Kvůli problémům s internetem, vzdálenosti od klienta, přehlédnutí zprávy v datové schránce a hraniční lhůtě spadající do víkendu nedokázala advokátka dodat soudu plnou moc muže k řízení o žalobě. Soud proto žalobu odmítl pro nedostatek podmínek řízení. Muž nyní neuspěl s kasační stížností. Advokátka je profesionálka a měla i jiné procesní možnosti. Tento rutinní úkon má být spojen už se samotným podáním žaloby uvedl Nejvyšší správní soud a označil jednání za nečinnost.

V původní věci šlo o přestupek proti občanskému soužití a veřejnému pořádku, který v neprospěch muže rozhodl Krajský úřad Jihočeského kraje. Muž se rozhodl proti rozhodnutí úřadu podat žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Žalobu podala mužova zástupkyně a zmocněnkyně.

Jenže advokátka z nějakého důvodu nepřipojila plnou moc. „Zástupkyně (zmocněnkyně) JUDr. Irena Smítková, advokátka, podala jménem žalobce (zmocnitele) dne 16. 10. 2024 žalobu proti rozhodnutí ve věci přestupku proti občanskému soužití a veřejnému pořádku. K žalobě nepřipojila plnou moc, jíž by doložila oprávnění k zastupování žalobce v řízení o žalobě,“ uvádí k tomu Nejvyšší správní soud.

Úplné rozhodnutí o zamítnutí kasační stížnosti je zde:

Mohlo by vás zajímat

Krajský soud v Českých Budějovicích vyzval mužovu zástupkyni, aby do tří dnů předložila plnou moc k zastupování muže v řízení o žalobě. Usnesení bylo doručeno 17. října 2024 do její datové schránky. Jenže lhůta v pondělí 21. října 2024 marně uplynula. „Plná moc nebyla ve stanovené lhůtě ani později do okamžiku rozhodnutí soudu doložena,“ uvádí se v rozhodnutí NSS.  

Krajský soud v Českých Budějovicích proto dalším usnesením ve čtvrtek dne 24. října 2024 podanou žalobu odmítl „pro nedostatek podmínek řízení“.

Advokátka se ocitla v tísni s internetem

Muž podal proti rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V kasační stížnosti ho jako stěžovatele zastupuje tatáž zástupkyně, která podala žalobu, vyplývá z rozhodnutí NSS.

Ve stížnosti za stěžovatele popisuje nejednoduchou situaci. „K odmítnutí žaloby stěžovatel uvedl, že zástupkyně odeslala žalobu datovou zprávou v situaci problematického internetového připojení. V téže době pak obdržela výzvu krajského soudu k předložení plné moci, kterou však přehlédla.“

Krajský soud ve výzvě stanovil krátkou třídenní lhůtu, z níž část připadla na sobotu a neděli. Vzdálenost sídla zástupkyně od stěžovatelova bydliště a jeho zdravotní postižení ztížilo komunikaci. Stěžovatel s odkazem na judikaturu Ústavního soudu proto měl odmítnutí jeho žaloby za „nepřiměřené zkrácení jeho práv a odepření přístupu k soudní ochraně“.

Zmocněnec musí oprávnění doložit při prvním úkonu

Jenže doložení plné moci je nutnou podmínkou řízení, jak vyslovil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu už v roce 2008. Podle NSS také krajský soud ve svém rozhodnutí správně vyšel z dalšího rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z roku 2019. „V něm rozšířený senát uvedl, že každý, kdo v řízení vystupuje jako zmocněnec účastníka (žalobce), musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil,“ citoval doslova Nejvyšší správní soud.

Nedoložením oprávnění zastupovat vzniká podle NSS pochybnost, zda zmocněnec skutečně vykonává v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil, a chybí tak jedna z podmínek řízení. Tento nedostatek je odstranitelný, ale je to zmocněnec, kdo musí soudu deklarovat oprávnění činit v řízení procesní úkony. Pokud tak přes výzvu neučiní, soud je oprávněn žalobu pro nedostatek podmínek odmítnout.

Požádat o prodloužení lhůty, oznámit neodkladný úkon

Jak dále vyplývá z rozhodnutí NSS, způsob, jakým zástupkyně stěžovatele „problém“ zúřadovala, nepovažoval Soud za správný.

„Zástupkyně, která jménem stěžovatele podala žalobu datovou schránkou, je advokátkou, tedy profesionálem, který je oprávněn zastupovat účastníky v soudním řízení. Tím spíše tedy bylo její povinností na výzvu krajského soudu reagovat, a to buď řádným doložením oprávnění (plné moci) k zastupování stěžovatele v řízení, anebo žádostí o prodloužení lhůty ke splnění uvedené povinnosti, případně oznámením, že plnou mocí nedisponuje a že žalobu podala z procesní opatrnosti jako neodkladný úkon,“ uvedl NSS v rozhodnutí.

Poté Nejvyšší správní soud pokračoval: „Nic z uvedeného však zástupkyně vůči soudu neučinila. Z jejího vlastního vyjádření plyne, že doručenou výzvu soudu přehlédla. Byť je tvrzené přehlédnutí lidsky pochopitelné, zástupkyně za něj nese plnou odpovědnost a to bez ohledu na jí tvrzené možné technické problémy s dálkovým připojením. Toto přehlédnutí nelze považovat za důvod zpochybňující zákonnost napadeného usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby.“

Soud: Odmítnutí žaloby je důsledek nečinnosti

Ke krátké třídenní lhůtě, která navíc připadla na víkend, pak Soud uvedl, že sice jde o lhůtu hraniční, avšak současně se jedná o rutinní úkon, který „by měl být spojen již se samotným podáním žaloby“.

Poté Soud upozornil, že stanovená lhůta je lhůtou soudcovskou. Zástupkyně podle Soudu mohla plnou moc předložit kdykoli po celý týden od podání žaloby do vydání usnesení.

„Sama zástupkyně uznala, že nastalou situaci nezapříčinila krátká lhůta, nýbrž přehlednutí výzvy soudu doručené jí do datové schránky. Svou nečinností zástupkyně rezignovala na splnění jedné ze základních povinností – předložení plné moci opravňující ji k zastupování účastníka v řízení. V důsledku toho byla žaloba odmítnuta pro neodstranění nedostatku podmínek řízení.,“ uvedl závěrem Nejvyšší správní soud.