Jak se budou vypočítávat platy soudců a politiků? Poslanci dnes návrh projednají ve třetím čtení. Vláda Petra Fialy (ODS) předpokládá, že celý legislativní proces je možné stihnout tak, aby předloha vyšla ve sbírce zákonů do konce ledna. Soudci v lednové výplatě dostanou přidáno tak, jak navrhoval původní návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, tedy o skoro 14 procent. Podle současného návrhu by měly růst o 6,95 procent.

Opoziční kritika provázela dnes ve Sněmovně závěrečné schvalování sporné novely s letošním růstem platů vrcholných politiků o téměř sedm procent. Jako první vystoupil ještě před hlasováním o návrhu programu mimořádné schůze předseda ANO Andrej Babiš (ANO), který označil vládní předlohu za nepřijatelnou a nemravnou. Obdobně se vyjádřil lídr dalšího opozičního hnutí SPD Tomio Okamura, podle něho je navrhovaný růst platů vrcholných politiků také bezdůvodný. Babiš trval na zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2029, což vedle ANO prosazuje také SPD.

Program mimořádné schůze Sněmovna schválila po zhruba třech hodinách od zahájení jednání hlasy poslanců čtveřice koaličních stran a opozičních Pirátů. Poslanci ANO a SPD hlasovali proti.

„Pětileté zmrazení by poskytlo dostatečný čas na oddělení platů politiků od soudců a na vytvoření udržitelného a spravedlivého systému odměňování politiků, který by reflektoval reálný ekonomický vývoj,“ řekl Babiš. Diskutovat by se podle něho mělo také o různých příplatcích a náhradách. Babiš míní, že politici by měli mít jeden plat, ze kterého by si hradili všechno sami.

Mohlo by vás zajímat

Obdobně jako při minulých schůzích předseda ANO využil svého přednostního řečnického práva také ke kritice nynější vlády a premiéra Petra Fialy (ODS). Kabinet vinil například z odpovědnosti za vyšší inflaci a ceny elektřiny a plynu. Zmínil také očekávané dalším zdražení energií v případě zavedení emisních povolenek. „Pokud se vrátíme do vlády, okamžitě tohle zrušíme. A je mi úplně jedno, co říká (předsedkyně Evropské komise) Ursula von der Leyenová se svým Green Dealem,“ prohlásil.

Kritika vlády

Fialova vláda musí podle Babiše skončit. „Dokážeme opět nastartovat ekonomiku, snížit ceny energií a inflaci a vrátit důvěru občanů v budoucnost, o kterou je tato vláda okradla,“ řekl v souvislosti s vládními ambicemi ANO po letošních sněmovních volbách.

„Jde o další projev naprosté drzosti a arogance Fialovy vlády a její odtrženosti od reality,“ prohlásil k novele Okamura. Pozastavoval se nad tím, čím si politici zasloužili reálný růst svých příjmů, když většině pracujících reálné příjmy podle něho dlouhodobě klesají a životní náklady jim rostou. „SPD je zásadně proti zvyšování platů politiků,“ zdůraznil.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek podotkl, že Babiš vystoupil ve Sněmovně s obdobným projevem už nejméně čtyřikrát. „V podstatě ta samá struktura těch samých příběhů, které je třeba stále připomínat, aby se lidem zadřely do hlavy,“ poznamenal Michálek. Sněmovní jednání o platech má za politické divadlo. „Spočívá v tom, že politici, když je krize, chtějí vypadat před veřejností dobře, zmrazí si platy, a pak si neví rady, co dělat s rozmrazením a skokovým nárůstem,“ uvedl. Reálným problémem jsou podle něho náhrady, v nichž se skrývá část reálných příjmů politiků a stal se z nich „nepřiměřený krmelec“. „Náhrady na dopravu jsou úplně ustřelené,“ připomněl Michálek pirátský návrh na jejich snížení až o 25 procentních bodů.

Rovněž Okamura, obdobně jako Babiš, mluvil ve Sněmovně o zdražování, o cenách energií nebo o životní úrovni. Hnutí SPD má samozřejmě připraven plán obnovy hospodářského růstu, který chceme realizovat účastí v příští české vládě,“ řekl.

Zásah Ústavního soudu

Platy vrcholných politiků, soudců i státních zástupců se obvykle odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se z takzvané platové základny, která je součinem této průměrné mzdy a zákonného koeficientu. Loni platy zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na úrovni roku 2023. Ústavní soud (ÚS) ale loni v květnu s platností od roku 2025 proti minulosti snížený koeficient zrušil, důvodem bylo, že se vztahoval i na platy soudců.

