Kritérium udržitelnosti ve veřejných zakázkách, velké investice. Komise představila „byznys plán“ pro Evropu

Nová kritéria při vyhlašování veřejných zakázek, společné nákupy kritických surovin, posílení oběhové ekonomiky, zajištění levnějších energií. To jsou některá z opatření, prostřednictvím kterých chce Evropská komise podpořit konkurenceschopnost Evropy při zachování svých environmentálních cílů. Takzvanou Dohodu o čistém průmyslu představili zástupci Komise dnes a má být „byznys plánem“ pro to, jak zajistit prosperující Evropu. Mimo jiné obsahuje také výraznou finanční podporu: 100 miliard eur na podporu klimaticky šetrné výroby.

„Dohoda o čistém průmyslu je náš obchodní plán: strategie dekarbonizace, která reindustrializuje Evropu, posílí konkurenceschopnost a posílí strategickou nezávislost,“ uvedl eurokomisař Wopke Hoekstra, který má na starost oblast klimatu a čistého růstu. Dokument dnes představil spolu s dvojicí místopředsedů Komise: Teresou Riberou, která má na starost přechod na čistou ekonomiku, a Stéphanem Séjourném, který je zodpovědný za oblast prosperity a průmyslové strategie.

Dohoda o čistém průmyslu je právně nezávazný dokument, stejně jako třeba Zelená dohoda. Navazovat na něj ale mají konkrétní legislativní návrhy, které již závazné budou.

Mimo jiné jde třeba o zahrnutí nových kritérií pro vyhodnocování veřejných zakázek, a to environmentální udržitelnost, resilience a evropský původ. „Navrhujeme zcela přehodnotit logiku zadávání veřejných zakázek, která byla dosud založena pouze na výši nákladů. Přidáme nová kritéria udržitelnosti, odolnosti, výkonnosti a preferenci evropského původu ve veřejných zakázkách a obecněji ve veřejné pomoci,“ popsal Séjourné. Podpora výběru udržitelných a evropských výrobků by se mohla dostat i do soukromé sféry, a to třeba prostřednictvím firemních vozových parků, dodal.

Mohlo by vás zajímat

Výborný: Přebytečné regulace dusí farmáře, EU musí snížit administrativní zátěž

Pomoci průmyslu chce Komise také prostřednictvím levnějších energií. Komise tak dnes přijala akční plán pro dostupnou energii. Zahrnuje podporu čisté energie, elektrifikace, dokončení jednotného evropského energetického trhu a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv.

Mimo jiné chce pak Komise ke konci tohoto roku předložit Akt o urychlení dekarbonizace, který by měl urychlit povolovací procesy pro průmysl nebo zavést speciální dobrovolné označení pro nízkoemisní ocel či cement.

Aby se suroviny nepoužívaly jen jednou

Podpořit průmysl i evropskou soběstačnost chce Komise také posílením oběhové ekonomiky. V příštím roce by tak chtěla přijmout Akt o oběhovém hospodářství, který má zajistit, aby se materiály používaly efektivněji, recyklovaly a aby se tak snížila závislost na dovozu ze zbytku světa. Konkrétně chce Komise do roku 2030 dosáhnout 24procentního podílu recyklovaných materiálů.

Vytvořit chce Komise také mechanismus, který by evropským firmám umožnil poptávat vzácné materiály, jako je třeba lithium či kobalt, společně, a vytvořit Evropské centrum pro kritické suroviny, prostřednictvím kterého by nákup ve spolupráci se členskými státy probíhal. „Potřebujeme zopakovat to, co jsme udělali s vakcínami na covid,“ řekl Séjourné. Ruku v ruce s tím jdou také nová globální partnerství, díky kterým by mohla Evropa diverzifikovat své zdroje těchto surovin.

Hoekstra mluvil také o revizi pravidel pro přeshraniční uhlíkové clo, známých také pod zkratkou CBAM. Ve zkratce jde o nástroj pro boj proti situacím, kdy emisně náročná odvětví přesunou svou výrobu mimo EU, aby se vyhnuly evropským environmentálním standardům a snížily si tak náklady. Při dovozu tak budou muset podle této legislativy od roku 2026 nakupovat certifikáty, kterými cenu dorovnají.

Legislativu chce Hoekstra výrazně zjednodušit. „Méně než 20 % společností v rozsahu nařízení je odpovědných za více než 95 % emisí v dotčených produktech,“ upozornil. Je proto podle něj možné zásadně snížit zátěž pro menší a střední podniky a přitom stále dosáhnout environmentálních cílů. V rámci deregulačního balíčku tak dnes Komise navrhuje i osvobození malých dovozců od této povinnosti. Konkrétně těch, kteří ročně dováží méně než 50 tun zboží. To se týká asi 90 procent firem.

Ve druhé polovině tohoto roku chce pak Hoekstra představit také návrhy na posílení nástroje a rozšíření odvětví, kterých se CBAM týká.

Kromě zjednodušení CBAMu je součástí deregulaního balíčku také snížení podílu firem, které musí podávat zprávy o udržitelnosti, a odsunutí platnosti některých nařízení.

100 miliard pro byznys

Všechny tyto kroky chce Komise doplnit ještě o výraznou finanční podporu klimaticky šetrné výroby. Konkrétně by mělo jít o 100 miliard eur poskytnutých prostřednictvím nové „Industriální dekarbonizační banky“. Ty by měly jít především ze stávajícího inovačního fondu EU, emisních povolenek a revize programu InvestEU.

Další finance chce EU získat ze soukromého sektoru prostřednictvím unie úspor a investic. Větší prostor by pak měly dostat i členské státy. Komise tak vydá jednotná doporučení týkající se národních daňových úlev.

Dohoda o čistém průmyslu byla jedním z předvolebních slibů šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen. Mimo jiné navazuje na takzvanou Antverpskou deklaraci, prostřednictvím které asi před rokem vyzvali zástupci velkých evropských průmyslových firem, aby takový dokument připravila a podpořila tak byznys v přechodu na dekarbonizovanou ekonomiku.