I když Národní kardiovaskulární plán už na konci loňského roku schválila vláda, práce v této oblasti rozhodně nekončí – právě naopak. Odborníci i ministerstvo zdravotnictví se právě teď vrhají do práce na akčním plánu, který je prvním ze tří, jehož prostřednictvím bude národní plán realizován. Akční plán na tři roky, jehož podobu bychom měli znát v dubnu, se zaměří zejména na sběr potřebných dat do Národního kardiovaskulárního informačního systému. Jak v podcastu Zdravotnického deníku Perspektivy zdraví uvedl místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta II. Interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecké fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart, právě kvalitní data nám ukážou, kde nás tlačí bota a na co se do budoucna zaměřit. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se ale na zdravá srdce nebudeme zaměřovat jen v Česku – kardiologický plán se totiž chystá i na evropské půdě.

„Když se podíváme zpátky, vidíme neustálý nárůst čerpání zdravotní péče z titulu kardiovaskulárních diagnóz. Více jak 2,5 milionu návštěv, to je opravdu varovné číslo. Znamená, že prakticky každý čtvrtý z nás trpí touto chorobou,“ uvedl v podcastu místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta II. Interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.

Nemoci srdce a cév zůstávají hlavní příčinou úmrtí v Česku. A na obzoru není žádné zlepšení. Spíše naopak. Podle odhadů jen samotný výskyt srdečního selhání stoupne do deseti let o 68 procent. Statisíce pacientů tak budou potřebovat zdravotní péči, ale také související služby.

„Srdeční selhání nám skutečně dělá vrásky. Dá se odhadnout, že bychom do roku 2040 ze stávajících zhruba 380 tisíc pacientů, kteří pravděpodobně trpí srdečním selháním, mohli mít 850 až 900 tisíc. To je obrovské číslo. Národní kardiovaskulární plán jsme vytvořili nejen proto, abychom byli nachystáni na tuto potenciální situaci, ale abychom trend zvrátili, abychom zamezili nárůstu. A to možné je. Jsme přesvědčeni, že pokud zlepšíme diagnostiku a léčbu některých rizikových faktorů, jako je hypertenze či diabetes, a zavedeme nové léčebné postupy, tak pacientů nebude ani zdaleka tolik,“ podtrhuje Linhart.

Mohlo by vás zajímat

Akční plán na první tři roky bude v dubnu

Národní kardiovaskulární plán, jak v podcastu uvedla Aneta Hroníková z odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví, se bude skládat ze tří akčních plánů, z nichž každý bude na tři roky. První plán má být předložen v dubnu.

„Pro první tři léta je třeba si upřesnit, co jsou realistické cíle a jaká data budeme potřebovat k tomu, abychom se posouvali stále dopředu. Vznikla obrovská suma dat, kterou máme k dispozici, ale při práci na plánu jsme narazili i na to, že některá data nejsou dobře dostupná. Nejsou dohledatelná, anebo se vůbec nesbírají, to je ten nejhorší scénář. V prvních třech letech bychom tak chtěli ve sběru dat nastavit priority. Hodně to souvisí s celým plánem na digitalizaci českého zdravotnictví, například na sdílení laboratorních dat, a také na integraci spousty údajů, které jsou v oddělených registrech, jako je třeba registr koronárních intervencí nebo kardiochirurgických operací. Všechna tato data by měl postupně obsahovat Národní kardiovaskulární informační systém, tedy NKIS,“ konstatuje Linhart.

Co bude následovat v dalších letech, nechce Linhart odhadovat, cestu však vytyčí právě sbíraná data. „Ve chvíli, kdy budeme vidět trendy, zjistíme, kde nás tlačí bota. Bude také možné mít efektivní a férový benchmarking, tedy srovnání mezi jednotlivými regiony, pracovišti a centry, což je velmi motivační,“ dodává Aleš Linhart.

