Na potřeby obětí trestných činů a posílení jejich práv by se mohl v brzké době zaměřit nový vládní výbor. Spadat by měl pod radu vlády pro lidská práva. Řešil by změny legislativy, posílení pomáhajících organizací, vzdělávání profesionálů i prevenci a osvětu. Vzniknout by měl ucelený postup. Dnes to uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Termín vzniku neupřesnila. O vytvoření výboru dlouhodobě usilovaly poradny pro oběti. Podle advokátky Kláry Kalibové z asociace Victima výbor posílí hlas obětí na politické úrovni.

„Chceme vytvořit důstojnou platformu zapojení resortů a nevládních neziskových organizací do systematické diskuse o právech a potřebách obětí. Chceme toto téma posílit a řešit ho koordinovaně ve všech potřebných souvislostech a dát mu zaslouženou váhu a pozornost,“ vysvětlila zmocněnkyně. Podle ní výbor zaměří pozornost na legislativu, vzdělávání soudců, sociálních pracovníků či zdravotníků, posílení podpůrných organizací či osvětu a prevenci.

Výbor by spadal pod vládní lidskoprávní radu. Členy by tvořili zástupci resortů, neziskových organizací i dalších institucí. Jmenoval by je nejspíš podle statutů podobných vládních sborů předseda rady, jímž je premiér Petr Fiala (ODS). Funkční období bývá čtyřleté.

Řešíme zájmy pachatelů, ne obětí

Podle Kalibové základní problém Česka spočívá v tom, že se tady obětem nefandí. „Neustále dbáme na práva pachatelů – ať je to zajištění nutné obhajoby nebo různých programů pro odsouzené. Což je v zásadě správně, ale o obětech se nemluví ani v této intenzitě, přitom by se o nich mělo mluvit víc, protože na každého jednoho pachatele připadá minimálně jedna oběť,“ zdůraznila Kalibová.

Na semináři ve Sněmovně dnes Kalibová řekla, že pro oběti je hlavním problémem nedostupnost péče a nedostatek informovanosti. Pomáhajících organizací je podle ní málo a pro jejich rozvoj stát neposkytuje dostatek financí, které přitom v systému jsou z majetkových sankcí v trestních řízeních. Orgány činné v trestním řízení pak často informují oběti o jejich právech formálně – jako příklad zmínila Kalibová poskytnutí informace o právu na zmocněnce či důvěrníka těsně před úkonem, takže oběť nemá prostor si zmocněnce zajistit.

Mohlo by vás zajímat

Náměstek ministerstva spravedlnosti Karel Dvořák k tomu uvedl, že stabilní a dlouhodobé financování služeb pro oběti – ať už prostřednictvím Probační a mediační služby, či neziskového sektoru – by měl zajistit tzv. „lex Anička“, který aktuálně projednávají poslanci. Vznik vládního výboru je podle něj krok správným směrem. „Není to téma pouze právní, ale jde o to dostatečně kvalitně a efektivně propojit systém sociální péče, prevence, práci policie a tak dále. Což je něco, co se může stát pouze na té úrovni vládní a meziresortní, žádný samotný resort na to nestačí,“ řekl. Podle Kalibové je nezbytné, aby ministerstvo spravedlnosti rychle připravilo strategii péče o oběti.