K lepšímu dodržování práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má od července působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Novou funkci zřídí vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna hlasy 168 ze 175 přítomných poslanců. Ti dnes podpořili také další novelu, která má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. Podle té v občanském zákoníku přibude výslovné a jednoznačné vymezení domácího násilí, což má zajistit, že policie, justice i intervenční centra budou postupovat v obdobných případech jednotně. Obě předlohy nyní posoudí senátoři.

Zřízením funkce dětského ochránce práv Česko vyhoví požadavku Výboru pro práva dětí OSN, který se opírá o Úmluvu o právech dítěte. Úmluva začala v bývalém Československu platit v únoru 1991. Nyní Česko patří spolu s Německem, Rakouskem a Portugalskem mezi čtveřici zemí Evropské unie, které dětského ombudsmana dosud nemají.

Činnost dětského ombudsmana se zaměří na ochranu dětí především podle úmluvy. Vedle kontroly dodržování dětských práv by k jeho pravomocem patřila také vzdělávací činnost o právech dítěte, kontrola dodržování práv dětí i vstupování v pozici vedlejšího účastníka do některých typů soudních řízení, například opatrovnických. Půjde podle informací vlády o vyšší jednotky nebo nižší desítky případů. Poslankyně Helena Válková (ANO) neprosadila rozšíření druhů soudních řízení, které by mohl dětský ombudsman iniciovat.

Dva samostatně působící ombudsmani

Novela zavádí model dvou samostatně působících ombudsmanů, dětský by tak fungoval vedle současného veřejného ochránce práv v nynější kanceláři. Dětským ombudsmanem by se mohl stát člověk starší 35 let s právnickým vzděláním, který se v předchozích deseti letech nejméně polovinu času věnoval ochraně či prosazování práv dětí. Novela umožňuje ucházet se o funkci také soudcům a soudkyním, zejména těm, kteří projednávají opatrovnické spory.

Dopady zřízení dětského ombudsmana na státní rozpočet nejsou zatím jasné. Vláda počítá se čtyřmi variantami od několika milionů korun do desítek milionů korun podle počtu nových zaměstnanců kanceláře.

Mohlo by vás zajímat

Vládní předloha také mění postup volby ombudsmana a upravuje rozdělení kompetencí mezi veřejným ochráncem práv a jeho zástupcem, pokud se nedohodnou. Sněmovna neschválila pozměňovací návrh Válkové na zrušení pasáže, podle níž by zástupce v takovém případě dostal vybrané pravomoce ombudsmana automaticky.

Veřejný ochránce práv má nově podle předlohy vykonávat také úkoly národní lidskoprávní instituce. Činnost takové instituce současný ombudsman částečně obstarává, ale nikoli v plném rozsahu.

Větší podpora obětí domácího násilí

Poslanci dnes schválili také další návrh, ten má pomoci obětem domácího násilí. S tím má v Česku má zkušenost podle dřívějších údajů skoro 30 procent žen a víc než desetina mužů. Mezi státními institucemi a neziskovým sektorem však podle předkladatelů nepanuje shoda v tom, co je domácí násilí ani kdo je jeho obětí. Jednotný výklad nezastávají jednotlivé instituce, například policie a orgány sociálně-právní ochrany dětí. I uvnitř jednotlivých institucí se pak přístup k řešení případů domácího násilí rozchází, existují třeba regionální rozdíly.

Občanský zákoník podle novely stanoví, že domácím násilím se rozumí „veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“. Součástí vymezení je to, že při násilí bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do tělesné integrity oběti nebo do její duševní integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti či soukromí nebo byla vážně ohrožena či narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby její nebo členů společné domácnosti.

Obětí domácího násilí může být podle definice nejen člověk, který s násilníkem žije nebo žil ve společné domácnosti, ale také osoba blízká nebo rodič společného dítěte. Sněmovna část vymezení zpřesnila na návrh Taťány Malé (ANO) tak, aby bylo zřejmé, že obětí může být člověk, jehož domácnost násilník dlouhodobě a opakovaně navštěvuje, a nikoli naopak.

Úřady budou muset podle novely souvisejících zákonů zohlednit domácí násilí při vypořádání společného jmění manželů a při úpravě poměrů k nezletilému dítěti. Policista bude povinen při vykázání domácího násilníka odebrat mu zbraň. Doba vykázání se podle předlohy prodlouží z deseti dnů na dva týdny. Po tuto dobu nebude moci násilník získat zbraň zpět.

Zvláště zranitelné oběti

Změnit se má i přestupkový zákon, a to tak, aby oběti domácího násilí měly i v řízení o přestupku obdobná práva jako zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení. Získají právo na doprovod důvěrníkem či na přijetí opatření k zabránění kontaktu s násilníkem. Soudy budou moci podle schválené úpravy ústavně-právního výboru přiznávat obětem domácího násilí náhradu nákladů řízení.

Policie každoročně eviduje přibližně 500 případů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, přes 70 vražd motivovaných osobními vztahy a více než 700 případů znásilnění. Orgány sociálně-právní ochrany dětí řeší každým rokem přibližně 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Policisté každý rok kvůli domácímu násilí vykážou z bydliště přes 1200 lidí. Na policii se přitom podle odhadů obrátí každá pátá oběť domácího násilí. Nejčastěji se oběti svěřují někomu z rodiny, pětina z nich se obrátí na psychologa či psychiatra.