Hrozba vysokých energií, zavedení dovozních cel, zaostávání v oblasti digitalizace či příliš mnoho byrokracie. Evropská unie reaguje na hrozbu v podobě ztráty konkurenceschopnosti vůči Číně a USA. Předsedkyně Evropské komise Ursula Von Leyen proto představila ambiciózní, ačkoli dosud vágní plán na oživení inovací a investic. Dokument s názvem Kompas konkurenceschopnosti má například za cíl více zapojit evropské domácnosti a jejich ohromné úspory na účtech do investic. Odstoupit od dekarbonizace a zelených cílů Evropská komise nehodlá.
EU například hodlá zmírnit předpisy o ekologické udržitelnosti provozu firem a rozvolnit normy pro dodavatelské řetězce. Hodlá k tomu mimo jiné získat peníze, které evropské domácnosti drží jako úspory, a investovat je do firem, především technologických. Příkladem v tomto směru mohou být právě USA. Investice by měly Evropě zajistit špičkové postavení v oblastech, jako je umělá inteligence.
Pomalý růst = málo peněz
Von der Leyen vyzvala na středečním brífinku členské země EU, aby Bruselu s oživením ekonomiky významně pomohly. Sleduje přitom cíl „znovu nastartovat“ inovace v EU a zároveň se neodchýlit od ekologického programu známého jako Green Deal.
Předsedkyně Evropské komise varovala, že Unii hrozí „uvíznutí na cestě nízkého růstu, s nižšími příjmy pro zaměstnané, nižšími sociálními dávkami pro znevýhodněné a menšími příležitostmi pro všechny“. „Sbližování EU a USA v oblasti inovací se zpomalilo, zatímco Čína má v soutěži o vedoucí postavení v některých zelených technologiích navrch,“ řekla. V Číně totiž dekarbonizace probíhá intenzivně například kvůli silnému znečištění ovzduší.
Kromě toho mnoho společností stěžuje na nadměrnou regulaci, která zvyšuje vysoké náklady na energie a slabé investice.
Proto také místopředseda Komise Stephane Sejournee označil nový plán za „zjednodušující šok“, kdy budou revidovány desítky zákonů včetně „pravidel o životním prostředí a lidských právech, norem pro dodavatelské řetězce, podávání zpráv o udržitelnosti podniků a chemické bezpečnosti, které čeká ořezání“.
Výhody harmonizace
EU uvedla, že dvě ze tří společností považují regulační zátěž za hlavní překážku dlouhodobých investic. Zejména menší firmy jen obtížně získávaly přístup ke zdrojům potřebným pro sledování a dohledávání detailů vlastních dodavatelských řetězců.
Komise proto hodlá přepracovat směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) a směrnici o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (CSDDD). Kromě toho navrhuje vytvořit novou kategorii středně velkých podniků, aby se snížila jejich regulační zátěž. Týká se to přibližně 30 tisíc firem, uvádí text kompasu. Cílem opatření je umožnit těmto firmám ”využívání výhod jednotného harmonizovaného souboru pravidel v oblasti insolvence, pracovního práva a daní“.
Plán EK se rovněž zabývá vysokými unijními cenami energií. Konstatuje, že ekologický přechod bloku musí jít ruku v ruce s konkurenceschopností průmyslu. Připravovaná takzvaná dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal) proto stanoví „přístup k dekarbonizaci založený na konkurenceschopnosti“, který zachová EU jako atraktivní výrobní centrum a zároveň má podpořit takzvané čisté technologie. V problematických branžích, jako jsou chemický průmysl, ocelářství nebo automobilový průmysl, to mají zařídit specifické individuální plány.
Mohlo by vás zajímat
Popuzení ekologové
Klimatičtí aktivisté se však domnívají, že kompas dělá nebezpečnou chybu, když vidí hlavní překážku konkurenceschopnosti v nadměrné regulaci. Například europoslankyně za Zelené Anna Cavazziniová označila plánované snížení požadavků na udržitelnost provozu firem za „politicky motivované“. Nebylo přitom zjevné, proč jsou pro ni politické kroky politického orgánu věcí a priori negativní.
Cavazziniová argumentovala tím, že příslušné zákony byly přijaty teprve v loňském roce, přičemž jedno z nařízení dosud ani nebylo v platnosti. „Jak by mohla směrnice CSDDD poškodit podniky, když ještě ani není zavedena?“ ptala se. Jestli se dočkala logické odpovědi, že dlouhodobý investor se obvykle snaží počítat s dopadem nařízení, která platit teprve začnou, média žádné zprávy nepřinesla.
Server France24.com citoval v podobnému duchu nesenou námitku Rachel Kennerleyové z britského Centra pro mezinárodní právo životního prostředí (CIEL). Ostrovní vědkyně uvedla, že plán by měl „směřovat k odvážným opatřením v oblasti klimatu, nikoli k ústupkům průmyslu a deregulaci“.
Inovace v ofenzívě
Jednou z ústředních myšlenek plánu von der Leyen je, že přístup ke kapitálu by v Uniii měl být stejně snadný jako pohyb osob. Kromě masivní deregulace chce Brusel proto posílit inovace a programy rizikového kapitálu v rámci takzvané Unie úspor a investic. S touto sérií opatření chce Brusel přijít v druhém letošním čtvrtletí, stejně jako se strategií podpory rozvoje startupů.
Komise se domnívá, že slabší vyhlídky na růst evropských startupů – a naopak de facto vyšší cena za neúspěch – “oslabují jejich atraktivitu” v očích investorů. „V důsledku toho mnohé z nich hledají financování v USA a přesouvají se tam, aby mohly těžit z většího trhu a zákaznické základny,“ uvedla von der Leyen.
Výrokem citovaným v předcházejícím odstavci šéfka EK v podstatě přímo přiznává neúspěch její původní představy o rozvoji evropského byznysu. V průběhu svého prvního funkčního období v čele Komise zastávala von der Leyen názor, že právě “čisté” podnikatelské prostředí investory přitáhne i přes předpoklad vyšších nákladů a nižších výnosů.
Úspory Evropanů
Dnes proto Komise navrhuje jednotný soubor pravidel, který „zjednoduší platná pravidla, sníží náklady na neúspěch a nabídne přístup ke kapitálu“.
V návaznosti na zprávu exguvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho kompas poznamenává, že pokud Evropa „přijme řízený a postupný hospodářský úpadek, odsuzuje se k pomalé agónii“. Podle Draghiho odhadu bude Unie potřebovat roční investice ve výši 800 miliard eur, aby pokulhávající růst svého průmyslu oživila.
Nyní chce Komise pro tento účel mobilizovat úspory obyvatel členských zemí EU. Upozornila, že míra jejich úspor byla v roce 2022 o 65 procent vyšší než míra úspor Američanů. Naopak rizikový kapitál se Evropě vyhýbal: jeho investice v EU čítaly pouze pět procent (ve srovnání s 52 procenty v USA a 40 procent v Číně).
Úspory Evropanů by proto nyní měly být využity k podpoře investic na celém kontinentu v rámci systému nazvaného Unie úspor a nástrojů. Bruselský ekonomický think-tank Bruegel v té souvislosti zmiňuje poznatky své analýzy, podle níž velká část těchto úspor „uvízla v bankách, protože domácnosti dávají přednost hotovosti před tržními investicemi“.
Jestli bude nová strategie von der Leyen a jejího týmu úspěšnější než ta dosavadní, dosud nevíme. Kompas sám však varuje, že “na posílení konkurenceschopnosti neexistuje žádný rychlý trik”.
