Ústavní soud (ÚS) se zabývá ustanovením, podle kterého mohou o příspěvek na bydlení žádat i lidé, kteří trvale žijí v objektech pro individuální či rodinnou rekreaci, ovšem musejí být zároveň vlastníky těchto nemovitostí. Nájemci chat a podobných objektů nárok nemají. Návrh na zpětné vyslovení protiústavnosti části zákona o státní sociální podpoře podal Nejvyšší správní soud (NSS). Ústavní soud návrh obdržel koncem roku, soudcem zpravodajem se stal Pavel Šámal.
Soudy se k problematice dostaly na základě případu ženy, která o příspěvek neúspěšně žádala za rok 2022. Návrh NSS se proto vztahuje ke znění platnému do konce roku 2022. Norma výslovně zmiňovala, že nárok na příspěvek na bydlení má „též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci“, pokud splňuje ostatní podmínky.
Zákon se několikrát novelizoval, sporná úprava se ale v jádru nezměnila. Ustanovení se nadále týká jen vlastníků chat, zatímco v případě bytů mohou o příspěvek žádat i nájemci.
Problematiku pobírání příspěvku za bydlení v rekreačním objektu již v minulosti řešil ombudsman Stanislav Křeček. Ten vyjádřil stanovisko, že pobírat příspěvek na bydlení je možné i na chatě. „Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník, který užívá k bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, má-li stavba povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a má neomezený přístup k pitné vodě a záchod.“
Mohlo by vás zajímat
Rozdílné zacházení
NSS, za který jednal senát s předsedou Jiřím Pallou, dospěl k závěru, že právní úprava porušuje princip rovnosti v právech. Rozdílné zacházení s nájemci a vlastníky v tomto případě nemá legitimní cíl a není založeno na objektivních a rozumných důvodech.
Jak se Ústavní soud k návrhu postaví, bude záležet hlavně na soudci zpravodaji Šámalovi, rozhodne však plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Do té doby NSS přerušil řízení o kasační stížnosti ženy, která o příspěvek neúspěšně žádala. Nevyhověla jí brněnská pobočka úřadu práce, ministerstvo ani Krajský soud v Brně. Úředníci i soudci vycházeli z přesvědčení, že pokud zákon výslovně zmiňuje pouze vlastníky, nelze příspěvek přiznávat nájemcům.
Když se právní úpravou zabývala Poslanecká sněmovna, zaznívaly tam obavy z nadužívání příspěvku, proto byl omezen jen na vlastníky objektů pro individuální či rodinnou rekreaci. Žádné racionální objasnění rozdílného přístupu k nájemcům oproti vlastníkům však nezaznělo, uvedl NSS.
„Ani z jiného zdroje nezískal NSS informaci, jež by objasňovala posuzované rozdílné zacházení, a tedy dokládala legitimitu vymezeného cíle v podobě minimalizace nadužívání příspěvku na bydlení, ať už termínem nadužívat zákonodárce mínil termín zneužívat či cokoliv jiného,“ stojí v usnesení NSS.
Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá rodinám nebo jednotlivcům s nízkými příjmy na krytí nákladů na bydlení. Vyplácí se v závislosti na výši příjmů rodiny. Jiným nástrojem je doplatek na bydlení. Pomáhá lidem, kteří i přes poskytnutý příspěvek nedokážou zaplatit náklady spojené s užíváním bytu. Je určený účelově na úhradu nájmu, služeb a prokazatelně nezbytné spotřeby energií.
