Odbory se nebrání jednat o zavedení výpovědi bez udání důvodu. Požadují ale, aby návrh a jeho podmínky seriózně projednala tripartita. V podcastu Perspektivy Česka to řekl Ivo Kužel, místopředseda odborů KOVO, které jsou nejsilnějším odborovým svazem v Česku. Varoval zároveň, že odstupné, které při propuštění bez důvodu poslanecký pozměňovací návrh zavádí, je příliš nízké. Avizovaných šest měsíčních platů by totiž nebylo pro všechny. Někteří zaměstnanci by odešli jen se dvěma.
Návrh na zavedení výpovědi bez udání důvodu, který předložili poslanci ODS a TOP 09 k novele zákoníku práce, nedává zaměstnancům dostatečnou jistotu, že neupadnou do ekonomické nouze. Slíbených šest měsíčních platů, které budou muset firmy při využití tohoto nástroje propuštěným vyplatit, totiž nebude pro každého. „Ten, kdo má pracovní poměr rok, bude mít nárok jen na dvojnásobek odstupného. Ten, kdo má dva roky, pak na dvojnásobek dvouměsíčního odstupného,“ upozorňuje Ivo Kužel.
Ostatně i šest měsíčních platů odstupného, které návrh přiznává lidem, jejichž pracovní poměr trval déle než dva roky, je podle Kužela málo. Pokud se podnik rozhodne propustit zaměstnance bez důvodu, měl by mu vyplatit osm až deset platů. V mnoha firmách totiž kolektivní smlouvy zaručují zaměstnancům i v běžných situacích nárok na vyšší odstupné, než stanoví zákon.
„Máme firmy, kde po deseti odpracovaných letech mají zaměstnanci nárok na osm až dvanáct měsíců odstupného, protože se tak dohodli se zaměstnavatelem. Když začal působit ArcelorMittal, tak tam byl 24násobek, pokud zaměstnavatel rušil pracovní místa,“ uvedl Kužel s tím, že by se to mělo v návrhu zohlednit.
Chceme jednat, říká odborář
Odborům na návrhu zavedení výpovědi bez udání důvodu nejvíce vadí to, že s nimi nebyl projednán, a neměly tak možnost vznést své návrhy a připomínky. O kontakt se prý snažily opakovaně. „Poslanci odmítají návrh projednat se stranou sociálního dialogu,“ upozornil Kužel.
Poslanec Jan Skopeček, který patří k předkladatelům návrhu, v debatě reagoval na kritiku tím, že předkládání pozměňovacích návrhů je právem poslanců. Návrh podle něj vhodně doplňuje připravenou novelu o další opatření, která pomohou zvýšit mobilitu na jinak rigidním českém trhu práce. „Nemyslím si, že výpověď bez udání důvodu je něco tak revolučního a dramaticky špatného, jak se z toho snaží udělat odbory,“ prohlásil Skopeček.
Mohlo by vás zajímat
Jenže v minulých volebních obdobích bývalo zvykem, že se u novel zákoníku práce během projednávání ve sněmovně už nic neměnilo. Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbory a zaměstnavatelské svazy uzavíraly gentlemanskou dohodu, že nic, na čem se na tripartitě nedohodly, nebudou prosazovat v pozdějších fázích legislativního procesu. U aktuální novely taková dohoda ale chybí. Dva pozměňovací návrhy ve sněmovně předložil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Těmi chce například změnit výši podpory v nezaměstnanosti.
Nevýhodou poslaneckých pozměňovacích návrhů je také to, že neprocházejí připomínkovým řízením ani hodnocením dopadů. Jejich efekty jsou tak obtížně předvídatelné.
Aktuální novela zákoníku práce přitom i bez pozměňovacích návrhů přináší řadu opatření, která mají pomoci rozhýbat trh práce. Zkracuje se například výpovědní doba a prodlužuje se zkušební doba, takže zaměstnavatelé budou mít více času na to, aby si nové zaměstnance vyzkoušeli.
„Je to jeden z mála případů, kdy se shodla i opozice s koalicí,“ uvádí ekonom CERGE-EI Filip Pertold, který byl také hostem Perspektiv Česka. Do dalších úprav zákoníku by se nyní bezhlavě nepouštěl. „Určitě bych počkal na efekt toho, na čem je široká shoda. Pak se pojďme bavit o tom, co bude potřeba udělat dál,“ uzavřel.
Podcast Perspektivy Česka si poslechněte na Spotify nebo Apple podcast
