Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) čeká první splátka za dostavbu dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. V rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP projekt) ji v prosinci dokončilo sdružení Via Salis. „Platba za měsíc leden bude splatná až v březnu. My jsme na to nachystaní, finanční prostředky máme, “ uvedl na čtvrtečním jednání sněmovního hospodářského výboru před poslanci ředitel SFDI Zbyněk Hořelica.

Upřesnil, že část platby za dostupnost půjde koncesionářovi stavby v korunách, část v eurech. „Ten mechanismus je nastavený, nic nám nebrání, aby platby probíhaly,“ zmínil. Na dálnici podle něj ještě budou probíhat některé dokončovací práce, ale nejde o něco, co by mělo na komunikaci omezovat provoz.

Stát má zhotoviteli platit za dostupnost následujících 25 let. Po uplynutí smluvního vztahu přejdou provoz i údržba do rukou státu. Podle výpočtů Nejvyššího kontrolního úřadu, který v roce 2023 započítal inflaci z let 2020–2022, dosáhne platba státu za dostupnost výše přibližně 33,7 miliardy korun.

Dálnici D4 a PPP projekty řešil hospodářský výbor v souvislosti s novelou zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury. Projednával trojici pozměňovacích návrhů, které k novele předložil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), jenž je zároveň spolu s poslanci Ivanem Adamcem (ODS), Antonínem Tesaříkem (KDU-ČSL), Jiřím Slavíkem (TOP 09), Jakubem Michálkem (Piráti) a nyní senátorem Ondřejem Lochmanem (STAN) předkladatelem návrhu novely.

Mohlo by vás zajímat

Pozměňovací návrhy, jak už Ekonomický deník informoval, upřesňují pro SFDI možnosti financování PPP projektů v oblasti dopravní infrastruktury. „Poslanecký návrh zákona rozšiřuje možnost Státního fondu dopravní infrastruktury financovat projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti dopravní infrastruktury tak, aby již nebyla omezena pouze na oblast pozemních komunikací,“ uvádí se v důvodové zprávě pozměňovacího návrhu. PPP projekty se tak díky tomu mohou vztahovat i na železnici.

Pozměňovací návrh jednak tento koncept podle zprávy precizuje, zavádí samotný pojem „partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti dopravní infrastruktury“ a definuje jej tak, aby jej bylo možné využít i v dalších právních předpisech, zejména v zákoně o dani z přidané hodnoty. Na zavedení tohoto pojmu pozměňovací návrh reaguje i ve výčtu příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Upřesňuje také vymezení příjemce.

Dalším pozměňovacím návrhem se z návrhu zákona vypouští právní úprava vydávání dluhopisů Státním fondem dopravní infrastruktury. „Důvodem je, že bude vhodnější ponechat vydávání dluhopisů primárně v rukou ministerstva financí, a to zejména z hlediska efektivity správy státního dluhu a nastavení strategie jeho financování. Navíc koncentrovaná emisní možnost jen na úrovni státního rozpočtu přispívá k dosažení úspor z rozsahu,“ píše se v důvodové zprávě k materiálu.

Posunutí účinnosti

Třetí pozměňovací návrh posouvá účinnost novely zákona na 1. července letošního roku, a to podle materiálu s ohledem na skutečnost, že legislativní proces nebyl k původně navrženému datu účinnosti, tedy 1. červenci 2023, dokončen.

Trojice pozměňovacích návrhů prošla sněmovním hospodářským výborem hladce. Návrh novely zákona o SFDI i spolu s pozměňovacími návrhy nyní čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Senátor Ondřej Lochman Ekonomickému deníku řekl, že když se samotný zákon začal připravovat, tak šlo zejména o to, aby se rozšířil „vějíř možností“, jak infrastrukturu financovat. A to jak dálnice, tak i vysokorychlostní železnice.

Podle Lochmana se začalo s Evropskou investiční bankou (EIB), ale potom se hledaly i další varianty. „Na tom základě vznikla novela zákona, aby bylo vše terminologicky v pořádku,“ konstatoval. Možnost vydávat dluhopisy, od kterých se nyní ustupuje, byla podle Lochmana mimo jiné hlavním důvodem, proč se novela navrhovala.

Podle poslance Jiřího Slavíka návrh novely také umožní státu ručit za dluhy vzniklé v souvislosti s fondem přijatými úvěry a zápůjčkami. „Toto opatření povede k získání výhodnějších smluvních podmínek a zejména k nižším výdajům SFDI spojených se splácením půjčených financí,“ upřesnil Slavík. SFDI má v letošním roce hospodařit se sumou 160,3 miliardy korun, částka je oproti letošnímu roku vyšší o více než 10 miliard korun.