Zákon o kybernetické bezpečnosti, zákon o lobbingu nebo zákon o účetnictví měly patřit k nejdůležitějším normám přijatým v roce 2024. Avšak zákonodárci je schválit nestihli a odsunuli jejich projednání do roku 2025. Jenže ten je rokem volebním, a tak se v něm šance na přijetí jakéhokoliv zákona tenčí. I v příštím roce tak zmíněné normy mohou dopadnou stejně jako v tom letošním. A spolu s nimi mohou spadnou pod stůl i další desítky zákonů, které má vláda v plánu legislativních prací na příští rok.
Nechávat legislativní resty na volební rok se nevyplácí. „Sněmovna bude už blokovaná, paralyzovaná volební kampaní. Poslanci nebudou chtít zasedat a když zasedat budou, tak se budou hádat o zástupné věci,“ varuje politolog Lukáš Jelínek. Co navíc zůstane v říjnu rozjednáno, nesmí nově sestavená sněmovna převzít. Vláda vzešlá z podzimních voleb, by musela tyto návrhy poslat do legislativního kolečka znovu.
Legislativní proces přitom není záležitost na několik málo měsíců. Od předložení návrhu vládě do jeho finálního uveřejnění ve sbírce listin zabere zpravidla rok. To znamená, že zákony, které vláda zařadila do plánu legislativních prací až na příští rok, už nemají prakticky žádnou šanci na schválení. Je jich tam přitom na 45.
A i ty normy, které už jsou v parlamentu, mohou během posledních měsíců před volbami zbrzdit obstrukce. Jak ukazuje třeba příklad přijímání zákona o hromadných žalobách z minulého volebního období, sněmovna může nechat celý rok ležet i vládní předlohu, aniž by ji zařadila na program jednání.
Mohlo by vás zajímat
Vládě nyní zbývá na dotažení klíčových norem, z nichž některé slíbila voličům, a jiné mohou přímo ovlivnit tok peněz z Bruselu do České republiky, necelých deset měsíců. Česká justice vybrala příklady pěti dlouho vyhlížených předpisů, u nichž reálně hrozí, že se ani v tomto volebním období schválit nestihnou.
Změny ve správním soudnictví
Od srpna čeká na projednání v poslanecké sněmovně novela soudního řádu správního. Stále je před prvním čtením, na pořad schůze se nedostala. To patrně znamená její definitivní propad. Projednání předchozí změny téhož předpisu totiž v minulém volebním období zabralo tři roky. A to přinášela jen drobné úpravy správního soudnictví. Ta současná je mnohem komplexnější.
Aktuální novela cílí na zefektivnění správního soudnictví a posílení práv účastníků řízení. Zahrnuje opatření jako zrychlení řízení, omezení obstrukcí, rozšíření nepřípustnosti kasační stížnosti a zavedení elektronického spisu. „Dílčím způsobem by zrychlila některá řízení a v zákonném textu vyjasnila nejasnosti, které zatím řešíme judikaturou. Více by v tomto ohledu byla užitečná pro správní úseky krajských soudů než pro Nejvyšší správní soud, ale pomohla by oběma stupňům správního soudnictví,“ říká předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.
Po zkušenostech z minula jsou nicméně podle něj soudy již připravené se bez těchto změn další rok či dva obejít. „Po volbách se třeba s vedením ministerstva spravedlnosti domluvíme, že novelu opět pošlou do legislativního procesu,“ dodává Šimka.
Zákony důležité pro byznys
Jedním z důležitých zákonů pro podnikatelský sektor, o kterém se již dlouhou dobu mluví, ale zatím to vypadá, že ho parlament nestihne přijmout před volbami, je nový zákon o účetnictví. Ten má přiblížit Česko mezinárodním účetním standardům, klást větší důraz na obsah účetních dokumentů než na jejich správnou formu. To má usnadnit přeshraniční fungování českých firem, ale i třeba jejich přeměny a prodeje směrem do ciziny. V neposlední řadě má účetnictví díky novinkám poskytovat reálnější obraz o podnicích.
