Rok poté, co v Evropě započala šňůra protestů farmářů, navrhuje Evropská komise další kroky pro zlepšení jejich situace. Ty mají snížit byrokracii, zvýšit podporu, posílit postavení zemědělců v dodavatelském řetězci a zamezit neférovým praktikám. Farmáři návrhy vítají. Kroky však podle nich nestačí. Komise by měla jít dál a promítnout změny do společné zemědělské politiky.

„Spravedlnost pro zemědělce je klíčovou prioritou. Slušný příjem, spravedlivé ceny, silnější vyjednávací pozice v potravinovém řetězci a lepší ochrana. Proto jako jedno z prvních opatření tohoto mandátu s hrdostí oznamuji návrhy, které posílí jejich konkurenční postavení,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při představení nového návrhu na zlepšení stiuace evropských farmářů.

Jde skutečně o jeden z prvních návrhů nové Evropské komise, která přebrala vládu se začátkem letošního prosince, a i z pohledu zemědělství by mělo jít jen o začátek. V polovině února se totiž očekává představení komplexní Vize pro zemědělství a potraviny.

Méně byrokracie, více peněz pro zemědělce

Současné návrhy tak představují spíše první „výkop“ nového složení Komise vůči farmářům. Ta nyní upravila pravidla u malých částek státní podpory pro zemědělce, takzvané podpory de minimis. Konkrétně zvýšila finanční strop, do kterého mohou členské státy poskytovat podporu bez schválení Komisí, na 50 000 euro za tři roky, tedy dvojnásobek. Zrušila také takzvaný „odvětvový strop“, kvůli kterému nemohly členské státy poskytovat témuž produkčnímu odvětví podporu bez schválení přesahující 50 procent národního limitu. Ty se vypočítávají na základě hodnoty zemědělské produkce daného členského státu a také se zvyšují — z 1,5 procenta na 2 procenta.

Dalším krokem je zavedení centrálního registru. Od toho si Komise slibuje větší transparentnost udělování podpory a nižší administrativní zátěž pro malé zemědělce. Ti totiž dnes používají systém vlastních prohlášení. „Kromě toho již nebudou muset sami kontrolovat soulad s pravidly,“ uvádí Komise.

Mohlo by vás zajímat

Dále Komise navrhuje posílení pravidel mezi zemědělci a kupujícími tím, že zavede povinnost písemných smluv, podpoří vylepšování dlouhodobých smluv tak, aby braly v potaz vývoj na trhu, nebo dá více pravomocí a umožní členským státům finančně podporovat producentské organizace, které tak mohou lépe vypomáhat samotným famářům v čase krize.

Kromě toho chce Evropská komise posílit kroky proti neférovým praktikám při obchodování mezi členskými zeměmi. To se dnes týká asi 20 procent všech potravin zkonzumovaných v EU. Zmíněné praktiky zahrnují třeba pozdní platby, rušení objednávek chvíli před dodáním u rychle se kazících potravin nebo zneužívání obchodních tajemství.

Zemědělci změny chválí, šli by ale dál

Zástupci menších zemědělců si změny chválí. „Jde o pokračování v trendu podpory menších subjektů – mikropodniků a také o zjednodušení legislativy. Rozšíření de minimis uvítají právě nejvíce klasické podniky rodinného typu,“ uvedl Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje hlavně drobné farmáře.

„Navýšení tříletého limitu de minimis umožní vetší podpory z národních zdrojů pro mikro a malé podniky. Rozšíření možnosti pro mezinárodní spolupráci a mezinárodní sledování a vyhodnocováni situace a regulací na společném celém potravinářském a obchodním trhu v EU přispěje k boji nejenom proti zneužívání nějakého dominantního postavení na trhu pouze v jednotlivých státech, ale i k boji proti nekalým praktikám na mezinárodní úrovni,“ doplňuje místopředseda Asociace Jan Štefl.

Šebek však poukazuje na to, že je otázka, jak se kroky Komise konkrétně projeví v členských státech. A dodává, že takových kroků by mělo být víc a měly by se promítat do nastavení takzvané společné zemědělské politiky. „Z hlediska strategie je třeba přijímat ještě mnohem zásadnější kroky, které budou měnit toky veřejných podpor tak, aby se již s nimi neplýtvalo na subjekty, které je nepotřebují – tj. na velké podniky,“ doplňuje.

Také Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR, chválí myšlenku posílení pozice zemědělců v rámci dodavatelských řetězců i změny ve stropech pro státní podporu. Pozastavuje se však nad okolnostmi návrhu. „Komise chce posilovat pozici zemědělců v zemědělsko-potravinářském dodavatelském řetězci, ale ve stejné chvíli podepisuje dohodu o volném obchodu se zeměmi Mercosur, která otevře dveře levným dovozům ze zemí, kde nejsou garantovány stejné standardy jako v zemích EU,“ komentuje návrh.

Právě proti dohodě, kterou ještě čeká ratifikace v členských státech a k jejímuž kompromisu došly státy na začátku prosince po více než dvaceti letech vyjednávání, se zástupci zemědělců vymezují opakovaně. Upozorňují na menší byrokratickou zátěž jihoamerických zemědělců. Naopak Komise poukazuje na to, že smlouva obsahuje i právě požadavky na klimatickou šetrnost dovážených výrobků.

Pýcha vzpomíná také na zjednodušení postupů a snižování byrokracie, ke kterým Evropská unie přistoupila již na jaře. Ta jsou totiž podle něj nedostatečná. „Navíc Česká republika neaplikovala Evropskou komisí umožněná zjednodušení zdaleka v plném rozsahu. Ve svém shrnutí Komise říká, že k dalším zjednodušením přistoupí až v příštím programovacím období společné zemědělské politiky od roku 2027, což je naprosto nedostatečné,“ říká.

Snižování byrokracie jako dlouhodobý cíl

Úprava podoby společné zemědělské politiky, která má zajistit jednotnou politiku v oblasti zemědělství v členských státech a zajistit potravinovou bezpečnost, jde ruku v ruce s víceletým finančním rámcem. Představuje dnes totiž asi třetinu evropského rozpočtu. A další víceletý finanční rámec bude vznikat právě pro období od roku 2028 do roku 2035.

Přesto je již předmětem jednání. Svou představu již mají ministři zemědělství členských států, kteří se na tom shodli na začátku prosince. Po jednání Rady EU uvedli, že na by měla být zachována samostatná a nezávislá společná zemědělská politika obsahující dva pilíře — přímé platby z unijního rozpočtu a investice, podpora mladých zemědělců a podpora venkova. Zemědělce má podporovat při přechodu na udržitelnější hospodářství a pomáhat mladým zemědělcům nebo rodinným farmám. Volají také po menším množství byrokracie, větším množství inovací nebo podpoře těch, kdo čelí důsledkům klimatické změny. Jde však jen o první představy, konkrétní pravidla budou teprve předmětem jednání mezi evropskými institucemi a členskými státy.