Návrh Evropské komise na nová pravidla pro cestovní kanceláře, která zavádějí strop na zálohy ve výši 25 procent a dvoutýdenní lhůtu pro vrácení peněz ze zrušených pobytů, hodnotí většina poslanců kladně. A to zejména kvůli silnější ochraně zákazníků. Poslanci oceňují, že nižší zálohy sníží finanční riziko pro klienty a rychlé vracení peněz posílí důvěru v cestovní ruch. Někteří však varují, že malým kancelářím se tak může zkomplikovat financování, a proto požadují zohlednění jejich potřeb při konečném schvalování směrnice.
Klíčovým návrhem Evropské komise je omezení výše záloh na maximálně 25 procent z ceny zájezdu. Organizátoři by tak měli jen omezenou možnost vybírat větší částky dopředu, což má chránit spotřebitele v případě krachu cestovní kanceláře či jiných nenadálých situací. Podle Komise by to zároveň posílilo důvěru klientů v cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj pro Českou justici uvedlo, že „návrh podporuje, protože může aktuálně platnou směrnici zpřehlednit, posílit postavení spotřebitelů a zároveň zohlednit potřeby malých a středních podniků. Mimo jiné jsme plně podpořili nakonec přijaté prodloužení lhůty pro pojišťovny na poskytnutí náhrad v případě úpadku na 9 měsíců.“
Při jednáních v pracovní skupině Rady EU české ministerstvo upozorňovalo na rizika, která představuje výslovné omezení zálohových plateb na čtvrtinu, zejména pro mikropodniky v odvětví cestovního ruchu. „Tyto obavy s námi sdílely i některé další členské státy EU,“ stojí ve vyjádření pro Českou justici. V praxi tedy zůstává možnost vyjednat si výjimku, pokud provozovatel musí platit významné náklady partnerům – například letecké společnosti, která vyžaduje předběžné zálohy.
„V této fázi již ministerstvo do dalšího legislativního procesu na úrovni EU nemůže zasahovat. Stanovisko EP k návrhu ještě nebylo uveřejněno. Až poté, co se k němu Parlament vyjádří, začne konečné vyjednávání o podobě směrnice,“ dodalo ministerstvo.
Mohlo by vás zajímat
Cestovky po pandemii
Někteří poslanci tuto změnu hodnotí pozitivně. Martin Exner (STAN) zdůrazňuje, že „nové omezení zálohy na maximálně 25 procent ceny předem je rozumné z hlediska ochrany klientů, protože i tak bude moci mít cestovní kancelář celou platbu 4 týdny předem.“ Dodává, že by to nemělo poškodit stabilizované cestovní kanceláře, jež se již vzpamatovaly z dopadů pandemie.
Podobně situaci hodnotí i opoziční poslanec Marek Novák (ANO): „Omezení maximální zálohy na 25 procent je z pohledu ochrany zákazníků účinné opatření, protože snižuje finanční riziko pro klienty v případě krachu cestovní kanceláře nebo zrušení zájezdu. Nižší záloha znamená, že zákazníci nebudou muset čekat na vrácení velké částky peněz a budou chráněni před větší finanční ztrátou.“ Obává se však, že by se tím mohlo „negativně ovlivnit financování menších cestovních kanceláří“, které spoléhají na vyšší příjmy z přijatých záloh. Některé CK podle něj mohou potřebovat více volných prostředků, aby předběžně pokryly své náklady (například platby hotelům nebo aerolinkám).
Jan Kuchař (STAN) se naopak domnívá, že tržní principy zajistí, aby si kanceláře vybudovaly dobré jméno i důvěru zákazníků bez ohledu na zálohy. „Důvěra zákazníka je v tomto případě velmi důležitá a nic na ní neovlivní ani nařízená výše záloh či zkrácení/prodloužení vrácení peněz za zrušený zájezd,“ uvádí. Dle něj tedy není třeba zasahovat do zálohových mechanismů příliš razantně, pokud jsou CK dostatečně pojištěné a budují si stabilní renomé na trhu.
