Brusel doufá, že zjednodušení pravidel pro dodržování zelených pravidel podpoří ochabující evropskou ekonomiku. „Zelené skupiny“ se obávají něčeho zlověstnějšího. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se dva měsíce po zahájení svého druhého funkčního období chystá „zapálit oheň pod stohy ekologické byrokracie, na jejímž vytvoření sehrála ústřední roli,“ píše deník Politico.
Osekání regulací je jednou z manter nové Komise, protože sužovaná evropská průmyslová odvětví – rychle zaostávající za svými americkými a čínskými rivaly – apelují na Brusel, aby odlehčil notoricky těžkou regulační zátěž EU.
Evropská komise dnes představí široký rámec cílů, souhrnně nazývaný Kompas pro hospodářskou soutěž, který má být strategickým posunem k urychlení podnikání. Jedním z jejích prvních konkrétních opatření bude „bezprecedentní snaha o zjednodušení“, která má být předložena příští měsíc.
Základním kamenem bude legislativa, která zjednoduší soubor pravidel pro to, jak společnosti vykazují soulad se zelenými předpisy EU. Hlavní myšlenkou je snížit administrativu, aby se společnosti mohly soustředit na růst, inovace a konkurenceschopnost.
Mohlo by vás zajímat
Toto zjednodušení však znamená, že von der Leyenová bude v podstatě brát kosu na zákony, které zavedla ve svém prvním funkčním období – některé z nich byly sotva rok staré.
Ursula von der Leyenová trvá na tom, že balíček nezmění environmentální cíle pravidel, ale pouze je zefektivní.
Nepřesvědčení oponenti varují, že jde o nebezpečný ústup v zelené agendě EU, který příliš snadno nahrává konzervativním silám, včetně těch ve středopravicové Evropské lidové straně, vlastní politické rodině von der Leyenové.
„Mohl by to být extrémně problematický precedens“ a možný „první krok ve vlně deregulace v celé Evropě,“ řekla deníku Politico Tsvetelina Kuzmanova, vedoucí udržitelného financování EU v Cambridge Institute for Sustainability Leadership – a vyjádřila tak obavy sdílené mnoha zelenými skupinami.
Zjednodušení, nikoli deregulace
Souhrnná legislativa, která byla původně oznámena loni v listopadu, znovu otevře a zjednoduší řadu stávajících zákonů najednou. Návrh, který by měl být schválen 26. února, splní slib von der Leyenové, který dala před svým znovuzvolením, že v první polovině roku 2025 sníží oznamovací povinnost nejméně o 25 procent.
Dva ze zákonů, na které se legislativa zaměřuje – směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) – vyžadují, aby společnosti podávaly zprávy o dopadech svých vlastních činností i činností svých dodavatelských řetězců na životní prostředí a expozici klimatickým rizikům.
Jakmile budou pravidla plně implementována, donutí velké i malé podniky shromažďovat a zveřejňovat údaje o svých emisích skleníkových plynů, o tom, kolik vody spotřebovávají, o dopadu rostoucích teplot na pracovní podmínky, o únicích chemikálií a o tom, zda jejich dodavatelé – kteří jsou často rozmístěni po celém světě – dodržují lidská práva a pracovní zákony.
Balíček opatření pro zjednodušení rovněž přezkoumá taxonomii EU, což je klasifikační systém, který stanoví, které hospodářské činnosti jsou podle norem EU považovány za zelené, a který byl rovněž zaveden v minulém funkčním období.
Zatím není jasné, jak přesně souhrnná legislativa tato pravidla změní. Mluvčí Komise řekl serveru Politico, že „se zvažují další soubory“ nad rámec pravidel pro podávání zpráv, due diligence a taxonomii.
Naprosto nesmyslné
Tyto zákony, které jsou součástí Zelené dohody pro Evropu – Green dealu, byly navrženy tak, aby posunuly investice směrem k nejekologičtějším společnostem a postavily Evropu do čela celosvětové zelené revoluce.
Staly se však terčem široké kritiky za zvýšení nákladů na dodržování předpisů pro evropské společnosti ve srovnání s jinými jurisdikcemi, kde jsou environmentální regulace slabší a vlády nevykazují žádné známky toho, že by následovaly evropského příkladu.