V roce 2023 činila platová základna 94.757,5 koruny, pro loňský rok byla 94.775 korun. Schvalovaná novela stanoví pro letošek platové základny přímo, pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101.364 korun a pro soudce o 121.685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu ÚS počítaly ze základny 120.951 korun. Schvalovaná předloha přímo určuje pro letošek i základnu pro státní zástupce, a to 109.516,5 koruny. V dalších letech se má vrátit koeficient, který stanoví výši základny v závislosti na průměrné mzdě.

Výši konkrétního platu pak určují další koeficienty, kterými se násobí platová základna. Například u prezidenta je to 3,6, u předsedy vlády a předsedů parlamentních komor 2,9, u místopředsedů vlády 2,49. Pro poslance bez jakékoli další funkce je koeficient 1,08, pro ministra 2,06. U soudců se výše koeficientu odvíjí od toho, u kterého soudu pracují a jakou mají délku praxe; vyšší koeficienty pak u všech soudů platí pro jejich funkcionáře. Například předsedům Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu se platová základna (vyšší než u politiků) vynásobí koeficientem 2,5.

Pokud projde navrhovaná novela, vzroste základní plat poslance o 7100 korun na 109.500 korun měsíčně, předseda výboru bude brát 146.000 korun, místopředseda přes 123.000. Prezidentovi se plat zvýší o 23.800 na 365.000 korun. Původní návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, který reagoval mimo jiní na květnové rozhodnutí ÚS, původně počítal s podstatně vyšším nárůstem platů o skoro 14 procent. Po vlně kritiky vláda nakonec v polovině října schválila návrh na navýšení o necelých sedm procent.

Hlas veřejnosti

Je také pravděpodobné, že Sněmovna ohraničí meziroční růst platů vrcholných politiků na nejvýše pět procent. Rozpočtový výbor v pondělí přijal kladné stanovisko k pozměňovacímu návrhu ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Ten svou úpravu na omezení meziročního růstu na nejvýše pět procent zdůvodnil záporným postojem veřejnosti k razantnějšímu zvyšování platů politiků potom, co skončí dříve schválené restrikce.

V dalších letech se má do zákona číslo 236/1995 (o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu) znovu vrátit koeficient, který stanoví výši platové základny automaticky. Tento násobek byl v nedávné minulosti tři pro soudce a 2,5 pro ostatní. Pro rok 2024 se v rámci vládního konsolidačního balíčku koeficient pro soudce snížil 2,822, u ostatních pak platová základna činila 83,3 procenta základny pro soudce.

Loni v květnu se ale trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny neobstálo před Ústavním soudem, který se přitom změnami zákona, který upravuje nejen platy politiků, ale i soudců, zabýval v minulosti mnohokrát. ÚS loni řešil také zmrazení platů (jež zasáhlo i soudce) v letech 2021 a 2022. Zatímco v prvním roce bylo podle soudců vzhledem k mimořádným pandemickým okolnostem v souladu s ústavním pořádkem, v následujícím roce nikoliv. Soudci nicméně nezískali právo na dorovnání platů za rok 2022, na rozdíl od těch v roce 2024.

ÚS platy řeší opakovaně

ÚS se politickými zásahy do výše platů soudců v minulosti zabýval opakovaně. Formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu některé zásahy do platů ústavní soudci uznali jako možné a důvodné, například po ničivých povodních. Soudci však opakovaně poukazují na to, že zásahy do jejich platů jsou opakované, selektivní a nepřiměřené okolnostem.

Předseda ÚS Josef Baxa po květnovém rozhodnutí znovu uvedl, že platy soudců nejsou nedotknutelné, vždy záleží na kontextu, důvodech a na tom, zda politici respektují judikaturu ÚS, která se podle Baxy opakuje „jako kolovrátek“. Rozhodnutí ústavních soudců ovšem nebylo jednomyslné. Dva přehlasovaní členové ÚS Jan Wintr a Josef Fiala v odlišných stanoviscích uvedli, že judikatura je nejednotná a nepřesvědčivá, v některých aspektech jde „daleko nad rámec toho, co lze z Ústavy korektně dovodit“.

Změnami ve stanovování soudcovských platů se v minulosti zabýval také Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Ten v červnu 2023 jednomyslně rozhodl, že Česká republika neporušila práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhla do jejich platů. Šest soudců obecných soudů se na ESLP obrátilo proto, že v daném období se opakovaně měnila platová základna pro soudce – konkrétně z trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře na 2,5násobek a později na 2,75násobek. Případně se tato základna stanovila fixní částkou.