Vládou předložená novela trestněprávních předpisů bude potřebovat nejméně deset důležitých pozměňovacích návrhů „ke slabým nebo bílým místům“. Po sněmovním semináři s experty to uvedla jeho pořadatelka, členka ústavněprávního výboru Helena Válková (ANO). Pozvaní odborníci zmiňovali nekvalitně vyjádřenou skutkovou podstatu nového trestného činu „činnost pro cizí moc“, problematické rozšíření možnosti soudu uložit trest pod zákonnou sazbu či nový důvod k zastavení trestního stíhání státním zástupcem.
Obsáhlou novelu trestněprávních předpisů bude ve středu projednávat ústavněprávní výbor, zpravodajkou je právě opoziční poslankyně Válková. Uvedla, že konkrétní připomínky z debaty na jednání použije. „Asi budeme muset požádat o pomoc ministerstvo spravedlnosti, sami to od stolu neuděláme,“ podotkla k pozměňovacím návrhům. Připomněla, že lhůta pro jejich předložení uplyne koncem března.
Nový trestný čin „činnost pro cizí moc“ ukládá v základní sazbě roční až pětileté vězení mimo jiné i tomu, kdo na území ČR pro cizí moc sleduje jiného člověka zpravodajskými prostředky. Legislativní zpracování shodně zkritizovali Petr Škvain z Nejvyššího soudu, nejvyšší státní zástupce Igor Stříž i jeho budoucí nástupkyně Lenka Bradáčová. Podle Škvaina je trestný čin nejen neobvykle vymezený, ale i obsahově problematický abstraktními a neurčitými pojmy. Stříž uvedl, že s formulací v návrhu problém nemá. „Souhlasím ale s Nejvyšším soudem, že legislativně-technicky je to napsáno úplně špatně,“ řekl. Podle Bradáčové by skutková podstata měla být přeformulována tak, aby odpovídala obvyklým definicím v trestním zákoníku.
Bude moci soud uložit trest pod sazbou?
Rozpačité reakce odborníků vzbudilo i rozšíření mimořádné možnosti uložit trest pod stanovenou sazbu. Nově by to soud mohl učinit, i pokud má za to, že by šlo o nepřiměřený postih vzhledem k dosud nevykonanému trestu, který pachatel dostal za jinou trestnou činnost. Podle vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Gřivny je konstrukce poměrně složitá a bez příslušné osvěty ji soudy nebudou využívat. Pavla Augustinová z Nejvyššího soudu má problém s tím, že ustanovení umožňuje zvýhodňovat pachatele, kteří opakovaně páchají trestnou činnost a nenastupují do vězení. Bradáčová s výtkou souhlasila. Trestní sazba je podle ní tím, co určuje vůli zákonodárce o tom, jak typově závažně vnímá jednání obsažené v jednotlivých skutkových podstatách. „Snížení by mělo být používáno spíše výjimečně,“ poznamenala.
Budoucí šéfka žalobců je také odpůrkyní toho, aby státní zástupci nově mohli zastavit stíhání, když po obstarání všech dostupných důkazů vyhodnotí, že výsledky vyšetřování dostatečně neodůvodňují postavení obviněného před soud. „Učinit úvahu o tom, zda obžaloba bude úspěšná, či neúspěšná v řízení před soudem, je velmi složité,“ upozornila. Podle ní by návrh měl jít spíše cestou částečného rozvolnění stávajících důvodů pro zastavení stíhání.
Mohlo by vás zajímat
Stříž připomněl, že nejvyšší státní zástupce má mechanismy, jak zabránit případným excesům v zastavování stíhání – může totiž do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců. „Předpokládám, že i nová nejvyšší státní zástupkyně bude toto své kasační oprávnění využívat,“ řekl. „Nerada bych, aby se to alibisticky předkládalo nejvyššímu státnímu zastupitelství, které by se stalo centrálním orgánem k rozhodování o tom, zda někdo bude či nebude postaven před soud,“ reagovala Bradáčová. Odpovědnost mají podle ní nést jednotliví státní zástupci. „Ustanovení možná vyjde vstříc některým alibistickým trendům v soustavě státních zastupitelství,“ připustil o návrhu i Stříž.
