Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom dnes informovalo na webu. Nejvyšší státní zástupce se k rozhodnutí vyjádří na tiskovém briefingu ve 13:00. Stříže by mohla podle zákulisních informací nahradit pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Jako vhodnou adeptku ji vidí i šéf Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti.
„Ve smyslu zákonné úpravy nyní běží Igoru Střížovi rezignační lhůta, která uplyne dnem 31. března 2025. Tímto dnem rovněž skončí jeho působení ve funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedlo NSZ. Stříž řídí NSZ od července 2021, funkční období měl do léta 2028.
Podle informací České justice se informaci i uvnitř soustavy podařilo utajit do poslední chvíle. Igor Stříž až dnes rezignaci ohlásil ředitelům odborů NSZ na poradě. „Jsem překvapený ani ne tou událostí jako takovou, ale tím oznámením. Mluví se o tom dlouho. Spekulace o nástupkyni jistě vyplývají z dobře informovaných zdrojů. Za mě by to i měla být Lenka Bradáčová,“ řekl České justici prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. Jde ale o jeho osobní názor, Unie se na výběru nového šéfa soustavy nijak nepodílí.
Samotná Bradáčová možné povýšení nekomentuje. „Rezignaci pana nejvyššího státního zástupce vnímám jako vyústění jeho předchozích prohlášení ohledně záměru nesetrvat ve funkci celé funkční období, kdy za klíčové považoval prosazení novely zákona o státním zastupitelství, která posílila nezávislost instituce, což se mu podařilo,“ uvedla pouze.
Mohlo by vás zajímat
Ministr Blažek uvedl, že vzal rezignaci Stříže na vědomí. „Ve funkci podle zákona skončí ke dni 31. března. Do té doby navrhnu vládě ke schválení jeho nástupce tak, aby k 1. 4. 2025 mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. Panu Střížovi jsem poděkoval za jeho práci, kterou v čele soustavy st. zastupitelství vykonal,“ napsal na síti X. Ministr se netají tím, že je příznivcem Lenky Bradáčové. Ostatně on ji v minulosti jmenoval do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze.
ČAK: Stříž hrál fair play
Podle České advokátní komory (ČAK) komunikace s NSZ funguje dobře a to zejména od roku 2018, kdy bylo přijato Memorandum o součinnosti, jehož cílem bylo a stále zůstává právě zlepšení a usnadnění vzájemné komunikace mezi oběma profesemi v trestním řízení, a to zejména v oblasti využívání odklonů a při uzavírání dohod o vině a trestu.
Vedení ČAK a NSZ se od té doby pravidelně setkávají a diskutují aktuální problémy. Poslední takové setkání proběhlo v polovině prosince 2024, kdy byla vzájemná komunikace a dosavadní praxe uzavírání dohod o vině a trestu pozitivně oboustranně hodnocena jako účinný nástroj a výhodné řešení pro všechny účastníky trestního řízení, neboť posilují ukládání alternativních trestů a přispívají i k lepší ochraně práv poškozených. „V osobní rovině bych rád ještě vyzdvihl skutečně kolegiální přístup Igora Stříže k budování důvěry mezi státními zástupci a advokáty, byť v soudních síních stojíme na opačných stranách. Igor Stříž jako nejvyšší představitel státního zastupitelství s námi hrál vždy fair play. Do dalšího osobního i profesního života mu přeji hodně zdaru,“ uvedl pro Českou justici předseda ČAK Robert Němec.
Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry dělal Stříž svou práci dobře. „Jestli jsou to rodinné a osobní důvody, tak ty je třeba respektovat. V osobních důvodech nepochybně může hrát roli i ten tlak z části politického spektra, který zpochybňoval jeho minulost,“ řekl Vávra. Ke spekulacím o Střížově nástupci se vyjadřovat nechtěl s tím, že soudcům to nepřísluší. „Zatímco rezignace je osobním rozhodnutím nejvyššího státního zástupce, tak nominace jeho nástupce bude prostě v rukou politiků. Je to politický akt a politické rozhodnutí,“ konstatoval.
Komunistická minulost
Igor Stříž neměl kvůli své činnosti před rokem 1989 v čele NSZ nikdy stanout, sdělila k dnes oznámené rezignaci nejvyššího státního zástupce předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček na síti X uvedl, že Střížův konec ani jeho načasování nejsou překvapením. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost, míní.
Vondráček nepovažuje rezignaci za překvapení. „O rezignaci i náhradě se hovoří delší dobu, stejně jako o načasování. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost. Aby nedocházelo k politizaci, subjektivismu a aktivismu,“ uvedl. Jako ženu oddanou spravedlnosti připomněl v té souvislosti nedávno zesnulou bývalou ministryni Marii Benešovou (za ANO), která Stříže do čela NSZ navrhla.
Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že Střížův odchod pro něj není překvapením. „Věřím, že dokážeme velmi rychle vybrat nového Nejvyššího státního zástupce,“ uvedl Jurečka. Míní, že Bradáčová má pro funkci Nejvyšší státní zástupkyně předpoklady. „Ukazuje dlouhodobě, že svou práci dělá dobře, zodpovědně. Já bych s touto nominací osobně problém neměl. Nevím o tom, že by byla nějaká další jména zmiňovaná. To je ale věc pana ministra spravedlnosti, který musí s tím návrhem přijít,“ řekl vicepremiér.
Šedesátiletý Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Nejvyšším státním zástupcem se stal v polovině července 2021 poté, kdy Zeman na svoji funkci rezignoval.
Odvolání není možné bez důvodu
Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Předpokladem pro jmenování do funkce je podle zákona právní praxe v délce nejméně deseti let, z toho minimálně šesti let ve funkci státního zástupce. Zákon dále po kandidátovi požaduje odborné znalosti, profesní zkušenosti, schopnosti řízení lidí a morální vlastnosti, které „dávají záruky řádného výkonu funkce“.
Novela zároveň od loňského července zpřísnila podmínky, za jakých může vláda nejvyššího státního zástupce odvolat. Je to možné pouze tehdy, jestliže zaviněným závažným porušením povinností anebo svým zaviněným hrubě nevhodným jednáním zásadním způsobem ohrozí důvěru v řádnou činnost nejvyššího státního zástupce nebo soustavy státního zastupitelství, případně zásadním způsobem ohrozí vážnost a důstojnost funkce.
Nová podoba zákona rovněž zavedla časově omezená funkční období vedoucích státních zástupců. Bradáčové má skončit funkční období v čele pražského vrchního státního zastupitelství na sklonku letošního roku.
