Senátor a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta se musí omluvit bývalému náměstkovi pražského vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi za výroky ve své knize. Nemusí mu ale platit žádné zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu. Dnes o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud, který tak částečně vyhověl Šlachtovu odvolání. Grygárek po vynesení rozsudku o Šlachtovi řekl, že je soudně uznaným lhářem. Šlachta zase uvedl, že „mu to za to stálo“ a že napíše další knihu „podle návodu, který mu soud dal“.
Grygárek napadl žalobou na ochranu osobnosti celkem osm výroků, které o něm někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Šlachta zveřejnil ve svých pamětech Třicet let pod přísahou. Mimo jiné napsal, že náměstek za odměnu vynášel kontroverzním podnikatelům a lobbistům informace z trestních spisů. Grygárek se vedle omluvného dopisu dožadoval i 500.000 korun, z nichž mu obvodní soud původně přiznal 200.000 Kč a také náhradu nákladů na soudní řízení. Odvolací soud ale dnes dospěl k závěru, že Grygárek nárok na finanční zadostiučinění ani na náklady řízení nemá.
„Všechny žalované výroky jsou způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobce (Grygárka) a je důvodné za ně přiznat omluvu. Profesní pověst žalobce však nebyla zcela bez poskvrny,“ konstatovala k tomu soudkyně Kateřina Sedláková. Odkázala při tom na odůvodnění trestního rozsudku, kterým pražský městský soud v minulosti zastavil Grygárkovo stíhání nikoliv kvůli tomu, že se daný skutek nestal, ale protože nebyl trestným činem.
„Pan senátor Šlachta je pravomocným rozsudkem soudu uznán jako lhář. Politickou kariéru nastartoval vydáním knihy, kde použil tvrzení, která byla bezvýjimečně označena jako lživá. Budu se těšit na doručení omluvy,“ řekl Grygárek novinářům po vyhlášení verdiktu.
Mohlo by vás zajímat
Šlachta reagoval tak, že neveřejnou omluvu pošle a že zároveň po poradě s právníky zváží podání dovolání. „S rozhodnutím soudu nesouhlasím, ale ctím ho. Z veřejného prostoru si každý udělá představu o tom, co je to za člověka,“ prohlásil o Grygárkovi. Dodal, že při psaní další knihy se bude „mnohem víc držet mantinelů“. „Je to návod, aby si sakra dal pozor na tu svou pusu někdy,“ poznamenal.
Bývalý náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek někdejšího šéfa ÚOOZ Róberta Šlachtu žaloval kvůli ochraně osobnosti a nemajetkové újmě za jeho výroky v jeho knize Třicet let pod přísahou.
Vyjma 200 tisíc korun musí Šlachta dle nalézacího rozsudku uhradit 76 052 korun na náhradu nákladů řízení Grygárkovu advokátovi Petru Tomanovi. Vyplývá to z písemného zpracování rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5, konkrétně soudkyně Šárky Malíkové Petříčkové, ZDE.
Bez zajímavosti není, že posledním právním zástupcem Šlachty se stal syn někdejšího vlivného novináře ze skupiny Agrofert Štefana Léko – Kristián Léko.
Text rozhodnutí má jednadvacet stran a lze v něm najít mnoho pikantních detailů nejen z práce Róberta Šlachty, ale také jeho kolegů.
Jako svědci vypovídali například Pavlína Foglar-Marušincová (na tehdejší ÚOOZ působila od roku 2001 do roku 2013, nynější náměstkyně ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů – pozn. red.), David Plecitý (na tehdejší ÚOOZ byl na pozici policejního rady, odbor padělání), Radek Těšínský (operativec od roku 2006 do roku 2012) nebo Václav Navrátil (bývalý vedoucí oddělení českých zločineckých struktur na ÚOOZ).
„Tvrzení žalovaného se týká skutečností, které se nikdy nestaly, nebo skutečností, které byly vyšetřovány orgány činnými v trestním řízení, a vyšetřováním bylo podezření vyvráceno a žalobce pro ně nebyl ani obžalován a dále skutečností, pro které byla proti žalobci podána obžaloba, avšak žalobce nebyl shledán vinným ze spáchání jakéhokoli trestného činu,“ zkonstatoval nalézací soud.
Před prvním rozhodnutím
Róbert Šlachta tušil od prvních okamžiků, že žaloba Libora Grygárka pro něj bude velmi tvrdý oříšek. Šlachta se tak z prvního jednání soudu v roce 2021 na poslední chvíli omluvil s odůvodněním, že jeho právník nestihl případ nastudovat a zmařil jednání.
