Vláda tento týden schválila novou Koncepci přípravy občanů k obraně státu (POKOS), která má nastavit směr rozvoje systému přípravy občanů k obraně do roku 2030. Koncepce v návaznosti na Obrannou strategii České republiky reflektuje potřebu změny celkového přístupu k obraně, který vyžaduje zapojení celého státu a společnosti, protože zajišťování obrany není čistě úkolem ministerstva obrany a ozbrojených sil. Příprava občanů k obraně státu má nově stát na čtyřech pilířích: vzdělávání, spolupráci s nevládními organizacemi, plánování obrany státu a strategické komunikaci.
Potřeba přípravy a realizace nové koncepce vychází ze zásadního a dlouhodobého zhoršení bezpečnostní situace v Evropě. V praxi byla dosud příprava občanů k obraně státu zaměřena jen na malou část společnosti, zejména na žáky a studenty základních a středních škol, a obsahově nepokrývala všechny znalosti a dovednosti, které jsou v krizové situaci potřebné.
Koncepce je k přečtení ZDE.
„Nová koncepce vychází z ambice vlády dosah přípravy občanů k obraně výrazně rozšířit a obsahuje řadu praktických opatření, jak toho dosáhnout,“ vysvětluje ministryně obrany Jana Černochová. Povinnost zpracovat koncepci vychází také ze zákona o zajišťování obrany České republiky a nahrazuje Koncepci přípravy občanů k obraně státu 2019-2024.
Mohlo by vás zajímat
Obrana země je záležitostí celého státu i společnosti
Cílem koncepce je postupně rozšířit přípravu k obraně na celou populaci. Příprava se proto už nebude soustředit pouze na žáky a studenty, ale i na další obyvatele, respektive na vybrané cílové skupiny.
Řada iniciativ a činností, které již dnes jednotlivé úřady provádí, přispívá k připravenosti občanů v oblasti bezpečnosti a obrany. Jednotný systém takové přípravy však neexistuje, úsilí je roztříštěné a chybí jeho koordinace.
„Příprava občanů k obraně státu proto musí být součástí širší bezpečnostní přípravy obyvatelstva,“ doplňuje ministryně obrany.
Koncepce tak stanovuje úkoly, jejichž cílem je postupně vytvořit koordinovaný celovládní systém přípravy občanů v oblasti bezpečnosti.
Čtyři pilíře
Příprava občanů k obraně státu má nově stát na čtyřech pilířích: vzdělávání, spolupráci s nevládními organizacemi, plánování obrany státu a strategické komunikaci.
- V rámci pilíře vzdělávání je prioritou zahrnutí branně-bezpečnostních témat do vzdělávacího systému. To bude podpořeno vzdělávacími akcemi armády na školách a edukací pedagogů. Důležitým aspektem bude i vzdělávání zaměstnanců veřejné správy a pracovníků firem důležitých pro obranu.
- Příprava bude dále rozšířena pomocí posílené spolupráce s vhodnými nevládními organizacemi. Spolupráce může probíhat na základě uzavírání dvoustranných memorand o spolupráci s Ministerstvem obrany, udělováním akreditací a poskytováním dotací.
- V rámci plánování obrany státu budou především konkrétněji definovány úkoly obcí a krajů při přípravě občanů na obranu. Bude rovněž přesněji specifikována vhodná podoba přípravy na obranu za krizových stavů.
- Strategická komunikace je jedním z hlavních nástrojů přípravy na obranu. Jejím prostřednictvím bude stát zvyšovat povědomí společnosti o bezpečnosti a obraně, předávat informace a rozvíjet znalosti důležité pro zajišťování obrany a posilování společenské odolnosti.
Koncepce hodnotí už řadu současných aktivit jako přínosné a chce je dále rozvíjet.
Jednou z nich je užší spolupráce se spolky, která se začala rozvíjet v roce 2023. První memoranda o spolupráci v oblasti přípravy občanů k obraně státu byla uzavřena s Českým svazem orientačních sportů, Ligovou fotbalovou asociací a se spolkem Orel.
V roce 2024 následovalo uzavření spolupráce s Českou obcí sokolskou, Českým červeným křížem a Sdružením sportovních svazů ČR.
