Éra dvouciferného růstu spotřebitelských cen skončila. Tečku za ní učinil rok 2023. Loni už totiž ceny průměrně rostly o 2,4 procenta. K dvouprocentnímu cíli naší centrální banky už není daleko, což by se mělo vést k dalšímu poklesu úrokových sazeb ČNB a zlevňování. Zároveň se Česko zbaví nálepky země patřící v EU mezi inflační premianty. Bolavou patou pro ekonomy i spotřebitele jsou ovšem i nadále ceny služeb, spojených s bydlením či jídelními lístky v restauracích. Ty totiž pokračují v dost rychlém růstu. Ceny ubytování a stravování se za posledních pět let zvýšily o téměř 63 procent.
Inflace dosáhla loni v prosinci podle pondělního hlášení Českého statistického úřadu (ČSÚ) tři procenta a za celý loňský rok se průměrná hladina spotřebitelských cen v Česku zvedla o 2,4 procenta. Při pohledu na celková čísla let 2023 a 2024 to znamená průlom. V roce 2023 se totiž ceny zvedly o 10,7 procenta a rok předtím dokonce o 15,1 procenta. Prosincová tři procenta mohou ve srovnání s listopadovou inflací na první pohled vyvolat dojem, že se inflace zhoršila, že růst cen nabral v prosinci větší tempo. Je to ale z větší části opravdu jen dojem respektive důsledek toho, že meziroční vývoj cen, který bereme za inflaci, byl v předloňském prosinci velmi nízko a vytvořil tak nízkou srovnávací základnu.
„Zvýšení meziroční inflace je zapříčiněno výhradně efektem srovnávací základny, když v prosinci roku 2023 došlo k velmi výrazné meziměsíční deflaci, což tehdy souviselo s marketingovou strategií obchodníků s potravinami, kteří lákali zákazníky na „předčasné“ snížení DPH dříve, než ve skutečnosti začalo platit. Zároveň tehdy velmi výrazně zlevňovaly pohonné hmoty. V letošním prosinci stačilo, aby se podobné mimořádnosti nezopakovaly ve stejné míře, což poslalo meziroční inflaci výše. Ve skutečnosti ovšem i prosinec 2024 přinesl velmi umírněný a na dané období nezvykle klidný cenový vývoj,“ vysvětluje hlavní ekonom finanční společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Největší zásluhu na růstu cen v roce 2024 měly služby spojené s bydlením, které k celkové inflaci 2,4 procenta přispěly více než třetinou (0,9 procentního bodu). Z jednotlivých položek táhla cenovou hladinu nahoru nejvíce cena elektřiny, která se loni zvýšila o 10,5 procenta. Hned na druhé příčce nejsilnějších proinflačních faktorů se umístily ceny v restauracích, kavárnách a jídelnách, které meziročně podražily o 7,4 procenta.
Mohlo by vás zajímat
Co nás čeká?
„V tomto roce by inflace mohla velmi rychle poklesnout z tříprocentní hranice, avšak jak rychle to bude, uvidíme až podle lednového přecenění zboží a služeb,“ konstatuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Dodává, že velkou neznámou budou představovat energie, které i loni inflaci významně přiživovaly. „Je otázkou, jak či zda vůbec se nedávný pokles fixací cen plynu i silové ceny elektřiny do inflace propíše, když poplatky s energiemi spojené jdou nahoru,“ podotýká Dufek.
Rizikovým faktorem podle něj zůstávají i další služby, u nichž cenový růst nezačal ještě pořádně ani přibrzďovat. „Příkladem budiž restaurace a hotely, kde ceny rostou stále o téměř sedm procent. Za poslední tři roky se právě tyto ceny v ubytování a stravování zvýšily o více než 45 procent, za posledních pět let pak dokonce o téměř 63 procent,“ podtrhuje Dufek.
Podle hlavního ekonoma Cyrrus Víta Hradila existuje „slušná šance, že by první letošní data mohla začínat dvojkou, byť téměř jistě zůstaneme v horní polovině tolerančního pásma ČNB“. Pokud v lednu nezastane zvrat v dosavadním trendu, pak Hradil předpokládá, že ČNB na svém únorovém zasedání (což je nejbližší letošní zasedání) opět sáhne ke snížení základní úrokové sazby, a to o 0,25 procentního bodu. Klíčová dvoutýdenní repo sazba, jejíž snížení se obvykle velmi rychle propisuje do klientských úrokových sazbách u vkladů, by tak šla na 3,75 procenta.
Už nejsme mezi negativními premianty
Česko se v letech 2022 a 2023 dostalo mezi země s náskokem nejvyšší inflací v Evropské unii. Za námi už byly jen pobaltské státy, Polsko a Maďarsko a v roce 2023 také Slovensko, které se mírou růstu cen rovněž vymykaly evropskému průměru. Důvodem byla jejich vysoká závislost na dovozu energií, dále v případě některých z nich slabost jejich národních měn, vysoké výdaje na obranu a také cenové stropy, které vyvolaly vlnu poptávky a následně růstu cen po určitých komoditách.
Loni už jsme se z neprestižního pátého až šestého místa členských zemí s největší inflací posunuli. V listopadu (čerstvější data nejsou k dispozici) jsme ve srovnání měsíční meziroční inflace zaujali až deváté místo a za námi jsou i nejvyspělejší země EU – Nizozemí a Belgie. Harmonizovaný index spotřebitelských cen, který vychází z jednotné metodiky Eurostatu a umožňuje srovnávat míru inflace mezi zeměmi EU, neobsahuje na rozdíl od indexu vykazovaném ČSÚ, takzvané hypotetické nájemné. Tedy částku, kterou by rodina platila za nájem, pokud by byt, v němž bydlí, neměla ve svém vlastnictví, nýbrž v pronájmu.
