Senát se dnes ani po hodinách mimořádně vypjaté debaty neshodl na žádném z pozměňovacích návrhů k lex Ukrajina. Součástí předlohy tak zůstávají všechny sporné body: možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do škol, nový trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc i podmínka pozbytí ruského občanství před nabytím toho českého, a to s platností i pro již podané žádostí. Jelikož Senát nepřijal k tisku žádné usnesení, do Sněmovny se zákon nevrací. Zbývá podpis prezidenta.
V bouřlivé obecné rozpravě se vyjádřilo přes dvacet senátorů, přičemž padl návrh na přijetí i zamítnutí návrhu. Pozdě odpoledne pak návrh ve znění předkládaném Sněmovnou nebyl přijat, ale nebyl zamítnut. Do podrobné rozpravy už se nikdo nepřihlásil. Senát nakonec nepřijal žádné usnesení.
Tomu předcházela celodenní místy vypjatá debata. Senátor Michal Canov (SLK) hned v úvodu jednání prohlásil, že chce sehnat příslušný počet podpisů a podat návrh na zrušení k Ústavnímu soudu, pokud bude návrh na sílu přijat, a to zejména kvůli „přílepkům“ a způsobu, jak se do návrhu dostal nový trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc. Na to mu senátor Václav Láska (SEN21) odpověděl, že se vsadí, že u Ústavního soudu neuspěje.
Vildumetzová: Nepřicházejí jen ženy a děti
Jana Mračková Vildumetzová (ANO) vytkla ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), že se ani on ani žádný zástupce předkladatele nezúčastnil jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, když tam byl návrh projednáván. Proč se do zákona dává automatické prodlužování dočasné ochrany, ptala se. Podle jejích slov kraje už nechtějí zajišťovat ubytování Ukrajincům, zvláště když k nám podle ní v posledních měsících nepřichází matky s dětmi, ale nezranitelné osoby. „Požádala jsem ministerstvo vnitra o odpověď, kolik mužů v produktivním věku k nám měsíčně přichází. Je to 2 000 mužů,“ uvedla senátorka. Jak je to možné, ptal se. Co se týče činnosti pro cizí moc, odkázala na negativní expertní stanoviska Nejvyššího soudu, vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové a ministra spravedlnosti Pavla Blažka.
Naopak senátor Láska návrh podpořil, jeho kritici podle něj nemají důvěru v demokratické instituce a justici.
Mohlo by vás zajímat
Odpoledne pak Vladimíra Ludková (ODS, KDU-ČSL) varovala před „hlupáky“, kteří nedomýšlí dopad návrhů. „Nedá mi, abych nevzpomněla na příklad země, kterou my všichni tady považujeme za baštu demokracie. Tam tehdy, stejně jako u nás dnes, vyvstala obava z nepřítele. A to jejich tehdejší období vstoupilo do historie jako období druhé rudé paniky. Tisíce lidí skončilo bez zaměstnání. Desítky lidí byli odsouzeni za urážky. Ten prst ulice, který na ně ukázal, je ostrakizoval, takže na té ulici skončili se svými rodinami, jejich děti ztratily své kamarády, přestaly chodit do svých škol,“ uvedla k návrhu na nový trestný čin spolupráce s cizí mocí, který podle ní nemá v právním řádu co dělat.
Vystrčil: Žijeme v hybridní válce
Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (BEZP) uvedl, že v návrhu vidí pozitiva například v podobě pětiletého pobytu Ukrajinců, má však také pochybnosti a rozhodne se podle diskuse.
Kromě sporu týkajícího se obsahu probíhal po celou dobu také spor, zda pozměňovací návrhy jsou či nejsou neústavní přílepky a zda senátor může či nemůže zpochybňovat právní stát a důvěru v justici, zejména v souvislosti s nově navrženým trestným činem neoprávněná činnost pro cizí moc.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzval senátory, aby se místo debaty o přílepcích zamysleli, zda jejich informace neovlivňují zprávy ze zahraničí. „My žijeme v hybridní válce a pokud se nebudeme bránit, pak už nebude co bránit,“ řekl Vystrčil.
Rakušan: Na zákon čekají Ukrajinci, zaměstnavatelé i úřady
Návrh vrátit novelu zpátky do Sněmovny předložily tři ze čtyř senátních výborů: Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, výbor pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice a výbor pro sociální politiku. Tyto výbory navrhly pozměňovací návrhy z poslanecké sněmovny vypustit nebo přeformulovat. Ústavněprávní výbor nepřijal žádné usnesení.
Kritizujícím senátorům vadilo znovuzavádění tříd složených z ukrajinských žáků, kdy pozdější termín zápisu pro ukrajinské žáky do škol vede k neintegraci a diskriminaci. Dále způsob nabývání občanství občany Ruska s podmínkou vzdát se původního občanství, ale zejména nový trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc.
