Evropská komise vydala společně s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) zprávu o životním prostředí v letectví pro rok 2025. V několika scénářích snižuje výhled nárůstu letů napříč Evropou do roku 2050 a popisuje nástroje, které mají přispět k poklesu emisí z leteckého provozu. Zmiňuje například udržitelná letecká paliva (SAF) i rozvoj elektrických a vodíkových letadel. „Z hlediska životního prostředí je ta zpráva bohužel příliš optimistická,“ upozornil ale projektový koordinátor a analytik Institutu Europeum Filip Křenek.
Nárůst počtu letů předpokládá do roku 2050 zpráva buď ve výši buď 9,4, 11,8 nebo 13,8 milionů letů podle scénáře nízkého, základního a vysokého provozu. Například v roce 2023 dosáhl počet letů, které přilétaly a odlétaly z letišť v Evropské unii a Evropského sdružení volného obchodu 8,35 milionu lidí, což je podle zprávy deset procent pod úrovní před pandemií onemocnění Covid-19. Lety ze zmíněných letišť vygenerovaly 133 milionů tun oxidu uhličitého, což je také o deset procent méně než v roce 2019.
Zpráva řeší i hluk, která letadla vydávají. V roce 2023 bylo na devadesáti osmi velkých evropských letištích 3,4 milionu lidí vystaveno hladinám hluku letadel za den 55 decibelů a 1,6 milionu lidí bylo vystaveno více než 50denním událostem hluku letadel nad 70 decibelů.
Aby bylo do poloviny století dosaženo nulových čistých emisí oxidu uhličitého, zdůrazňují nastíněné budoucí scénáře podle Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví potřebu dodatečných tržních opatření, jde například o systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), systém kompenzace a snižování emisí uhlíku pro mezinárodní letectví (CORSIA).
Doprovodná opatření jsou podle agentury nutná i k řešení dalších zdrojů znečištění z letectví, včetně hluku a emisí látek znečišťujících ovzduší, jako jsou ultrajemné částice, které mají dopad na životní prostředí i lidské zdraví.
Mohlo by vás zajímat
Nárůst letů bude větší, než EU čeká
Projektový koordinátor a analytik Institutu Europeum Filip Křenek upozornil na to, že evropské výpočty ohledně očekávaných počtů letů úplně nesedí. „Zatímco evropské instituce počítají s nárůstem letecké dopravy v Evropě v řádu nižších desítek procent, tak pokud vycházíme z odhadů samotných výrobců, firem Airbus a Boeing, tak zjistíme, že do roku 2050 se letecká doprava v Evropě může více než zdvojnásobit,“ uvedl Filip Křenek.
Dodal, že z hlediska emisí to je špatně, protože i když bude růst podíl biopaliv a syntetických paliv, tak dále porostou i celkové emise z letecké dopravy. „Je zapotřebí nejen konečně důsledně zpoplatnit letecká paliva a emise v letectví, ale také zbytečně nepodporovat například vnitrostátní lety dalším rozvojem regionálních letišť, pokud existuje dobrá dopravní alternativa, jako jsou vysokorychlostní železnice,“ sdělil.
Jak už Ekonomický deník informoval, současný systém emisních povolenek pokrývá pouze lety, které začínají i končí v Evropě. Zpoplatněno je tak přibližně dvacet procent emisí. Členské státy se proto loni dohodly na postupném zpoplatnění dalších emisí v letectví a vyřazení bezplatných emisních povolenek. Zároveň chce EU podpořit letecká paliva, která produkují méně emisí než standardní kerosin.
Dodavatelé leteckých paliv také mají také od letošního 1. ledna na základě nařízení EU povinnost zajistit minimálně dvouprocentní podíl udržitelného paliva ve svých palivech. Česká republika řeší adaptaci evropských pravidel do tuzemského práva formou návrhu změny zákona o civilním letectví.
Evropské nařízení o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU) má umožnit na evropských letištích zavádět stále vyšší podíly udržitelných leteckých paliv, aniž by to mělo nežádoucí dopady na konkurenceschopnost odvětví letecké dopravy.
