Sedmičlenné vedení České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek hlasovat o svých základních úrokových sazbách. Ekonomové tipují, že sazby zůstanou na nezměněné úrovni. Nasvědčují tomu veřejná prohlášení jednotlivých členů rad, kteří mají ve svých názorech a hlasováních zcela nezávislý statut. Ještě nedávno ale signály z ČNB vypadaly jinak a mezi ekonomy panovalo skálopevné přesvědčení, že sazby půjdou ještě letos dolů a že se klíčová repo sazba dostane na 3,5 či 3,75 procenta. Nicméně na letošní poslední rozhodnutí lze nahlížet jako na dočasné pozastavení trendu snižování, jak to ostatně prezentují i někteří bankovní radní. V příštím roce bude snižování pokračovat.
„Hlasování bude velmi těsné. Já jsem se v posledních měsících přikláněl spíše k dalšímu snížení úrokových sazeb vlivem slabšího ekonomického výkonu a stabilizace vývoje inflace. Nicméně poslední čísla i vyjádření centrálních bankéřů ukazují spíše na stabilitu sazeb. Když se podívám na data společnosti Bloomberg, převažují očekávání stability. Důvodem je vyšší než očekávaná inflace, která zespoda atakuje horní hranici tolerančního pásma. Je pravda, že snížení úrokových sazeb na prosincovém zasedání bude mít vliv spíše na ekonomiku za 12 až 18 měsíců, nicméně chápu opatrnost centrální banky, kdy jejím hlavním úkolem je cenová stabilita, nikoliv hospodářský výkon. Proto prioritizuje opatrnost“, řekl České justici hlavní ekonom investiční společnosti XTB Pavel Peterka. „Ale pro příští rok očekávám další snížení sazeb, které by repo sazbu na konci roku mělo dostat někam do pásma tři až 3,5 procenta. Nejpravděpodobnějším scénářem podle mne je, že na konci roku budeme na 3,25 procenta,“dodal.
Daty agentury Bloomberg je myšleno shrnutí názorů expertů agentury a dalších ekonomů, celkově jde o několik desítek osobností.
Hlavní ekonom finanční společnosti Vít Hradil rovněž očekává, že sazby zůstanou na současné úrovni. Argumenty pro rozhodování ale vidí jinak. „Oporu v datech úplně nevidím, usuzuji tak z veřejných vyjádření,“ říká s tím, že i samotná prognóza ČNB počítá se snížením sazeb pod současnou úroveň a že rizikům, která v poslední době nastoupila, jako oslabení růstu v Česku i u našeho klíčového hospodářského partnera Německa, hovoří pro snížení sazeb. Na opačné straně, kde jsou faktory, hovořící pro snížení sazeb, je podle něj míra inflace, která není nebezpečná, a také koruna, která posílila o něco více, než se předpokládalo. „Jediným překvapením, které by si žádalo opačný směr, byly mzdy, které ve třetím letošním čtvrtletí meziročně vzrostly o sedm procent místo 6,4 procenta, jak ČNB ve své podzimní prognóze předpovídala. Centrální banka se může odvolat také na vývoj cen ve službách, který ještě není klidný, ještě se tam něco děje,“ konstatuje Hradil.
Přerušení trendu
„Obrat vidím jen ve vztahu k prosincovému hlasování. Pokles sazeb bude pokračovat. Věděli jsme, že centrální banka nebude snižovat na každém zasedání, že za celý rok přijdou tři až čtyři snížení a bylo k debatě, kdy přijdou, případně jak silné budou,“ namítá Peterka. Nicméně se v prosinci obecně čekalo snížení, které ostatně bylo zabudováno do predikcí bank i ministerstva financí. Co tedy způsobilo ten obrat? „Také jsem patřil do skupiny těch, kdo čekali snížení i v prosinci. Ta změna je podle mne tím, že je inflace zvýšená. Inflační cíl je na dvou procentech a inflace je vyšší, blízko horní hranice tolerančního pásma. ČNB dlouhodobě komunikuje své odhodlání nastavit měnovou politiku tak, aby inflace byla na inflačním cíli, a to pravděpodobně budou demonstrovat stabilitou sazeb, větším útlumem ekonomiky a větším útlumem poptávkových tlaků. Aby ukázali, že boj s inflací berou vážně. Protože nám nyní do inflace vstupují volatilní složky, jako ceny potravin a služeb, a ty vedly k výkyvu cen směrem nahoru. Výkyv směrem ke třem procentům na konci roku se kvůli srovnávací základně loňského roku čekal, ale asi je ten výkyv vyšší, než se čekalo,“ vysvětluje hlavní ekonom XTB.
Čtrnáctidenní repo sazba, kterou ČNB platí komerčním bankám za jejich úložky na svých účtech, zajímá podnikatelský sektor i domácnosti nejvíce. Její vliv je vidět zejména na úročení vkladů, ale i úvěrů. V současnosti je repo sazba na čtyřech procentech, kam doputovala postupným snižováním, započatým v prosinci 2023. Do té doby držela naše centrální banka v rámci boje proti inflaci repo na sedmi procentech. Tam se vyšplhala v červnu 2022.
Signály z ČNB
Guvernér ČNB Aleš Michl na začátku prosince na svém vystoupení v Ostravě uvedl, že inflace stále „není bezpečně na dvojce“, že podle posledního údaje spotřebitelská inflace dosáhla 2,8 procenta (údaj za listopad) a jádrová inflace 2,4 procenta. „Proto je velmi pravděpodobné, že brzo pozastavíme proces snižování sazeb. Že na nějaký čas zvolíme stabilitu úrokových sazeb, vyhodnotíme novou prognózu s cílem dostat jádrovou inflaci v budoucnu mírně pod dvě procenta a celkovou k cíli“, řekl.
Poslední dny přinesly řadu oficiálních výroků členů bankovní rady. Viceguvernérka Eva Zamrazilová minulý týden uvedla, že je třeba snižování sazeb přerušit. Důležité podle ní bude, jak bude vypadat inflace v lednu, kdy výrobci a obchodníci obvykle přicházejí s novými ceníky. Problémem podle ní zůstává růst cen služeb, který stále přetrvává. „Už jsem (pro stabilitu sazeb) hlasovala v listopadu, kdy jsem říkala, že pro mě v relaci k plnění inflačního cíle spíše převažují proinflační rizika. V současné době nemám příliš důvodů na tomto pohledu něco zásadního měnit, bilance rizik plnění inflačního cíle mi připadá být velmi podobná jako začátkem listopadu,“ uvedla pro agenturu Reuters.
Mohlo by vás zajímat
„Je možné, že budu hlasovat pro stabilitu nebo mírný pokles. Každý den přicházejí nějaké nové informace a ty jsou zpravidla protichůdné,“ uvedl před pár dny v rozhovoru pro Seznam Zprávy viceguvernér Jan Frait. Inflace je podle něj „trochu vyšší“ než dvouprocentní inflační cíl, což mluví pro zastavení poklesu sazeb. Představit si dokáže i zvýšení sazby. K proinflačním faktorům podle něj patří i poměrně rychlý růst mezd a také snížená schopnost české ekonomiky prosazovat se na zahraničních trzích, která omezuje prostor pro posilování koruny a vliv na inflaci.
Členka Bankovní rady ČNB Karina Kubelková v rozhovoru pro Právo uvedla, že se bude rozhodovat mezi snížením sazeb a jejich stabilitou. Inflace pode ní ještě není zažehnána, což se mimo jiné projevuje na zdražování služeb. A nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období znamená nejistotu, která může ceny tlačit nahoru, ale také dolů. To se teprve ukáže. „Po období vysoké inflace, jaké jsme čelili, se v bankovní radě více obáváme opětovného mírného zvýšení než nějakého krátkodobého deflačního vývoje. Proto držíme měnovou politiku velmi přísnou a chceme v tom pokračovat, dokud inflaci neporazíme definitivně,“ uvedla. „To bude záležet na rozhodnutí celé bankovní rady. Naše prognóza nicméně počítá s postupným poklesem sazeb. Budeme ale opatrní a přísní,“ reagovala na otázku, zda půjdou sazby ještě dolů.
Také Jan Kubíček vnímá proinflační faktor v podobě růstu cen služeb. Minulý týden agentuře Bloomberg řekl, že by momentálně upřednostnil přerušení snižování sazeb, ale jeho definitivní rozhodnutí ovlivní data, která ještě budou do měnově-politického zasedání ČNB budou k dispozici. „Nechávám si dveře otevřené, ale z dnešního pohledu se mi zdá, že bilance rizik je spíš na proinflační straně,“ řekl.
ČNB v prosinci oznámila, že opouští systém, kdy se měnově politická rozhodnutí opírají o jeden predikční model. Zavádí proto druhý model, s nímž bude pracovat nově zakládaná sekce výzkumu a statistiky ČNB. Viceguvernérka Zamrazilová v rozhovoru pro Reuters uvedla, že z dotazníkového šetření ČNB vyplynulo, že na jeden model spoléhají pouze tři z 22 oslovených bank.
