Pokud jde o rozvoj umělé inteligence (AI), zaostává Evropa daleko za svými ambicemi. Odborníci upozorňují na nízké investice, jejich malou koordinovanost i nedostatek expertů. Ministři členských států proto vyzývají ke změně. V rukou má Evropa výhodu v podobě superpočítačů. Postupně rozjíždí také projekt „továren“ na umělou inteligenci, do kterého se zapojuje i Česko. „Česká republika považuje AI za klíčovou technologii, která představuje řadu příležitostí pro českou ekonomiku, stát a společnost,“ uvedla Miluše Trefancová z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu.

Fenomén AI proniká do všech oblastí života. „Umělá inteligence, pokud je využitá zodpovědně, představuje velmi důležitou příležitost,“ řekla před rokem na setkání Světového ekonomického fóra v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Sebe označila za „technooptimistku“ a znovu zdůraznila, že Evropa nechce jen nastavovat etické limity pro využití této technologie, ale také aktivně přispívat k jejímu rozvoji. A nenechat tak tento obor jen současným největším hráčům, což jsou Čína a USA.

Tento cíl má dva rozměry. Jeden je ekonomický: třeba společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) odhaduje, že globální HDP může důsledkem využití umělé inteligence vzrůst do roku 2030 až o 14 procent. Druhý bezpečnostní: přílišné spoléhání Evropy na zahraničních modelech by mohlo představovat riziko závislosti.

A podobně mluví i Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky, ve své zprávě o konkurenceschopnosti Evropy. „Vývoj umělé inteligence je pro průmyslové hráče EU příležitostí ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti, ale také rizikem, že ztratí vedoucí postavení a ziskovost, pokud AI není rychle integrována do jejich nabídky,“ uvedl.

Mohlo by vás zajímat

Zlomek financí oproti USA a Číně

Teorie ale zaostává za praxí. Jak upozornil zmíněný Draghi, Evropa dosahuje jen zlomku z financí celosvětově investovaných do rozvoje umělé inteligence. „V roce 2023 bylo do umělé inteligence v EU investováno odhadem 8 miliard amerických dolarů ve srovnání s 68 miliardami v USA a 15 miliardami v Číně. Několik společností, které v Evropě vytvářejí generativní modely umělé inteligence, včetně Aleph Alpha a Mistral, potřebuje velké investice, aby se staly konkurenceschopnou alternativou k americkým hráčům. Kapitálové trhy EU tuto potřebu v současnosti neuspokojují, což tlačí společnosti z EU, aby hledaly zahraniční financování,“ uvedl.

A podobně hovoří i zpráva, kterou zpracoval Evropský účetní dvůr. Ta hodnotila opatření, která Evropa v této souvislosti podnikla od roku 2018. „V soupeření o prvenství v oblasti umělé inteligence existuje riziko, že ‚vítěz bude brát vše‘. Bude-li EU chtít zde naplnit své ambice, budou muset Evropské komise a členské státy účinněji spojit síly, zrychlit tempo a plně využít potenciál EU. Jedině tak je možné v této probíhající zásadní technologické revoluci uspět,“ uvedl Mihails Kozlovs, pod jehož vedením audit probíhal.

Ten došel ke třem závěrům: Investice EU do umělé inteligence zaostávají za objemem investic světových lídrů. Výsledky projektů týkající se umělé inteligence, které jsou financovány z prostředků EU, nejsou systematicky monitorovány. A chybí účinná koordinace mezi EU a členskými státy.

Výhoda v podobě superpočítačů

Ministři členských zemí v reakci na zprávu přijali na konci loňského roku společné prohlášení. V tom uvedli, že souhlasí, že „EU musí zvýšit investice do AI a usnadnit přístup k digitální infrastruktuře, aby se stala globálně konkurenceschopným aktérem s globálním dopadem, převzala vedoucí postavení ve vývoji a zavádění AI, podporovala talenty a vytvořila ekosystém excelence a důvěry.“

Evropská unie má v dosažení tohoto cíle jednu výhodu. A tou jsou superpočítače. V této oblasti je totiž Evropa překvapivým lídrem. Z pěti nejvýkonnějších superpočítačů na světě má Evropa tři. Naopak problémem je těžší přístup k rizikovému kapitálu a malé množství datových vědců.

Situaci má zlepšit sada opatření. Kromě obecných snah, jako je zlepšení přístupu k financím na kapitálovém trhu, to je třeba zpřístupnění zmíněných superpočítačům začínajícím podnikům v oblasti umělé inteligence, aby své modely mohly cvičit, nebo dat, na kterých mohou umělou inteligenci trénovat bez narušení etických zásad.

A klíčový je i projekt „továren“ na umělou inteligenci. Prvních sedm projektů vybral evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC) na konci loňského roku. Získat mají investici ve výši 1,5 miliardy eur. A do jednoho z projektů se zapojilo i Česko: konkrétně se připojilo ke konsorciu LUMI AIF ve Finsku.

„Pomocí evropských superpočítačů umožníme začínajícím podnikům s umělou inteligencí inovovat a rozšiřovat se. Nyní jsme připraveni stát v čele se správnou infrastrukturou, pokud jde o naši ambici, aby se EU stala kontinentem umělé inteligence. Jsme na dobré cestě k tomu, aby se iniciativa týkající se továren na umělou inteligenci stala realitou během prvních 100 dnů nové Evropské komise,“ uvedla při té příležitostí Henna Virkkunen, výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii.