Ústavní soud (ÚS) v podstatné části vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil takzvaný lex Babiš II. Novela od letoška zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Právní úprava ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil ÚS v nálezu. Vady legislativního procesu jsou důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval. Dnešní nález bude mít za následek „obživnutí“ původní právní úpravy v zákoně o střetu zájmů, tedy návrat ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele.

Přílepky jsou pozměňovací návrhy přičleněné k obsahově nesouvisejícímu materiálu, ÚS se vůči nim vymezil už v minulosti. Před přijetím lex Babiš II se Sněmovna zabývala návrhem zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) do novely pár minut před koncem druhého čtení ve Sněmovně včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek, včetně mechanismu kontroly a sankcí. Sněmovna novelu schválila loni v červnu.

ÚS ponechal v platnosti většinu změn, které se týkaly organizační struktury úřadu. Zrušil však to, co se do novely dostalo kvůli Michálkovu pozměňovacímu návrhu. „V posuzované věci neměl pozměňovací návrh poslance Michálka úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu zákona, a v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu ve prospěch jeho přijetí. Šlo tedy ve smyslu ustálené judikatury ÚS o přílepek,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře, jehož desetileté funkční období dnes končí. K výroku i odůvodnění nálezu uplatnilo odlišné stanovisko šest soudců z 15.

Pirát Michálek chtěl opozici překvapit

Michálek při listopadovém ústním jednání ÚS připustil, že chtěl opozici překvapit a obejít „legislativní peklo“. Piráti byli tehdy součástí vládní koalice. Michálek očekával, že hnutí ANO se bude všemi silami bránit přijetí novely, která dopadala i na jeho předsedu Andreje Babiše. „Přes obtíže, které mohou obstrukce vyvolávat ve fungování Poslanecké sněmovny, není využití přílepků legitimním nástrojem, jak se s nimi vypořádat. Sněmovní většina má jiné nástroje, jak ústavně konformně zajistit, že činnost Poslanecké sněmovny nebude blokována,“ reagoval ÚS v nálezu.

Hnutí ANO se domnívalo, že zákon byl namířený adresně proti Babišovi, stejně jako první „lex Babiš“, což byla právní úprava přijatá v roce 2017 v reakci na to, že předseda hnutí už jako aktivní politik koupil vydavatelství Mafra. Změna zákona jej tehdy přiměla k tomu, aby firmy Agrofert a SynBiol převedl do svěřenských fondů. Podle lex Babiš II už by toto opatření nebylo dostatečné, norma totiž dopadala i na skutečné majitele. Loni Agrofert prodal Mafru a firmu Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, skupině Kaprain. Nedávno Babiš oznámil, že svěřenský fond rozpustí.

Mohlo by vás zajímat

Jak šel čas s Lex Babiš II

V prosinci 2021 politici rodící se vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) uvedli, že chtějí upravit zákon o střetu zájmů tak, aby nešlo snadno obcházet ustanovení, které brání poslancům, senátorům, ministrům či jejich náměstkům provozovat rozhlasové a televizní vysílání či vydávat periodický tisk.

Zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů podpořila v lednu 2022 vláda, novela (tzv. lex Babiš II) následně zamířila k projednávání do Sněmovny.

K prvnímu pokusu o projednání se poslanci se kvůli obstrukcím ze strany ANO k novele ani nedostali, hnutí vedené Babišem její projednávání ve Sněmovně blokovalo i v květnu 2023.

Sněmovna schválila v červnu 2023 novelu (tzv. lex Babiš II, podle které se zpřísní zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Zákon schválil i Senát a podepsal prezident Petr Pavel, platit začal od letoška.

Hnutí ANO podalo v září 2023 k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části takzvaného lex Babiš II. Návrh podepsalo 70 poslanců hnutí, tedy všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Plénum Ústavního soudu 6. listopadu 2024 veřejně projednalo návrh na zrušení normy. Během osmi hodin tehdy vyslechlo svědky z řad politiků, a ukončilo dokazování. Zazněly také závěrečné řeči.

Dne 2. prosince 2024 Babiš oznámil, že po doporučení správců fondů souhlasil s rozpuštěním svěřenského fondu, kam dříve mimo jiné vložil akcie firmy Agrofert. Nic mu nebrání, aby akcie držel, není to v rozporu s funkcí poslance, uvedl. Do vedení koncernu se Babiš nevrací, nebude ani v žádné manažerské funkci.