V letošním roce se zastavil růst počtu vězňů v českých věznicích. Odsouzených je za mřížemi meziročně o několik desítek méně, mírně ale stoupl počet vazebně stíhaných. Větší problémy s ubytováváním vězňů nyní Vězeňská služba (VS) neřeší, průměrná naplněnost věznic nicméně činí 96 procent. Službě podle mluvčí Markéty Prunerové nadále chybí nejen dozorci a strážní, ale i vězeňští psychologové, vychovatelé či zdravotní sestry.
K letošnímu 19. prosinci bylo za mřížemi 19.524 lidí, což je o 47 méně než na Nový rok. Z toho zařazených odsouzených bylo 17.572, meziročně o 73 méně. Obviněných ve vazebních celách bylo 1624, tedy o 58 více než 1. ledna. Počet chovanců detenčních ústavů zůstal stejný – 114. VS věří, že k dalšímu snížení počtu vězňů by mohla pomoci aktuálně projednávaná novela trestněprávních předpisů, která mimo jiné rozšiřuje využití peněžitého trestu. „Někteří predikují, že novela má potenciál snížit počet vězňů o deset až 15 procent,“ zmínila mluvčí.
Nejvíce naplněnými věznicemi jsou aktuálně Oráčov na Rakovnicku, kde je původní normovaná kapacita překročená o 20 procent, a Znojmo se 117procentní naplněností. Početně je nejvíce vězňů – 1153 – v plzeňských Borech, následuje pražská pankrácká věznice s 1089 vězni a Ostrov v Karlovarském kraji s 976 vězni.
Pavel amnestii odmítá
Situaci v českém vězeňství označil v létě za velmi vážnou prezident Petr Pavel, který ale odmítl, že řešením přeplněnosti věznic by mohla být amnestie. Přednostně je podle něj potřeba personálně stabilizovat VS, a poté by se měl stát zaměřit na změnu trestní politiky a na to, aby vězeňství nenahrazovalo nedostatky sociálního systému. V bezpečnostním sboru nyní zůstává neobsazených zhruba 760 tabulkových míst pro příslušníky a 205 míst pro civilní zaměstnance. „Až v říjnu a listopadu začalo svítat na lepší časy a ke sboru přistoupilo více lidí, než kolik jich naše řady opustilo,“ popsala Prunerová.
Ani při nedostatku lidí nemůže VS neobsadit některá strážní či dozorčí stanoviště, protože by se snížila bezpečnost ve věznicích. Příslušníci tak často pracují přesčas, což se ještě prohloubilo při podzimních povodních, kdy v zasažených oblastech pomáhali jak dozorci, tak i vězni. Někteří příslušníci VS se potom zúčastnili listopadového protestu bezpečnostních sborů proti nízkým platům a špatné personální situaci. Vláda letos VS opakovaně navyšovala původně stanovený objem peněz na výplaty pro příslušníky, mimo jiné právě kvůli pokrytí přesčasů. Na jejich platy šlo nakonec 4,058 miliardy korun.
Výpomoc odjinud
Do věznic, které mají nedostatek personálu, převeluje VS příslušníky z jiných míst. Výpomoc teď využívá devět vězeňských zařízení: obě pražské věznice, Valdice, Horní Slavkov, Plzeň, Jiřice, Vinařice, Kynšperk nad Ohří a Oráčov. Na Pankráci dosáhl na jaře nedostatek dozorců kritické úrovně a VS musela přerušit provoz tamního detenčního ústavu, který je zavřený dodnes. Ve Valdicích dalo na jaře výpověď přes 60 zaměstnanců, z toho zhruba třetina dozorců. VS odtamtud odvezla přibližně dvě stovky vězňů do jiných věznic. V létě pak ve Valdicích zasahovala policie kvůli podezření na vzpouru vězňů, které se nepotvrdilo. „Situace v obou zařízeních je stabilizovaná, problémy se neprohlubují,“ uvedla k tomu nyní mluvčí.
Dlouhodobý problém s nedostatkem lékařů a sester ve věznicích by měla pomoci řešit příspěvková organizace ministerstva spravedlnosti, která bude zdravotní služby zajišťovat namísto VS. Od letošního roku už pod ni spadají obě vězeňské nemocnice v Praze a Brně, od dubna 2025 by měla zaštiťovat celé vězeňské zdravotnictví. „Mimo zlepšení úrovně zdravotnické péče o vězněné osoby si slibujeme, že bychom měli mít větší šance přilákat zdravotníky a lékaře do vězeňství,“ zmínila Prunerová. Příspěvková organizace má podle ní mnohem lepší podmínky ohledně odměňování zdravotníků i lékařů, a měla by tak být konkurenceschopná na trhu práce.