Na připomínky byl připraven ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který v úvodu řekl, že novela je nutná k prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců o další rok do 31. března 2026. Podle jeho slov obsahuje výběrový nástroj pro přechod Ukrajinců na dlouhodobý pětiletý pobyt za podmínky ekonomické soběstačnosti, beztrestnosti a bezdlužnosti. Oddělení zápisů podle původu dítěte je podle jeho slov možnost, nikoli povinnost. Nyní jsou podle něj statisíce lidí, zaměstnavatelé i úřady v nejistotě.
Skupina lidí fotila metro i osoby a pak klidně odjela
Co se týče občanství Rusů, nejde podle něj o změnu pobytového režimu, dlouhodobý ani trvalý pobyt se nemění. V ČR žije 25 000 Rusů s trvalým pobytem a dalších 13 000 na základě jiné formy pobytu. Pokud by jim bylo uděleno občanství bez podmínek, budou například podléhat dvojí mobilizaci. Dvojí občanství může zastírat činnost proti ČR, je třeba předcházet rizikům vlivu cizích mocností na ČR, myslí si. Návrh na nový trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc srovnal s trestným činem sabotáž, který je podle něho vymezen stejně určitě.
Podle jeho slov je třeba návrh přijmout co nejdříve, protože metody, kterými Rusko vede hybridní válku, se změnily. Jsou to rozsáhlé vlivové operaci i útoky v reálném světě jako například žhářství v Dopravním podniku. Jako příklad ministr uvedl případ skupiny osob, která v Praze dokumentovala metro a trhy a fotografovala významné osoby včetně jejich dětí a poté tito „pachatelé beztrestně opustili republiku“. V podobném případě by úkolem orgánů bylo prokázat úmysl, zákon podle Víta Rakušana umožní zasáhnout preventivně a tím eliminovat útok.
Na návrhu je podle něj koaliční shoda a s ideovým záměrem nepřišel on, ale jiné členky a členové koalice, uvedl Vít Rakušan v Senátu.
Trestná je příprava nedefinované činnosti
V následující rozpravě pak senátor Michael Canov (SLK) označil návrh nového trestného činu, a tedy zásah do trestního zákona prostřednictvím lex Ukrajina za „protiústavní přílepek“. Co se týče nejasné a lehce zneužitelné podstaty tohoto činu, přečetl celý článek právníka Petra Tomana, který zveřejnila Česká justice.
Podle senátora Canova by se Senát stal přijetím tohoto zákona směšným, uvedl a přečetl prohlášení k předmětnému § 318a od Konfederace politických vězňů.
Ke zneužití nové skutkové podstaty se dále vyjádřil senátor Zdeněk Hraba (BEZP), který upozornil, že tento nový trestný čin zahrnuje přímý i nepřímý úmysl a příprava je trestná, aniž by bylo jasně definované, v čem tento trestný čin spočívá. „Bojíme se zneužití? To by ale zákonodárce měl!“ apeloval senátor Hraba. „Proč máme odškodňovací zákony, proč máme trestný čin zneužití pravomoci. V padesátých letech také rozhodovali ctihodní prvorepublikoví soudci a ústava z roku 1948 prošla řádným legislativním procesem,“ uvedl senátor.
Němcová: Předešlá vláda neprověřila Rusy
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) přednesla příklady pobaltských zemí. Vyjmenovala příklad Litvy, která zakázala ruským občanům nákup nemovitostí, Finska, které s Ruskem staví zeď, či Estonska, které chce odebrat Rusům volební právo. „Rusko v době popravy Milady Horákové je stejné Rusko jako dnes,“ uvedla dále Němcová v reakci na předřečníky, co se týče udělování občanství občanů Ruska.
Po „Vrběticích“ tehdejší vláda podle Němcové nešla od osoby k osobě, neprověřovala je, neudělala vůbec nic. „Rusům v ČR se tady nic neděje, jen zde nemohou volit, nemohou být voleni a nemohou být v ozbrojených složkách,“ řekla Němcová a dala návrh na schválení v předkládaném znění
Není to trestní zákon a způsob je nedůvěryhodný
„Neprojednáváme tady trestní zákoník, ale lex Ukrajina 7, tento Senát by přílepky neměl přijímat a už vůbec ne, pokud budoucí nejvyšší státní zástupkyně řekne, že nový trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc je riziko, podstata je špatně napsaná,“ vzala si znovu slovo senátorka Mračková-Vildumetzová.
Projednávat část trestního zákona formou přílepku k Lex Ukrajina nechtěl ani senátor Róbert Šlachta (Přísaha), ani senátor Martin Červíček (ODS), podle kterého se mají vytvářet podmínky pro činnost zpravodajského a bezpečnostního prostředí „důvěryhodným způsobem a dát si práci vysvětlit to v souvislostech“. „Pokud se tady bavíme o změně paragrafu v trestním zákoně, za mě jediná důvěryhodná cesta je, že to děláme prostřednictvím novely trestního zákona,“ uvedl.
Přes dramatickou debatu však novela lex Ukrajina vejde v platnost ve znění, ve kterém byla předložena sněmovnou, podepíše-li ji prezident.