Dodavatelé automobilek a výrobci aut samotní pracují na plánech, jak část výroby přestěhovat do Spojených států či jejich blízkosti, aby tím unikli dovozním clům anebo je aspoň minimalizovali. Razantní zvýšení cel během prezidentské kampaně slíbil nastupující americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters se takovými plány zabývají globální obři, jako například Bosch, Continental, Honda či Panasonic. Trump vidí v clech podporu amerického průmyslu a ochranu domácího trhu práce.
Každý si může spočítat, na kolik ho vyjdou 10, 20 či 60 procentní cla a jaké scénáře se pak nabízejí, řekl na prestižním světovém veletrhu elektroniky a technologií CES, který skončil 10. ledna v americkém Las Vegas, podle agentury Reuters Paul Thomas, šéf severoamerické větve německé firmy Bosch. Ta je největším dodavatelem automobilového průmyslu na světě a má kontrakty s velkou většinou všech automobilek. Thomas naznačil možný přesun výroby generických elektronických řídících jednotek z Asie do Mexika či Brazílie, kde už firma učinila první kroky směrem k trhu. Bosch ale podle Thomase vyčká do 20. ledna, kdy se nový prezident oficiálně ujme úřadu, a pak učiní důležité rozhodnutí.
Automobilový průmysl už má osmileté zkušenosti s americkým protekcionismem. Nejprve během prvního funkčního období nastupujícího prezidenta Trumpa, který část svých předvolebních hrozeb v oblasti cel naplnil. A na ochranu domácího trhu proti konkurentům, zejména z Číny, došlo i za vlády loučící se hlavy státu Joe Bidena. Ten navrhl zákaz čínského software a hardware v autech na amerických silnicích.
Reuters připomíná, že když Toyota na začátku roku 2017 oznámila plán vyrábět sedan Corolla pro americké zákazníky v Mexiku, Trump tehdy na Twitteru napsal: V žádném případě! Postavte továrnu v USA, anebo zaplaťte velkou hraniční daň. Do roka americká automobilka místo toho oznámila investici ve výši 1,6 miliard dolarů do společného podniku s Mazdou. Továrna v Huntsville byla dokončena v roce 2021.
Mohlo by vás zajímat
Německý výrobce pneumatik, který působí na několika místech v USA, zase kvůli hrozbě cel hledá alternativní dodavatele přímo na místě. Japonská Honda v Mexiku ročně vyrábí asi 200 tisíc aut a 80 procent z nich vyváží do USA. Co bude dál, to podle výkonného viceprezidenta firmy Noriya Kaihary bude záležet na výši cel. „Možná budeme muset zvážit změnu místa výroby…z Mexika do Japonska anebo někam jinam,“ poznamenal.
Americká větev Firmy Panasonic Energy, která dodává baterie pro elektromobily Tesla, už pracuje na přesunu větší části svého dodavatelského řetězce do Severní Ameriky. Ačkoliv dodávky materiálu z Číny, jak řekl šéf firmy Allan Swan, v současnosti představují jen malou část dodavatelského řetězce.
Naproti tomu společnost Volvo Group pokračuje ve výstavbě závodu na výrobu těžkých nákladních vozů v Monterrey v Mexiku za 700 milionů dolarů i přes hrozbu cel na dovoz vozidel. Fabrika by měla zahájit provoz v roce 2026 a jednou ze strategických priorit budou dodávky do USA.
Cla na podporu ekonomického růstu?
Nastupující americký prezident Donald Trump už na konci loňského listopadu prohlásil, že ihned po svém nástupu do úřadu podepíše dokumenty potřebné pro zavedení 25procentního cla na dovozy z Mexika a Kanady, pokud tyto země nezastaví ilegální migraci a obchod s fentanylem. V předvolební kampani načrtl v rámci podpory amerického průmyslu a ochrany pracovních míst také 60procentní cla na zboží z Číny a 200procentní cla na některé automobilové dovozy. Podle zahraničních médií vidí Trump v dovozních clech cestu k podpoře růstu americké ekonomiky. Už dříve tvrdil, že cla nejdou na konto nákladů Američanů, ale dotyčné jiné země.
Spojené státy jsou největším importérem světa. Dovozy z Číny, Mexika a Kanady představují asi 40 procent veškerého ročního importu zboží.
Zákaz schválený americkou administrativou za Bidena by měl být implementován postupně – od roku 2027 pro software a od roku 2030 pro hardware. Důvodem byla obava z toho, že by čínské dodávky mohly představovat bezpečnostní riziko. Zejména šlo o možnost, že by čínská technologie mohla být zneužita ke špionáži nebo kybernetickým útokům.