„Počet datových bodů v této směrnici je zcela nepřiměřený,“ zejména pro středně velké společnosti, které nemají stejné finanční zdroje jako velké podniky na pokrytí nákladů na dodržování předpisů, řekla v listopadu pro Politico Florence Naillatová, zástupkyně generálního delegáta METI, obchodní lobby zastupující zájmy asi 6 200 středně velkých společností ve Francii.
Společnost METI odhadla, že náklady na splnění CSRD by mohly v prvních dvou letech implementace pro průměrnou středně velkou francouzskou firmu dosáhnout až 800 000 eur.
To je přesně ten druh problému, který se Komise snaží řešit zjednodušením pravidel.
„Význam zjednodušení pravidel EU je široce uznáván napříč politickými liniemi,“ uvedl mluvčí Komise a dodal, že zjednodušení je „zásadní pro dosažení ambiciózních cílů Zelené dohody pro Evropu“.
Ne dost daleko
Mnoho mocných skupin však chce, aby Komise šla mnohem dál než jen k navrhovanému souhrnnému balíčku.
V pozičním dokumentu zveřejněném minulý týden největší korporátní lobby EU, BusinessEurope, uvedla 68 „návrhů na snížení regulační zátěže“, ve kterých je obrovské množství nových environmentálních zákonů jmenováno jako potenciální cíle, od pravidel EU o snižování obalových odpadů až po zákony o bezpečnosti produktů, což odráží volání středopravicových zákonodárců po rozsáhlé revizi regulace EU.
Šéfové vlád členských zemí EU napříč politickým spektrem také varovali, že regulace ochromují ekonomiku bloku, a mnozí z nich vyvíjejí tlak na Komisi, aby šla ještě dál.
Francouzská centristická vláda například chce, aby EU odložila na neurčito svůj zákon o náležité péči, a zároveň odráží požadavek německého socialistického kancléře Olafa Scholze na odklad implementační fáze povinnosti podniků podávat zprávy o udržitelnosti o dva roky.
Podle Kuzmanové z CISL je zaměření na zpoždění „velmi výmluvné“ a naznačuje, že „nejde o konkurenceschopnost a poskytování podpory evropským podnikům… Odkládání neznamená zjednodušení. Nikomu to život neusnadňuje.“
Obavy z deregulace
Není tedy asi žádným překvapením, že Evropská komise o souhrnném balíčku hovořila jako o prvním z několika zjednodušujících balíčků zaměřených na environmentální legislativu v EU, což vyvolalo obavy, že agenda zjednodušení povede k širšímu rozpadu environmentálních pravidel.
Prvním vodítkem je, že Evropská lidová strana – vlastní politická rodina von der Leyenové, která během její kampaně žádala o zjednodušující balíček – chce, aby se zákony vztahovaly pouze na „největší společnosti s více než 1 000 zaměstnanci“. Skupina také vyzývá k dvouletému odkladu uhlíkových cel EU na dovážené produkty, mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.
Další obavou je, že balíček zjednodušení se zaměřuje na pravidla, která ještě ani nebyla plně provedena. Například CSRD, která byla schválena v roce 2023, se začala uplatňovat na omezený počet největších evropských společností teprve v loňském roce, přičemž první lhůta pro vykazování nastala tento měsíc. Další společnosti mají být do režimu zařazeny postupně: Velké společnosti kótované na burze mají čas do roku 2025; malé a střední podniky do roku 2026: zatímco společnosti ze zemí mimo EU budou podávat zprávy v roce 2028.
„Změna rámce EU pro podávání zpráv, který byl přijat teprve nedávno a ještě musí být plně implementován, by vytvořila větší právní nejistotu,“ uvedli zákonodárci ze skupiny Zelených v Evropském parlamentu von der Leyenové v dopise z 13. ledna.
Ne všechny společnosti také podporují zjednodušující balíček, přičemž některé tvrdí, že zahrávat si s implementací pravidel by bylo horší. „Investice a konkurenceschopnost jsou založeny na politické jistotě a právní předvídatelnosti“ a souhrnný balíček „riskuje podkopání obojího,“ varovaly velké spotřebitelské značky jako Unilever, Nestlé a Primark v prohlášení ze 17. ledna.
Komunita nevládních organizací mezitím varovala před nedorozuměním ohledně toho, kolik informací by měly společnosti zveřejňovat.
„Evropská komise stále postrádá řádnou zpětnou vazbu od všech relevantních zúčastněných stran a členských států ohledně uplatňování nové legislativy,“ připomíná Politico dopis od Zelených.