Šlachta pak musel zaplatit právníkovi bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárkovi Petrovi Tomanovi přes 4 tisíce korun jako náhradu nákladů řízení za zmařené jednání soudu.
Róbertu Šlachtovi byla doručena žaloba společně s výzvou k vyjádření 21. května 2021, na kterou reagoval podáním předloni 21. června. Uvedl v něm, že „podrobnější vyjádření předloží soudu jeho právní zástupce poté, co si jej žalovaný zajistí, což dosud z důvodu pracovní zaneprázdněnosti neučinil“.
„K převzetí právního zastoupení žalovaného však nedošlo ani do 8. září, kdy soud nařídil ve věci ústní jednání na 13. prosince, proto soud předvolání k jednání zasílal žalovanému, který je osobně převzal dne 17. září. K převzetí zastoupení došlo až 9. prosince, kdy byla soudu zaslána žádost právního zástupce žalovaného Mgr. Petra Opletala o odročení nařízeného jednání s odůvodněním, že převzal právní zastoupení teprve bezprostředně před jednáním, což doložil plnou mocí z 9. prosince a neměl dostatek prostoru pro adekvátní přípravu k ústnímu jednání. Žádost byla zaslána soudu do jeho datové schránky 9. prosince ve 13,52 hod,“ napsala v rozhodnutí o úhradě nákladů advokátovi Petrovi Tomanovi předsedkyně senátu Šárka Malíková Petříčková.
Soud žádost právního zástupce Šlachty zaslal 10. prosince 2021 právnímu zástupci Grygárka s přípisem, zda s odročením jednání souhlasí, případně zda se k němu připojuje.
„Právní zástupce žalobce reagoval e-mailem z téhož dne, kde uvedl, že s odročením jednání nesouhlasí. Toto bylo soudem obratem sděleno právnímu zástupci žalovaného, s tím, že právnímu zástupci sdělil, že ani soud neshledal důvody pro odročení jednání a nařízené ústní jednání se tedy bude konat. Základním předpokladem pro vyhovění návrhu na odročení nařízeného jednání je totiž včasná žádost účastníka s uvedením a doložením důvodu, pro který se odročení žádá; jak tento návrh, tak i důvod odročení musí být ve spisu doloženy s takovým časovým předstihem, aby soud měl všechny podklady pro posouzení, zda jsou splněny zákonné předpoklady odročení, a mohl o návrhu rozhodnout. Návrh došlý z datové schránky advokáta do datové schránky soudu den před nařízeným jednáním za včasný považovat zásadně nelze a je-li v důsledku takto opožděné omluvy jednání zmařeno a vzniknou-li v souvislosti s tím ostatním účastníkům náklady, lze takové chování považovat za zavinění, v důsledku něhož vzniká o odročení žádajícímu účastníkovi povinnost separované náklady řízení nahradit,“ konstatovala předsedkyně senátu.
Soud uzavřel, že žádost právního zástupce Šlachty o odročení jednání nelze považovat za včasnou, proto jí nevyhověl a obratem to sdělil všem účastníkům.
Právní zástupce Šlachty Petr Opletal v reakci na to soudu potvrdil, že se tedy k ústnímu jednání dostaví, z pracovních důvodů ale omluvil Šlachtu.
Poslední líčení a čtení závěrečných řečí proběhlo loni 12. června. Zároveň byl vynesen rozsudek. Grygárkově žalobě ale soudkyně vyhověla pouze z poloviny. Bývalý žalobce totiž požadoval i omluvu zveřejněnou v České tiskové kanceláři, kterou však soudkyně Šárka Malíková Petříčková zamítla, stejně tak původně vyšší částku odškodného v podobě 500 tisíc korun.
Róbert Šlachta po vynesení rozsudku naznačil, že se odvolá. „Jestli tomu dobře rozumím, tak soud vlastně řekl, že nemám právo na vzpomínky, že mám mlčet, že bych neměl psát o tom, co jsem prožíval. Jméno Libor Grygárek je spojené s justicí a je spojené s devastací justice. Jsem o tom přesvědčen. Určitě se odvolávat budeme, protože si nedovedu představit, že se mám omlouvat čertovi, který chce být anděl,“ zareagoval Šlachta s tím, že doufá v to, že odvolací Městský soud v Praze středeční rozsudek zruší.
Pojďme se soudit v Brně, navrhoval expolicista
Předseda hnutí Přísaha a bývalý velitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta původně žádal, aby byl soud, rozhodující o žalobě na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu kvůli jeho knize Třicet let pod přísahou přesunut z Prahy 5 do Brna.
