Do druhého čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu míří vládní návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Měl by odstranit duplicitní kontroly, kontrolní činnost více zaměřit na úspornost zacházení s penězi daňových poplatníků a zavést adresnou zodpovědnost. A správcům rozpočtových kapitol, krajům, obcím s více než 15 tisíci obyvateli, zdravotním pojišťovnám, veřejným vysokým školám a dalším organizacím a úřadům, hospodařícím s veřejnými prostředky, uloží povinnost zřídit útvar vnitřního auditu. Nový zákon nahradí stávající zákon o finanční kontrole, který platí od roku 2001 a do nynějška prošel 22 novelizacemi.

„Současná právní úprava, který se bude týkat všech správců kapitol státního rozpočtu, tedy ministerstev a úřadů, ale také jednotlivé novely se nemohly přizpůsobit dvacetiletému vývoji v této oblasti. Proto jsme se rozhodli udělat nový zákon,“ řekl na úvod včerejšího jednání rozpočtového výboru vrchní ředitel sekce Finanční řízení a audit ministerstva financí Jiří Fojtík.

Obecně by měl nový zákon zjednodušit a zmodernizovat současný systém řízení a kontroly veřejných financí, zlepšit kontrolu a snížit administrativní zátěž i náklady na provádění kontroly, mimo jiné zrušením duplicity kontrolní činnosti.. „Návrh jasně definuje základní zásady a konkrétní povinnosti pro všechny osoby, které se podílejí na rozhodování o veřejných výdajích, nastavuje jasná pravidla a postupy pro interní audit a zakotvuje povinnost všech kontrolních orgánů koordinovat a spolupracovat při plánování svých kontrol“, popsal už dříve hlavní rysy nového zákona ministr financí Zbyněk Stanjura.

Povinnost zřídit interní audit

Nový zákon, jehož první čtení proběhlo ve sněmovně 30. ledna, by měl vedle zrušení duplicity kontrol také jednoznačně určit osobní odpovědnost za každý schválený výdaj z veřejných rozpočtů. Osobní odpovědnost ve stávající normě chyběla. Posílit by měla také povinnost všech kontrolních orgánů koordinovat a spolupracovat při plánování svých kontrol. Výsledkem by mělo být právě odstranění opakovaných nebo zbytečných kontrolních procesů, které jsou prováděny více než jednou anebo se překrývají mezi různými orgány a odděleními. Eliminace duplicitních kontrol by vedle snížení administrativní zátěže pro kontrolované subjekty měla zároveň šetřit čas a prostředky státní správy, které mohou být použity na jiné účely.

Zákon zavádí povinnost zřídit útvar interního auditu, která se bude týkat všech správců kapitol státního rozpočtu, tedy ministerstev a úřadů, ale také zdravotních pojišťoven, veřejných vysokých škol, krajů či obcí anebo městských částí s více než 15 tisíci obyvateli. Předkládací zpráva k návrhu zákona uvádí, že v případě samosprávných územních celků dosáhnou náklady na dodatečné povinnosti výše 396 tisíc korun ročně. Avšak místní samosprávy by díky tomu mohly ušetřit až 200 milionů ročně. Státní rozpočet bude kvůli nutnosti přeřadit kontrolní pracovníky do vyšších tarifních tříd doplácet 86 milionů korun ročně, a dalších 264 tisíc ročně má stát externí hodnocení kvality interního auditu.

Mohlo by vás zajímat

Adresátem 18 tisíc organizací

Poslanci rozpočtového výboru, kteří se ve středu připravovali na druhé čtení návrhu, vyslechli od zástupce ministerstva financí Jiřího Fojtíka, že hlavním posláním nové normy je jasně a srozumitelně vymezit proces řídicí kontroly a proces schvalování příjmů a výdajů orgánů veřejné správy s cílem více zaměřit tuto kontrolu na oblast řádného hospodaření s veřejnými prostředky.

Zákon se bude týkat 18 tisíc organizací, které mají velmi rozdílný charakter, nejen co do velikosti, ale i složitosti vykonávané agendy a počtu jednotlivých operací. „Proto navrhujeme, aby měl zákon platnost od 1. ledna 2026 a účinnost od 1. ledna 2027. Důvodem je široké spektrum organizací, aby se na něj všechny organizace stačily řádně připravit,“ uvedl vrchní ředitel MF s tím, že ministerstvo připravilo podrobné metodiky a bude pořádat semináře, a to jak on-line, tak i prezenčně.

S podnětem do diskuse při projednávání návrhu zákona přišel Michal Kohajda (KDU-ČSL). „Dostal jsem podnět, že spisová služba, která předchází řídicí kontrole, je povinně digitalizovaná, aktuální změny v účetnictví také směřují k povinné digitalizaci pro průkaznost účetnictví, ale prostřední článek, tedy systém řídicí kontroly, digitalizaci nepožaduje. Není chybou to, že nenastavujeme povinnost mít řídicí kontrolní systém v digitální podobě?“ položil otázku.

Jiří Fojtík v reakci na to uvedl, že se ministerstvo touto záležitostí zabývalo. Důvodem, proč od digitalizace upustilo, je podle něj skutečnost, že organizace, kterých se zákon týká, mají velmi rozdílný charakter. Například malé školy a školky mají jen desítky operací a ukládat jim povinnost pořizovat speciální software nepřipadalo tvůrcům nového zákona jako smysluplné. Naopak větší organizace už dotyčné procesy digitalizované mají. Navíc podstatou řídicí kontroly není vytvoření elektronického systému, ale správné posouzení jednotlivých operací a jejich účelnosti, což elektronizace lidského faktoru nenahradí.

Rozpočtový výbor schválil návrh bez výhrad a doporučí jej plénu Poslanecké sněmovny ke schválení.