Senátní výbor po bezpečnost podpořil uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu. Na rozdíl od sociálního výboru dnes odmítl návrh senátorů z klubu ANO, aby se tato změna nestala součástí novely o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Obdobně po dvouhodinovém projednávání neodmítl zpřísnění podmínky pro ruské žadatele o české občanství.
Samotnou novelu ani bezpečnostní výbor nedoporučil schválit, když pro byl pouze předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podpořil návrh Davida Šimka (KDU-ČSL), který ve shodě se sociálním výborem doporučil zrušit možnost vypsat pro děti ukrajinských uprchlíků zvláštní termín pro zápis do první třídy základních škol. Ústavně-právní výbor se na žádném doporučení neshodl. Senát bude o novele rozhodovat příští týden.
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení. Sporné ustanovení je podle kritiků formulováno příliš obecně a je zneužitelné. Navíc s novelou přímo nesouvisí, a je podle nich proto ústavně nepřípustným přílepkem. Zastánci změny namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku. Vztahovat se má na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Podle další kritizované úpravy by české občanství mohli žadatelé z Ruska získat jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Podle odpůrců je pro některé žadatele z řad odpůrců současného ruského režimu nemožné takovýto doklad získat. Podle ministerstva vnitra ale zákon umožňuje výjimky například pro žadatele o azyl.
Mohlo by vás zajímat
Roční prodloužení
V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce letošního března, EU se ale loni dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Zvláštní dlouhodobý pobyt, který má novela zavést, budou moci využít podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) pouze ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
Sněmovna v novele zpřísnila podmínky trvání dočasné ochrany i azylového řízení, stejně jako vydávání cestovních průkazů totožnosti. Stát by navíc mohl snadněji vyhošťovat i ty cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštění by čekalo občany Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.
