Vláda dnes podpořila poslanecký návrh novely energetického zákona, který je obecně známý jako Lex Plyn. Hlavním cílem tohoto návrhu je zrychlení výstavby plynových elektráren. Ty mají do budoucna nahradit uhelné bloky, navíc budou doplňovat výkonově nestabilní větrné a solární elektrárny, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
„Návrh obsahuje výrazné zkrácení povolovacích procesů, a to až o pět let. Je to další krok na cestě ke stabilnější a levnější energii pro občany a firmy. Souběžně chystáme rozvoj jaderné energetiky, ať už jde o nové Dukovany nebo malé modulární reaktory, a také výstavbu obnovitelných zdrojů energie,“ řekl premiér na tiskové konferenci po jednání kabinetu.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) doplnil, že nová opatření se budou vztahovat na plynové elektrárny s výkonem od 100 megawattů výše, které vyrostou jako náhrada uhelných zdrojů v téže lokalitě. Bude tak možné využít stávající připojení k elektrické soustavě, což by mělo výstavbu plynových zdrojů urychlit a zlevnit.
„Novelu jsme projednali nejen s opozicí, ale také s odborníky a zástupci průmyslu. Jsem rád, že jsme se na parametrech velmi rychle shodli a schválili takové řešení, které pomůže modernizovat energetickou infrastrukturu a splnit evropské cíle v oblasti klimatu,“ zmínil Lukáš Vlček.
Mohlo by vás zajímat
Změny v návrhu novely Lex Plyn, které během připomínkového řízení požadovala některá ministerstva, mají řešit až později poslanci. „Vláda doporučuje v průběhu dalšího legislativního procesu vyjasnit možné kontradikce navržené novely zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury se stavebním zákonem a správním řádem, jakož i vazbu na předpisy a mezinárodněprávní závazky v oblasti ochrany životního prostředí,“ uvádí se ve schváleném stanovisku vlády.
Stanovisko vlády rovněž upozorňuje na nejasnost, zda je navrhovaná právní úprava slučitelná s právem EU a zda s nevyžaduje notifikaci veřejné podpory u Evropské komise podle článku 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Citlivé téma uhelné energetiky ministři nekomentovali
Žádný z ministrů po jednání vlády nekomentoval dopad novely na oblast uhelné energetiky. Velká část návrhu novely Lex Plyn je totiž zacílena na podporu provozu uhelných elektráren, pokud by je vlastníci chtěli odstavit dříve, než za ně bude adekvátní náhrada.
Novela do energetického zákona doplňuje ustanovení, které „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ umožní Energetickému regulačnímu úřadu uložit vlastníkovi elektrárny povinnost pokračovat ve výrobě elektřiny, pokud to bude zapotřebí pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Pokud vlastník nebude mít zájem pokračovat, provozoval by jeho elektrárnu někdo jiný.
Vzniknou finanční ztrátu a také přiměřený zisk by původnímu či náhradnímu provozovateli uhelné elektrárny uhradil provozovatel páteřní elektrické sítě ČEPS. Ten by peníze vybral od spotřebitelů elektřiny prostřednictvím navýšených plateb za systémové služby.
„Jedná se o bezpečnostní pojistku pro případ, pokud by nebylo dostatek řiditelných zdrojů v požadovaných parametrech provozovatele přenosové soustavy. S největší pravděpodobností však nebude využita. V případě, že taková potřeba skutečně nastane, stanoví ERÚ podmínky provozu a zároveň bude také detailně kontrolovat případné kompenzace,“ komentoval tento návrh vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu René Neděla.
Ministr Lukáš Vlček navrhuje, aby novelu Lex Plyn schválila poslanecká sněmovna ve zkráceném režimu co nejdříve. Novela by však nabyla účinnosti nejspíš až k 1. srpnu 2025. „Důvodem je potřeba zajistit, aby tato novela nenabyla účinnosti dříve, než předchozí novela energetického zákona, tzv. lex OZE III,“ uvedli předkladatelé návrhu, kterými jsou poslanci Lukáš Vlček, Ivan Adamec, Róbert Teleky a Michal Kučera.
