Dlouholetá pravidla působení přísedících z lidu u soudů se od dnešního dne mění. Účinnosti totiž nabývá novela, kterou Sněmovna prosadila přes veto prezidenta a která činnost přísedících výrazně omezí. Vláda se pro podstatně nižší využití laických přísedících rozhodla kvůli zefektivnění soudního systému a snižování administrativní zátěže. Očekává zhruba osmimilionovou roční úsporu v rozpočtu.
U krajských soudů budou přísedící nadále zasedat jen v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech s nejméně desetiletou horní hranicí sazby – tedy například u vražd či závažnějších případů loupeží, nikoliv však u majetkových a hospodářských trestných činů. V ostatních kauzách se u krajských soudů dosavadní tříčlenné senáty složené ze soudce a dvou přísedících ruší a rozhodovat bude sám soudce.
U okresních soudů už laičtí přísedící nebudou v nových věcech působit vůbec – nebudou spolurozhodovat pracovněprávní spory a přestanou působit i v trestních senátech. Rozhodovat bude rovněž samosoudce. Odliv přísedících bude nicméně postupný – případy, v nichž zasedali před účinností novely, ještě dokončí a funkce jim zanikne až pravomocným skončením všech „jejich“ řízení.
Prezident Petr Pavel vetoval vládní předlohu se zdůvodněním, že zrušení laických přísedících v tak velkém rozsahu měl předcházet důkladnější rozbor. Doporučoval diskusi o tom, zda systém přísedících z lidu raději nezlepšit, než jej výrazně omezit. Širší zachování laického prvku žádala i některá státní zastupitelství a soudy, a to s argumentem, že soudci mohou být odtržení od reality všedního dne.
Mohlo by vás zajímat
Soudcovská unie omezení podpořila
Většina soudců však omezení či úplné zrušení činnosti laických přísedících podporovala, vyslovila se pro něj i Soudcovská unie. Podle ní by bylo možné systém zefektivnit jen vynaložením značného množství peněz. Upozornila na to, že současná podoba institutu přísedících už vůbec nenaplňovala původní zamýšlené poslání, tedy aby při rozhodování soudu zastupovali většinovou společnost. Vzhledem k nízkému finančnímu ohodnocení se totiž přísedící rekrutují ze starobních důchodců či státních zaměstnanců.
Problematické jsou i četné absence přísedících u soudních jednání, která se poté musí odročovat. Ministerstvo poukázalo i na to, že přísedící často nemají potřebné znalosti a při rozhodování soudního senátu ani nejsou aktivní. Zrušení laických přísedících v trestních věcech podporoval už někdejší ombudsman Otakar Motejl, podle nějž je zavedl zákon z roku 1948 s cílem ovlivnit soudní rozhodování ve prospěch komunistického režimu, čímž narušil předválečný porotní systém.
Laické přísedící volí zastupitelstva obcí či krajů. Peníze jim vyplácí stát, doposud to bylo zhruba 13 milionů korun ročně. Ušetřené peníze chce ministerstvo použít na zvýšení paušálních náhrad přísedícím, které nerostly od roku 1996.
Z dat Evropské komise pro efektivitu justice vyplývá, že v Radě Evropy má přísedící 25 států ze 46. Koncept přísedících ale bývá často odlišný. Například v Nizozemsku mají přísedící právnické vzdělání. V Německu a Rakousku jsou přísedícími v pracovněprávních sporech zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů.
