Zdravotní sestry, pracovníci v sociálních službách, skláři, hutníci nebo svářeči měli původně dostat možnost odejít do předčasného důchodu. Vláda ale nakonec rozhodla jinak. Téměř 110 tisíc lidí pracujících v rizikových profesích kategorie tři z nároku na předčasný důchod vyškrtla. Místo toho jim zaměstnavatelé budou muset povinně přispívat na penzijní spoření. Změnu připravilo ministerstvo financí, aniž by ji předem projednalo se zástupci odborů a zaměstnavatelů, jak bývá v těchto otázkách zvykem. Detailní debatu o návrhu resort vyloučí i při projednávání zákona. Plánuje ho totiž předložit jako poslanecký návrh. Změny tak neprojdou řádným připomínkovým řízením. Odbory a zaměstnavatelé kvapný způsob přípravy tak zásadních změn ostře kritizují.

Podle důchodové reformy budou moci jít do penze dřív bez krácení pobírané částky jen pracovníci z nejrizikovější čtvrté kategorie, tedy asi 12 tisíc lidí. Reformní novela počítala původně se stejnou možností i pro část třetí kategorie. Týkat se to mělo lidí, kteří pracují v chladu, teple, s fyzickou zátěží či vibracemi. Vládní poslanci ale při projednávání ve sněmovně prosadili jejich vyškrtnutí ze zákona. Dohodli se místo toho na povinném příspěvku zaměstnavatelů na penzijní spoření.

Návrh připravilo ministerstvo financí a v minulém týdnu ho projednalo s koaličními partnery. „Během následujících dní bude předložen jako poslanecký návrh zákona a následně projde řádným legislativním procesem tak, aby bylo možné návrh projednat a přijmout, ještě v tomto volebním období,“ informovala mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Jenže kvůli legislativnímu spěchu vláda změny neprojednala se sociálními partnery. Ti ani po více než týdnu nemají návrh k dispozici a změny ostře kritizují. „Je to špatné, smutné, proti zájmu lidí a nechápu, proč se k tomu tímto smutným způsobem přistoupilo,“ prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na jednání sněmovního výboru pro sociální politiku.

Mohlo by vás zajímat

Vláda podle něj předčasný důchod pro zaměstnance ve třetí kategorii rizika vymazala i přes předchozí dohodu odborů a zaměstnavatelů s ministerstvem práce a sociálních věcí. „To považujeme opravdu za zásadní porušení sociální smíru a naprostou ignoraci sociálního dialogu,“ dodal Středula.

Nemožnost spolupracovat na tvorbě návrhu ani jej připomínkovat kritizují i zástupci zaměstnavatelů. „Ten návrh nemáme k dispozici, nemohli jsme se k tomu doposud nijak vyjádřit, což si myslím, že není v pořádku,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.

Výše příspěvku podle odpracovaných směn

Paragrafové znění návrhu ministerstvo financí dosud ministerstvo financí nezveřejnilo. Podle informací z úřadu má ale jeho stěžejním prvkem být zavedení povinnosti zaměstnavatele každý měsíc přispívat na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření těm zaměstnancům, kteří v uplynulém měsíci vykonávali rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie ve vybraných rizikových faktorech. Výše příspěvku se bude odvíjet od počtu odpracovaných směn rizikové práce v daném kalendářním měsíci a od hrubé mzdy zaměstnance. „Odpracuje-li zaměstnanec v měsíci alespoň tři směny rizikové práce, bude výše příspěvku tři procenta z vyměřovacího základu, odpracuje-li alespoň 11 směn rizikové práce, bude výše příspěvku čtyři procenta z vyměřovacího základu,“ uvedla Krušinová.

V návrhu je zohledněna i specifická situace lidí, kteří jsou již nyní ve věku blízkém odchodu do důchodu. Pokud jim bude na penzijní spoření přispívat zaměstnavatel, nebude se vyžadovat, aby smlouva trvala alespoň deset let. Výjimka ze standardních podmínek penzijního spoření má těmto lidem umožnit, aby naspořené peníze mohli začít čerpat ihned po nástupu do penze.

Bez účinku

„Náplast“ v podobě povinného příspěvku zaměstnavatelů na penzi se ale u sociálních partnerů nesetkala s pochopením. Řada zaměstnavatelů už totiž dnes poskytuje svým lidem příspěvky na dobrovolné bázi nebo v rámci kolektivních smluv.

„Návrh zákona se zcela mine účinkem. Ve vztahu k současnému stavu nedojde k žádnému zvýhodnění cílové skupiny zaměstnanců a nedojde tak k naplnění účelu navrhované úpravy v návaznosti na změny provedené v oblasti důchodového pojištění,“ vysvětluje Josef Středula. Kromě toho zástupci odborů a zaměstnavatelů kritizují i navrženou návaznost výše příspěvku na odpracované směny. Zpracování příspěvků ve firmách kvůli tomu podle nich bude extrémně administrativně náročné.

Kvůli tomu, že vláda Petra Fialy neprojednala připravované změny s odbory a zaměstnavateli, ji Středula minulý týden při projednávání novely zákoníku práce na sněmovním výboru pro sociální politiku obvinil z flagrantního narušení sociálního smíru. I k podobě novely zákoníku práce mají totiž odbory vážné výhrady. A zasahovat do křehkých práv zaměstnanců bez dohody podle Středuly nelze. Takové jednání nebylo v českých politických kruzích v posledních deseti letech zvykem.