Vlastní byt nebo dům si v Česku nemůže dovolit ani část střední třídy. Kvůli vysoké poptávce navíc bydlení dál zdražuje. Hlavní viník neutěšeného stavu je jasný: staví se míň, než je potřeba. Podle propočtů poradenské společnosti KPMG v Česku chybí zhruba sto tisíc bytů. Důvodem je zdlouhavé povolování staveb, ale i to, že Češi jsou nároční klienti, řekl v podcastu Perspektivy Česka Marcel Soural, majitel investiční a developerské skupiny Trigema.
Zhruba 150 tisíc korun za metr čtvereční stojí byt v novostavbě v Praze. V krajských městech se dá nové bydlení pořídit zhruba za 125 tisíc korun za metr čtvereční. Česko patří v dostupnosti bydlení k nejhorším zemím v Evropě. Pořídit si novou vlastní nemovitost v průměru vyjde na 13,3 hrubých ročních mezd. V Dánsku, kde je bydlení nejdostupnější, na to stačí 4,7 hrubých ročních mezd. V Norsku je to 4,8 hrubých měsíčních mezd.
Získat slušné bydlení v Česku nebylo nikdy snadné. Bytové krize země zažívala za minulého režimu a ve 20. a 30. letech minulého století obepínaly Prahu nouzové kolonie, v nichž domy nahrazoval například staré železniční vagony. Nyní se ale situace zhoršuje. „Je to zejména v nejvíce exponovaných aglomeracích České republiky, kde poměr mezi příjmy domácností a náklady, které potřebují vynaložit na bydlení vyznívá negativně, zhoršuje se,“ upozornil v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
Češi si potrpí na kvalitu
Dostat se v dostupnosti bydlení na severský standard je pro Česko prakticky nemožné. Špatná bytová situace v Česku má celou řadu příčin a jen některé jsou rychle řešitelné. Za hlavního viníka zdejších bytových potíží bývá tradičně označováno pomalé vydávání stavebních povolení. „Platí jednoduchá poučka: čeho je málo, to je drahé,“ připomněl Marcel Soural. Avšak nejde zdaleka o jediný důvod. V analýzách dostupnosti bydlení se podle něj srovnávají příjmy s cenou bytů. Už se ale nehodnotí kvalita bydlení, což statistiky pokřivuje. Právě v kvalitě totiž české novostavby předčí západní i severské země.
„Jezdíme do Finska, Švédska, Holandska, Dánska a všude vidíme, že kvalita bytů je nižší než to, co je považováno na našem trhu, a to jak z energetických požadavků, tak technologických požadavků, výměny vzduchu a tak dál,“ popisuje developer.
Mohlo by vás zajímat
Avšak stavět domy co do kvality srovnatelné se severskými vítězi analýz dostupnosti bydlení je pro něj v českých podmínkách prakticky nepředstavitelné „Skandinávské projekty bychom nebyli schopni našim klientům prodat, protože jsou ořezané úplně na kost. Tam se i instalace vedou ne pod omítkami, ale na omítkách,“ dodává Marcel Soural.
Cestou k dílčímu zpomalení růstu cen bytů by nicméně mohlo být alespoň částečné zmírnění přísných tuzemských stavebních norem. Právě ty totiž do značné míry určují, jaké byty mohou developeři stavět. Flagrantní to bylo podle Kulhánka dlouhé roky zejména u dřevostaveb. Ty je možné postavit rychleji než standardní zděné domy. Avšak v Česku se zatím pro bytovou výstavbu téměř nevyužívají. Zdejší požární předpisy totiž dlouho zakazovaly, aby výška dřevostaveb přesáhla 12 metrů, tedy čtyři nadzemní patra. V zahraničí, například ve Skandinávii, Rakousku nebo Švýcarsku přitom běžně rostou dřevěné věžáky. Teprve loni zveřejnil český Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ve svém věstníku nové stanovisko povolující stavět dřevostavby až do výšky 22,5 metru, tedy zhruba osmi pater. Související změna norem by měla proběhnout v 1. pololetí letošního roku. „Srovnávat tyto technické požadavky je rozhodně jedním z úkolů naší společnosti,“ říká ministr Kulhánek.
Zrychlit výstavbu, a tudíž lépe uspokojit český hlad po bytech, by mohlo i nasazení dalších nových technologií, shodli se účastníci debaty Perspektivy Česka. „Měly by se více používat modulární systémy a prefabrikace. Když se stát naučí tyto věci používat a ještě k tomu povolovat stavby rychle, tak dosáhne podstatně jiných cen, než jsou ty stávající,“ uvádí Soural.
Budoucnost? Levnější střední Čechy, dražší Praha
Další důvody nízké dostupnosti bydlení je ale potřeba hledat i mimo nemovitostní trh. Výraznou roli podle ekonomů hraje v celkovém výsledku hraje i mzdová úroveň. V té Česko stále zaostává za západem. „Zrovna v případě Prahy je to tak, že konkurenci v bydlení hraje evropskou, ale příjmy počítáme český průměr,“ upozorňuje Pavel Kliment, partner KPMG odpovědný za reality a stavebnictví. Pokud se tedy podaří v důsledku transformace ekonomiky zvýšit mzdovou úroveň, mohla by se i dostupnost bydlení zlepšit.
Na nemovitostním trhu KPMG do budoucna očekává rozevírání cenových nůžek. „Ceny bytů speciálně v centru Prahy musí významně růst, protože rozdíl v cenách mezi centrem a vzdálenějšími lokalitami je dnes velmi malý,“ míní Kliment. Ceny v centrálních oblastech Prahy, jako je především Praha 1, Praha 2 a další oblasti širšího centra města v docházkové vzdálenosti od metra, se tak budou více přibližovat standardu zahraničních metropolí, z nějž Česko zatím vybočuje. Naopak v mimopražských lokalitách a zejména ve středních Čechách očekává Pavel Kliment v důsledku změny preferencí obyvatel v dlouhodobém horizontu spíše pokles cen. Bude totiž pokračovat trend stěhování lidí do měst.
Podcast si poslechněte také na Spotify či Apple podcast