Dvoutýdenní lhůta na vrácení peněz: spása pro klienty, hrozba pro CK?
Dalším z opatření je dvoutýdenní lhůta pro cestovní kanceláře na vrácení peněz v případě zrušení zájezdu. Ke zpoždění výplat totiž při pandemii docházelo velmi často. Některé cestovní kanceláře se bránily tvrzením, že ani samy nedostaly refundace od svých dodavatelů.
Podle poslance Martina Exnera je správné, „že tato doba byla definována.“ Klient podle něj získá větší jistotu i možnost obrátit se na jinou kancelář s obdobnou nabídkou, aniž by na vrácené peníze dlouze čekal. Domnívá se, že „konkurenceschopnost cestovních kanceláří se odvíjí od jejich servisu, nabídky a spokojenosti zákazníků, nikoliv od opatření na ochranu zákazníků, které navíc bude pro všechny kanceláře stejné.“
Kritičtější pohled má pak poslanec Marek Novák: „Dvoutýdenní lhůta na vrácení peněz je pro české cestovní kanceláře ambiciózní, zejména pokud čekají na refundace od dodavatelů. Menší kanceláře s omezenými rezervami mohou mít problém udržet cash flow.“ Domnívá se, že by pomohlo zavést „garanční fond, který by pomohl s likviditou“ nebo mechanismus, který by důvodné prodloužení lhůty umožnil alespoň v případech, kdy se refundace od dalších poskytovatelů (letecká společnost, hotel) opozdí.
Poslanec Michal Zuna (TOP 09) zdůrazňuje, že české právo už dnes vyžaduje co nejrychlejší vrácení peněz, často se uvádí právě dvoutýdenní lhůta. Byť je to lhůta přísná, připouští výjimky. „Možnost pro CK využít výjimku v případech, jako vysoký počet zrušení či složitý řetězec dodavatelů ve spojitosti s informováním spotřebitele o důvodech zpoždění, bych zachoval. Nastavení přiměřeného limitu pro tyto výjimky bych však pro spotřebitele uvítal.“
Zejména při pandemii covidu-19 se rozšířila praxe vydávání poukazů za zrušené zájezdy a lety. Poslanec Martin Exner zdůrazňuje, že jasná lhůta na vrácení peněz a přesné informování klientů pomáhá i cestovkám, které nedávají do rukou kritickým zákazníkům argument o netransparentním přístupu. Naopak je podle něj důležité, aby zákazník poukaz přijal jen v případě, že mu to opravdu vyhovuje.
Poslanci i Ministerstvo pro místní rozvoj se shodují, že aktualizované předpisy jsou potřeba, zároveň však zdůrazňují nutnost zohlednit rizika pro malé cestovní kanceláře. Někteří zástupci oboru se obávají, že nižší zálohy a rychlejší vracení peněz mohou vyvolat problémy s cash flow. Na druhou stranu ale převažuje názor, že nový systém posílí důvěru klientů a poskytne zákazníkům jistotu, že o své peníze v případě krachu či jiné nenadálé situace rychle nepřijdou.
„Nepovažuji tyto zásahy za zásadní. I cestovní kanceláře jsou volným trhem a své jméno si musí na trhu udělat. Důvěra zákazníka je v tomto případě velmi důležitá,“ uzavírá poslanec Jan Kuchař (STAN), podle něhož posílí nové předpisy především informovanost spotřebitelů, ale nezajistí za každou cenu přežití každé CK.
Nová pravidla pro ochranu spotřebitelů v cestovním ruchu nyní čekají na vyjádření Evropského parlamentu. Až ten přijme svou pozici, začne finální vyjednávání mezi Parlamentem, Komisí a Radou EU o přesné podobě legislativy. Výsledek pak členské státy převedou do svých národních předpisů.
