 korun, poté se vrátil koeficient, ovšem nižší. Pro rok 2015 činil 2,25 a v následujících třech letech postupně rostl až na 2,5. Na základě rozhodování Ústavního soudu se ale úspory jen někdy dotkly i soudců, u nichž před jeho posledním – a ÚS zrušeným – snížením činila platová základna dlouhodobě trojnásobek průměrné mzdy.