Zákon o účetnictví měl být podle původních vládních plánů účinný už od ledna 2025. Dosud ale nebyl předložen legislativní radě vlády ani poslanecké sněmovně. Ani nový termín leden 2026 tak nevypadá reálně. „Pokud vezmeme v úvahu, že Legislativní rada vlády doporučila, aby účinnost zákona nebyla dříve než 12 měsíců po jeho vyhlášení, zdá se pravděpodobné, že nový zákon o účetnictví nebude účinný dříve před 1. lednem 2027,“ předpokládá partnerka advokátní kanceláře Deloitte Legal a lídr projektu Zákon roku Jiřina Procházková.
Další novelou zákona, u níž je jasné, že se jí Česko už v tomto volebním období nedočká, je nová právní úprava zaměstnaneckých akcií. Byznys po ní přitom opakovaně a hlasitě volá. Jako nutnou normu pro posunutí české ekonomiky na moderní úroveň ji označili mimo jiné podnikatelé sdružení v Druhé ekonomické transformaci.
Od nové právní úpravy se očekává, že usnadní využití zaměstnaneckých akcií zejména ve start-upech, které se nyní musí vypořádávat s nejasnou a vágní právní úpravou, kterou nejde použít bez notné dávky kreativity. „Poskytování zaměstnaneckých akcií právě ve start-upech je v západních zemích běžnou praxí a správně nastavený způsob zdanění může představovat významnou konkurenční výhodu a podporu rychle rostoucích, například technologických firem v České republice,“ upozorňuje Procházková. Díky participaci ve firmě jim umožňuje získat a udržet schopné zaměstnance. Začínající firmy tak mohou snáze konkurovat zavedeným korporacím.
Také vláda si ve svém programovém prohlášení vytkla, že změní právní úpravu tohoto typu akcií tak, aby firmám jejich vydávání usnadnila. První pokus upravující zdanění těchto cenných papírů se ale nepovedl. Emisí zaměstnaneckých akcií nepřibylo. „Dle našeho názoru vede situace, kdy tyto akcie podléhají zdanění například i při zániku výkonu činnosti pro zaměstnavatele, k opačnému efektu. Ze strany zaměstnance bude absentovat ochota tyto akcie nabýt, jelikož jeho případný „odchod“ by dal vzniku povinnosti odvést ze svých akcií daň,“ vysvětluje Barbora Urbancová, partnerka a ředitelka advokátní kanceláře Peterka & Partners.
Od ledna 2025 proto bude loni přijatý režim zdanění jen dobrovolný. Vzniknout by měla komplexní právní úprava. Zatím ale není známo, že by se na ní ve vládních kuloárech vůbec začalo pracovat.
Dvě zdravotnické novely
Uprostřed legislativního procesu nejspíš skončí i právní předpisy z dalších důležitých oborů. Mezi takové návrhy se pravděpodobně zařadí například novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. V legislativním procesu jsou dokonce dvě – jedna senátní, druhá vládní. Obě ale mají šance na schválení velmi nízké.
K senátní dala vláda stanovisko teprve těsně před Vánoci. „Ke dni psaní tohoto článku senátní návrh stále čeká na první čtení v poslanecké sněmovně,“ upozorňuje Urbancová. Jde přitom o klíčový zákon. „Novela se celkově snaží zvýšit efektivitu a dostupnost zdravotní péče. Rozšiřuje hrazená očkování a stanovuje pravidla pro úhradu léčiv, zejména v oblasti imunizace, s důrazem na nákladovou efektivitu a celospolečenský význam,“ vysvětluje advokátka.
Vlastní novelu pak vláda schválila a poslala do sněmovny na konci října. I to je na zdravotnické právo, které obvykle vyvolává v legislativním procesu dlouhé debaty, docela pozdě. „Novela je aktuálně před druhým čtením, projednávání je přerušeno do poloviny ledna. Před druhým čtením se načítají pozměňovací návrhy a lze očekávat, že jich bude velké množství,“ říká Martin Dymáček, zakládající partnerem advokátní kanceláře M2A Partners a hlavní mluvčí Poradní unie pro legislativu ve zdravotnictví.
Vládní novela přitom obsahuje řadu užitečných nástrojů. Otvírá například nový prostor pro úhrady přeshraničních služeb, kdy pojišťovny budou moci smlouvu o úhradě uzavřít i se zahraničním poskytovatelem. To může výrazně pomoci v příhraničních oblastech, které dlouhodobě trpí nedostatkem lékařů, ať již specialistů nebo třeba praktických lékařů pro děti.
„Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění je samozřejmě důležitá, ale zcela otevřeně se přiznám, že obsahuje některá ustanovení, která jsou poměrně kontroverzní, a neřeší témata, která jsou v celém systému ta nejvíce problematická,“ upozorňuje Dymáček. Za vysoce problematickou přitom považuje například navrženou změnu v úhradě vysoce inovativních léčivých přípravků a u léků pro vzácná onemocnění. „Relativně nová právní úprava se novelizuje způsobem, který významně posiluje postavení zdravotních pojišťoven, aniž by existovala jednoznačná data ukazující, že je taková změna vhodná a potřebná,“ upozorňuje Dymáček. Změna tak podle něj může snížit ochotu průmyslu usilovat o standardní hrazení takový přípravků a zhoršit plošnou dostupnost pro pacienty. I volba tohoto řešení by tak mohla být jedním z hojně diskutovaných bodů při projednávání novely v parlamentu.
Zákon o lobbingu
Jako poslední reprezentativní příklad normy, jejíž osud v tomto volebním období visí na vlásku, vybrala redakce České justice zákon o lobbingu. Norma, která má zpřehlednit činnost lobbistických organizací, má celospolečenský dopad. Ovlivní totiž mimo jiné to, jak v Česku vznikají zákony.
„V minulosti jsme byli svědky toho, že některé zásadní novely, nebyly zákonodárnou iniciativou vlády nebo poslanců, ale byl za nimi jasný tlak a i v některých případech se dalo dohledat, že návrhy jsou psané soukromými subjekty mimo politickou sféru. A zákonodárci je takto bez jakékoliv revize předkládali,“ popisuje právník a člen Správní rady Transparency International Petr Leyer. Tomu by měla novela zabránit. V legislativním procesu se ale zatím vedly spory o to, koho na seznam lobbistů vůbec zařadit. Zda by se mezi nimi měly octnout i například profesní svazy, jako je Hospodářské komora a Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Vláda normu schválila 6. března. Projednávání ve třetím – závěřečném čtení ve sněmovně je možné od 14. listopadu. Zatím se ale do něj zákonodárci nepustili. Nutno také připomenou, že podobná norma už byla v legislativním procesu i v minulém volebním období. Na pořadu jednání zůstala téměř tři roky. Do konce volebního období ji nakonec zákonodárci schválit nestihli. „To je téma, které zanedbali politické strany už v minulosti v předchozích dvaceti letech,“ říká politolog Jelínek. Hlavním problémem podle něj je, že v Česku neexistuje celospolečenské povědomí o tom, čeho by měla regulace lobbingu dosáhnout. „Debaty se pak utápějí v detailech a to projednávání zákona brzdí,“ dodává.
Pokud se novou regulaci lobbingu podaří přijmout, bude to (řečeno sportovní terminologií) „o prsa“. „ Je to velmi těsně a bude to vycházet na dny,“ míní Leyer a dodává: „Pokud to bude pro někoho ve sněmovně takové stěžejní téma, že by chtěl obstruovat, tak je přijetí zákona opět bez šance.“
Jednotná ohledně aktuální podoby návrhu přitom není ani sama vládní koalice. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda například varoval před tím, že navržená úprava může negativně ovlivnit kompletní politickou činnost. Výhrady měl z pozice předkladatele i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který zpochybňuje užitečnost registrace lobbistů a upozorňuje, že výsledná podoba je kompromisem složitých koaličních jednání. „Mohli bychom sledovat třeba případ poslankyně Decroix, která předkládala určité pozměňovací návrhy, které jsou původně z pera lobbistických organizací,“ dodává Leyer.
Případné nepřijetí normy by přitom mohlo mít na Česko na rozdíl od předchozím zmíněných předpisů i vážný finanční dopad. Regulace lobbingu je totiž jednou z reforem, jejichž přijetím Evropská unie podmínila čerpání peněz z plánu obnovy. Plán předpokládá, že do 30. června 2025 musí mít Česko tento zákon účinný. Pokud to nesplní, může Evropská komise pozastavit jednu z devíti plánovaných plateb z Národního plánu obnovy. Jde o více než 15 miliard korun. To by byla pro Česko a jeho rozpočet nepříjemná zpráva. Národní plán obnovy je totiž důležitým zdrojem dotačních financí.