Spolky, jejichž činnost přispívá k posilovaní obranyschopnosti České republiky ministerstvo obrany podporuje také prostřednictvím dotací. V roce 2023 bylo podpořeno 69 projektů a v roce 2024 pak 89 projektů.
Spolupráci ministerstvo obrany navazuje také s akademickou sférou. Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s Univerzitou obrany proběhne v letním semestru akademického roku 2024-2025 pilotní výuka předmětu Úvod do branně-bezpečnostní problematiky.
„V současné bezpečnostní situaci je stát povinen nejen zajistit samotnou obranu státu, ale nabídnout občanům znalosti a dovednosti, které využijí nejen při obraně státu nebo v krizové situaci, ale i v každodenním životě. Nová Koncepce nám v tom pomůže,“ dodává ministryně obrany Jana Černochová.
Povinná vojna nebude
V souvislosti s chystanými opatřeními k obraně země padají často otázka, zda bude obnovena povinná vojenská služba. Uvažovalo se o tom v jedné z variant novely zákona o vojácích z povolání, která ve středu také prošla vládou Petra Fialy.
„Povinnou vojnu nezavádíme, povinnosti občanů vycházející z branné povinnosti se žádným způsobem nemění. Součástí našeho právního řádu je branná povinnost již od vzniku České republiky. Povinná vojna byla zrušena v roce 2004 a v současné době není v plánu ji opět zavádět,“ uvádí ministerstvo obrany.
Občan může výkon branné povinnosti v současnosti převzít dobrovolně. Může se stát vojákem z povolání, požádat o zařazení do aktivní zálohy ozbrojených sil, zúčastnit se dobrovolného vojenského cvičení nebo využít možnosti dobrovolného předurčení pro doplnění ozbrojených sil.
„Koncepce řeší přípravu občanů k obraně nad rámec branné povinnosti, respektive nad rámec možností jejího dobrovolného převzetí. Cílí na osvojení znalostí a dovedností v oblasti obrany a připravenost občanů na krizové situace,“ vysvětluje resort obrany.
Proč je třeba připravovat se na obranu země?
Podle ministerstva obrany nelze v současné eskalované situaci (např. válka na Ukrajině a další aktivity Ruska – hybridní hrozby, kyberútoky – pozn. red.) strkat hlavu do písku a malovat realitu narůžovo.
„Bezpečnostní situace není dobrá a my musíme být připraveni. Nejzávažnější hrozbou pro bezpečnost České republiky je Rusko, které dává dlouhodobě najevo, že jeho mocenské ambice nekončí na Ukrajině. Dosud se nesmířilo s rozpadem sovětského bloku a jeho snahy o kontrolu střední a východní Evropy neskončily. Rusko nás oficiálně považuje za své nepřátele. Na seznam ´nespřátelených´ států naši zemi zařadilo již v květnu 2021,“ vysvětluje dále ministerstvo obrany.
„Pomocí kybernetických útoků, dezinformačních kampaní a sabotážních akcí se snaží oslabit stabilitu, společenskou soudržnost, efektivitu rozhodovacích procesů a obranyschopnost naší země i našich spojenců. Útokem na muniční sklady ve Vrběticích, který provedli ruští vojáci v aktivní službě a zemřeli při nich dva čeští občané, Rusko ukázalo, že neváhá provést ani smrtící sabotážní operace na našem území,“ vypočítává resort.
Branná výchova na školách? Zatím ne
Znovuzavedení školní branné výchovy (známé z dob komunistické totality jako branná cvičení – pozn. red.) není plánováno a není cílem koncepce.
„Koncepce pouze usiluje o zahrnutí obranných témat do vzdělávacího procesu. Cílem není připravovat žáky a studenty na vojenskou službu, ale vzdělávat je o významu bezpečnosti a obrany a vybavit je dovednostmi, které mohou být užitečné i v běžném životě, jako jsou například první pomoc nebo obecně zvládání krizových situací. Výuka branně-bezpečnostních témat je založena na hodnotách svobody, občanských práv a demokracie, nikoli na propagaci války,“ tvrdí ministerstvo.
Proč se mají k obraně připravovat i občané, když máme profesionální armádu?
Bezpečnostní hrozby nedopadají podle ministerstva obrany jen na stát a jeho instituce, ale i na společnost a jednotlivé občany.
„Ti se stále častěji stávají cílem nepřátelského působení a