Argumentoval mimo jiné tím, že v obvodu Okresního soudu Brno – venkov má bydliště a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů.
„I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti,“ napsal soudu Róbert Šlachta.
„Bude-li v tomto řízení prokázáno autorství naříkaných výroků, bude posuzováno, zda jednotlivá tvrzení popisují pravdivé okolnosti a zda tato mohou zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Klíčoví svědci, které žalovaný navrhuje, jsou právě osoby působící u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – ostatně už přímo žalobce v části žaloby vychází z tvrzení o údajně nekvalitní práci žalovaným řízeného ÚOOZ ve spolupráci s údajně nekvalitní prací státních zástupců VSZ v Olomouci – právě tato tvrzení tak budou předmětem posuzování a následujícím podkladem pro rozhodnutí ve věci samé,“ argumentoval kvůli přeložení Šlachta.
„Provedení důkazu výslechem svědků u Okresního soudu Brno – venkov je s ohledem na jejich bydliště rozhodně účelnější a dostupnější. Navíc se v obvodu Okresního soudu Brno – venkov nachází i bydliště žalovaného a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů. Jak již totiž bylo řečeno, činnost žalovaného ve funkci ředitele ÚOOZ se týkala prověřování mj. pražských složek justice a sám žalobce dlouhodobě působil na vrchním státním zastupitelství v Praze. I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti. Okrajově lze konstatovat i to, že jelikož je žalovaný sám politicky činnou osobou a jelikož podanou žalobu považuje za tzv. osobní vendetu proti své osobě, má eminentní zájem ´očistit´ své jméno právě v místě, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát,“ pokračoval Šlachta.
A zdůraznil, že řízení je na samotném počátku, kdy nebylo prováděno dokazování a ani nebylo zahájeno jednání ve věci. Delegováním věci jinému soudu, který je podle něj rovněž místně příslušným soudem, nebude zmařen dosavadní stav a ani oddálen dosavadní výsledek řízení.
Šlachtova lživá tvrzení?
Důvodem žaloby Libora Grygárka na Róberta Šlachtu jsou dle exžalobce lživá tvrzení uvedená ve Šlachtově knize Třicet let pod přísahou. Grygárek požaduje omluvu osobní a v České tiskové kanceláři. Dále požaduje zaplatit částku půl milionu korun a náhrady řízení.
Grygárek sepsal žalobu poté, co Nejvyšší soud v Brně odmítl v půlce předloňského září stížnost Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti zastavení jeho stíhání.
„Na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje,“ stojí v žalobě.
Grygárek čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Róbert Šlachta detaily z vyšetřování velmi košatě popsal nejen v knize ale o Grygárkovi hovoří na diskusích, kterými podporuje prodej knihy a připravuje si vstup do politiky.
„My už jsme v té době zpracovávali kauzu Nagyová a bylo hrozně vtipné – teda až teď, s odstupem času, ale tehdy moc ne – že jsme zaznamenali na odposleších, že se má další den doručit sdělení obvinění nějakému vysoce postavenému policistovi. Samozřejmě zavládla panika, protože lidi si mysleli, že půjde o mě. Musím říct, že jsem do rána čekal docela se sevřeným zadkem, jestli to opravdu budu já. Nakonec šlo o Lessyho. V rámci odposlechů a datového provozu směrem zpátky – to znamená kdo, kdy, kde se s kým bavil a posílal SMS půl roku dozadu –, ale i z dalších provedených úkonů jsme najednou začali zjišťovat, že pan Grygárek plní v podstatě roli hlídacího psa pro spoustu vlivných osob v této zemi, mezi něž patřila celá řada lobbistů, politiků z ODS a manažerů. Zjednodušeně řečeno si pan Grygárek ty spisy vyžádal, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo. O tom, že se z jeho strany určitě nejednalo pouze o zájmovou činnost, svědčil mimo jiné i fakt, že disponuje drahým bytem v pražské galerii Myšák, což ho následně opět spojilo s některými lobbisty,“ stojí v jedné ze statí ve Šlachtově knize.
„V té době jsme ji ani neodposlouchávali, ale odposlouchávali jsme státní zástupce a další osoby a bylo jasné, že úniky jdou od Grygárka. Ale ještě jsme nevěděli, že ten únik šel přes ni a že to použili s Nečasem proti Topolánkovi,“ lze se dočíst v další z pasáží Šlachtovy knihy.