Na plán půjdou peníze z pojišťoven i Evropy

„Když se na to podívám z finanční perspektivy, tak to, co je na tomto plánu výjimečné a zásadní, je, že na něm velmi intenzivně participovaly i zdravotní pojišťovny. Plán je jasně designován tak, aby v momentě, kdy budeme znát nadcházející finanční mechanismy a další programovací období EU, byl poměrně jednoduše využitelný i pro to, abychom mohli alokovat finanční podporu nejen z našich, ale případně i z evropských fondů,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který připomíná, že oblast řešení kardiovaskulárních nemocí zapadá do jedné z priorit, které nyní Evropská komise považuje za obzvlášť aktuální, a to stárnutí populace.

Kolik peněz bude plán stát a jaký efekt naopak přinese, podle Dvořáčka nelze odhadnout. Jak uvedla Aneta Hroníková, v rámci připomínkového řízení k návrhu Národního kardiovaskulárního plánu proběhla řada jednání se zdravotními pojišťovnami, na jejichž bedra financování plánu z velké části půjde, a ve všech aspektech se podařilo dohodnout řešení.

„Proces už probíhá. Nedávno jsme měli jednání se zdravotními pojišťovnami na téma center pro kardiomyopatie. Domníváme se, že řada kroků v plánu obsažených je velmi efektivní, je to podaná ruka pojišťovnám. Například chceme, aby superspecializovaná a supernákladná péče byla poskytována tam, kde bude poskytována racionálně – kde bude mít expertní zázemí a nepůjde jen o preskripci nějakého nákladného léku, ale bude to preskripce v centru, kde jsou fundovaní odborníci, kteří se o pacienta postarají komplexně. A nebudou podávat léčbu tam, kde vidí, že třeba nemá perspektivu,“ popisuje žádoucí směr místopředseda České kardiologické společnosti.

„Jsme připraveni diskutovat i o tom, jak dostat komplikovaného pacienta do specializované kardiologické péče. A naopak jak posunout pacienty, kteří jsou nepříliš komplikovaní a čerpají kardiologicko-vaskulární péči u specialistů, k těm, kteří jsou schopni péči perfektně zastat, a to jsou všeobecní praktičtí lékaři,“ vyzdvihuje Linhart s tím, že praktičtí lékaři jsou v Česku vysoce kvalitní a pacienti často zbytečně vyhledávají specializovanou péči, místo aby šli k nim. I to je podle něj součástí zmíněného národního plánu.

A pokud jde o náklady, ty podle Linharta v konečném důsledku mohou být naopak v opačném ranku. „Plán samozřejmě předpokládá, že na přímých nákladech se něco bude muset vydat. Já si ale dovolím odhadnout, že pokud se nám podaří realizovat větší část toho, co plán obsahuje, tak budou ve skutečnosti náklady neutrální anebo dokonce pozitivní, protože chceme české populaci prodloužit život ve zdraví,“ podtrhává šéf II. Interní kliniky. Polovina pacientů s infarktem myokardu je totiž podle něj v produktivním věku, takže pokud by se toto číslo podařilo zredukovat, znamenalo by to nejen úsporu nákladů, ale také menší výpadek ekonomické aktivity a celkově pozitivní přínosy pro ekonomiku. Podobně je to i v případě srdečního selhání, kde je možné pacienta stabilizovat tak, že nemusí čerpat dávky, ale může být ekonomicky aktivní.

Vzniká také evropský kardiologický plán

Napomoci snížení incidence nemocí srdce a cév je také jednou ze současných aktivit Evropské komise. I tady se chystá kardiovaskulární plán.  „V tuto chvíli máme závěry Rady EU, což je první krok, aby vůbec Evropský kardiovaskulární plán mohl vzniknout. Je to jedna z priorit i nového komisaře pro zdraví Olivéra Várhelyiho, což je skvělá zpráva. Některé věci ale chybí. To, co já považuji za úplně nejsložitější, je, že nám vypadla podstatná část, která se týká financování evropského plánu,“ poukazuje náměstek Dvořáček.

Nejde o to, že bychom chtěli z evropských peněz financovat léčbu českých pacientů, ale zavádění pilotních programů či práce na doporučeních se bez financování neobejde.

„Byť to ale v závěrech Rady zatím není, při poslední schůzce, kterou jsme s panem komisařem měli, nám přislíbil, že financování pro tuto oblast zajistí. To je první krok pro to, aby evropský plán mohl vzniknout,“ dodává Dvořáček.