Požadavky se budou postupně zpřísňovat až do roku 2050. Letos má podíl SAF v leteckém palivu činit dvě procenta, od roku 2030 šest procent, od roku 2035 pětinu a 70 procent od roku 2050. Ceny SAF jsou ale podle zprávy v současné době tři až desetkrát dražší než konvenční palivo, ačkoli se podle dokumentu očekává, že se s rozšiřováním výrobních technologií podstatně sníží.
V doporučeních Evropské unie pro bezpečnost letectví a Evropské agentury pro životní prostředí se v rámci zprávy pro letošní rok uvádí, že by mělo v roce 2050 odvětví letectví v Evropské unii a Evropského sdružení volného obchodu snížit emise oxidu uhličitého z odletů alespoň o 65 procent, a to právě díky novým technologiím, palivu či úpravě provozu. „Zbývá tak téměř šedesát milionů tun oxidu uhličitého, které by bylo nutné řešit mimo-sektorovými opatřeními,“ uvádí se ve zprávě.
Přísnější limity pro hluk
Zpráva také uvádí, že má v únoru letošního roku Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) za cíl se dohodnout na přísnějších normách pro hluk z letadel a oxidu uhličitého, které budou hrát roli při ovlivňování nových konstrukcí letadel přispívajících k budoucím cílům udržitelnosti.
Eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas uvedl, že udržitelnost životního prostředí v letectví je určující výzvou 21. století. „Je klíčem k umožnění růstu tohoto odvětví a zároveň k zajištění životně důležité konektivity pro naše občany. Sledováním pokroku v oblastech jako je výkonnost řízení letového provozu, udržitelná letecká paliva a určením oblastí, které je třeba zlepšit, poskytuje Evropská zpráva o životním prostředí v letectví fakta a čísla nezbytná pro rozhodování a udržení evropského letectví v souladu s cíli EU a mezinárodními environmentálními cíli,“ sdělil.
K iniciativě „jednotné evropské nebe“, která usiluje o snížení fragmentace evropského vzdušného prostoru, zpráva uvádí, že byl sice návrh Evropské komise formálně přijat v roce 2024, ale dosaženo bylo pouze mírného pokroku a různé otázky zůstaly nevyřešeny.
U řízení a operací letového provozu zpráva konstatuje, že ambiciózních cílů v oblasti ochrany životního prostředí nelze dosáhnout, pokud systém (ATM) nepodporuje a nemotivuje všechny zúčastněné strany k optimalizaci účinnosti jejich operací. Pokud by se vize realizovala, mohla by být podle materiálu do roku 2050 „ušetřeno 400 milionů tun emisí oxidu uhličitého“. „Válka na Ukrajině a blízkovýchodní konflikt a následný dopad na vzdušný prostor EU ztížily procesy posuzování toho, zda opatření ATM ke zlepšení ukazatelů environmentální výkonnosti vedla k hmatatelným přínosům,“ uvádí zpráva.
Zavedení přeshraničního vzdušného prostoru s volnými trasami (FRA) podle dokumentu výrazně zlepšuje environmentální výkonnost. Odhaduje se, že se do roku 2026 díky implementaci Borealis Alliance FRA, jde o spolupráci mezi devíti státy severozápadní Evropy (Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Irska, Lotyšska, Norska, Švédska a Spojeného království), ušetří ročně až 94 tisíc tun emisí.
Dokument uvádí i to, že bude muset být infrastruktura letišť uzpůsobena tak, aby vyhovovala letadlům, která využívají klimaticky šetrná paliva nebo elektrickým a vodíkovým letadlům a mohly tak být být splněny požadavky ReFuelEU Aviation. Až 132 letišť v Evropě podle zprávy oznámilo cíl čistých nulových emisí oxidu uhličitého do roku 2030 nebo dříve a 13 letišť tohoto cíle již dosáhlo.
K cíli nulových emisí se zavázalo mimo jiné i Letiště Václava Havla Praha, uvádí, že do letošního roku chce z 80 procent využívat „zelenou elektřinu“, rozvíjet fotovoltaiku a elektromobilitu. Do roku 2030 počítá s dosažením uhlíkové neutrality a úrovně 3+ v programu Airport Carbon Accreditation. V roce 2050 by mělo dojít podle letiště k dosažení čisté uhlíkové neutrality.
