Za sedm měsíců se nevyléčil takřka devadesátiletý muž z následků nehody, kdy do něho řidič na přechodu nacouval. Zemřel na srdeční selhání. Vánoce by slavit nemohl, ani pokud by k úrazu nedošlo, protože zemřel na srdečním selhání, zamítl soud žalobu na další újmu kvůli absenci příčinné souvislosti. Devastace zbytku života starého člověka je odčinitelná náhradou, uvedl Nejvyšší soud v právní větě. Děti muže uspěly s dovoláním.
Případ dovolání dětí zemřelého v žalobě na pachatele nehody s vedlejším účastníkem řízení firmou Generali Česká pojišťovna a.s. projednalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu dne 11. prosince 2024 a schválilo zásadní právní větu.
„Zásah do základního lidského práva na ochranu zdraví spočívající v tzv. devastaci zbytku života člověka vysokého věku, který byl úrazem natrvalo vytržen z navyklého životního prostředí a sklonek života strávil ve zdravotnických zařízeních marným bojem s narůstajícím množstvím různých obtíží, jež vedly i ke znásobení dosavadních nemocí a omezení, je odčinitelný náhradou další nemajetkové újmy podle § 2958 o. z.,“ schválilo kolegium NS.
Úplný text rozhodnutí, kterým Nejvyšší soud zrušil rozsudek a vrátil věc zpátky k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 je zde. V řízení pokračují mužovy dvě děti.
Mohlo by vás zajímat
U Obvodního soudu pro Prahu 10 původně neuspěl sedmaosmdesátiletý muž se žalobou o náhradu další nemajetkové újmy dvě stě tisíc korun. Muž byl těžce zraněn, když ho v říjnu 2016 řidič srazil nacouváním na přechodu pro chodce v Praze 10.
Muž utrpěl „tříštivou zlomeninu kyčelní jamky s posunem úlomků a krevními výrony v měkkých tkáních v okolí, zlomeninu obou ramének kosti stydké vlevo, drobnou ranku s kožní oděrkou na levé straně čela, pohmoždění v levém podbřišku a zhmoždění hlavy“. Jenže v průběhu léčení, které trvalo dvacet týdnů, se postupně přidávaly další komplikace. Muž nakonec zemřel na srdeční selhání.
Soud: S rodinou by Vánoce slavit stejně neslavil
Soud však nedovodil příčinnou souvislost s nehodou. Podle soudu by zemřel, i kdyby nebyl nucen strávit dvacet týdnů v těžkém stavu v nemocnici.
„Zástava krevního oběhu při fibrilaci komor (následovaná akutním respiračním selháním a přechodným obdobím oběhové nestability) není pro absenci příčinné souvislosti odškodnitelná ani v rámci jiné nemajetkové újmy, stejně jako nemožnost slavit s příbuznými Vánoce, neboť s ohledem na srdeční selhání dne XY by V. L. s příbuznými tyto svátky slavit nemohl, ani pokud by bylo k úrazu nedošlo,“ cituje Nejvyšší soud závěr Obvodního soudu pro Prahu 10.
Podle soudu prvního stupně utrpěl muž mnohačetná zranění na různých částech těla, v nemocnici podstoupil obvyklou léčbu pro daný typ zranění a věk, míra obtíží byla zohledněna při stanovení výše bolestného. „Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že doba 20 týdnů představuje běžnou dobu hospitalizace osoby tohoto věku s tak závažným poraněním,“ shrnuje NS.
Rozsudek potvrdil odvolací Městský soud v Praze včetně nemožnosti muže slavit Vánoce: „Možnost strávit Vánoce s rodinou byla V. L. zmařena primárně v důsledku jeho onemocnění srdce a oběhové soustavy, jimiž trpěl již v době před úrazem,“ uvedl doslova Městský soud v Praze.
NS: Obrovskou zátěž organismus starého muže nezvládl
Nejvyšší správní soud však příčinnou souvislost mezi upoutáním starého člověka na lůžko na sedm měsíců a jeho smrtí viděl.
„V nyní posuzované věci utrpěl otec žalobců ve věku 87 let při dopravní nehodě těžká poranění, která jej na více než sedm měsíců upoutala na lůžko, a vzhledem k vysokému věku a závažnému předchorobí se jeho léčba neodbývala běžným způsobem, neboť se projevila celá řada komplikací, a byť u všech z nich nebyla doložena příčinná souvislost se škodní událostí, vývoj zdravotního stavu v celém komplexu představoval pro poškozeného abnormální zátěž, kterou jeho organismus nezvládl, takže bez známek zlepšení nastala smrt,“ uvedl v rozhodnutí o dovolání Nejvyšší soud.
Podle Nejvyššího soudu komplikace vyvolané „přechodnou paralýzou střevních kliček a obstrukcí močové trubice způsobily zásadní obtíže s vyměšováním“. Infekce ovlivnila negativně plicní činnost. Srdeční selhání vedlo k zástavě krevního oběhu. Jak judikatura NS, tak i Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví u bolestného umožňují zvýšit bodové ohodnocení v rozsahu 5 až 20 %. „Za těžkou se v obecné rovině považuje komplikace celková, přechodně ohrožující život či závažně ohrožující zdraví (např. orgánové selhání, nutnost kardiopulmonální resuscitace),“ uvedl mimo jiné v rozhodnutí Nejvyšší soud.
Soud: Sklonek života strávil marným bojem
Nesprávný je podle Nejvyššího soudu i závěr odvolacího soudu, že popsané okolnosti spadají pod pojem bolestného, neboť „šlo o přechodné obtíže“. „To platí v případě obvyklého průběhu léčby, kdy se zdravotní stav zlepší a tyto obtíže pominou, nikoliv v případě, kdy souhrn primárního zranění v souvislosti s nastalými komplikacemi končí smrtí,“ uvedl NS. Pak nelze mluvit o přechodnosti, nýbrž o definitivní situaci.
Poškozený byl z nemocnice propuštěn po čtyřech měsících, avšak pro naprostou závislost na péči třetích osob byl umístěn v ústavu a zemřel zhruba po sedmi měsících od dopravní nehody, shrnul znovu Nejvyšší soud.
„To je pro zranitelného člověka, který byl ve vysokém věku natrvalo vytržen z navyklého životního prostředí a sklonek života strávil marným bojem s narůstajícím množstvím různých obtíží, jež vedly i ke znásobení jeho dosavadních nemocí a omezení, nepochybně citelným zásahem do základního lidského práva na zdraví,“ uvedl doslova Nejvyšší soud.
Proto podle NS rozhodnutí o zamítnuté částce dvě stě tisíc není správné, uvedl NS. Rozsudek zrušil a věc se závazným právním názorem vrátil k řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
