Politolog Josef Mlejnek má stejně jako místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček za to, že nemá smysl, aby prezident republiky Petr Pavel vetoval návrh státního rozpočtu na příští rok. Prezidentovo postavení v naší parlamentní demokracii není podle Mlejnka v tomto ohledu silné. Naopak ústavní právníci Radovan Suchánek a Ondrej Preuss to vidí opačně. Schůzka prezidenta Petra Pavla s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) kvůli rozpočtu se má uskutečnit v pondělí.
Prezidentovi republiky se nelíbí návrh státního rozpočtu na rok 2025, který připravil kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) a před pár dny schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu. Největší impuls k tomu patrně vzešel od prezidentova poradce, hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Ten prezidentovi nedoporučil návrh podepsat. Hlavní výtky jdou na adresu nadhodnocených příjmů a podhodnocených výdajů rozpočtu, na něž poukázala Národní rozpočtová rada.
„Bylo by dost nešťastné, kdyby prezident Pavel ten návrh vetoval. Pokud mají on nebo okruh jeho ekonomů k návrhu nějaké výhrady, může vystoupit s projevem a svůj názor vyjádřit,“ řekl České justici politolog a publicista Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „V zásadě souhlasím s názorem místopředsedy poslanecké sněmovny Skopečka, že když bude zákon vetovat, sněmovna si jej prohlasuje znovu. V opakovaném schvalování by to sice vyžadovalo poslaneckou většinu, ale vláda těch 101 hlasů má,“ podtrhl Mlejnek. A pokud by podle něj došlo k tomu, že by návrh schválen nebyl, nastoupilo by rozpočtové provizorium, což by ohrozilo financování státních úřadů a úředníků.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) České justici řekl, že prezident republiky by zákon podepsat měl. „My nemáme prezidentský, nýbrž parlamentní politický systém, tak si myslím, že se prezident má k rozpočtu případně kriticky vyjádřit, nechválit ho, klidně kritizovat a chtít vysvětlení, ale nemá zákon o rozpočtu vetovat,“ podepřel svůj názor. Připomněl, že novodobá česká historie nezná případ, že by hlava státu návrh rozpočtu vetovala.
„Prezident nemá pravomoc směrem ke státnímu rozpočtu něco navrhovat, přijímat nějakou alternativu. Je nutné říci, že Česká republika je parlamentní systém, rozpočet navrhuje vláda a ta za něj nese politickou odpovědnost. A myslím, že prezident by to měl respektovat. Stejně nemá pravomoc s tím něco pozitivního udělat,“ hodnotí situaci také politolog Mlejnek. „Myslím, že prezident Pavel má přirozenou potřebu se trochu distancovat od vládní koalice. Vláda je neoblíbená a padají jí preference. Pokud zákon nepodepíše, norma stejně vyjde ve Sbírce zákonů a i bez jeho podpisu bude platit. Když bude zákon vetovat, jen si rozzlobí vládu a ničeho tím nedosáhne. A mohl by být kritizován za to, že vlastně do společnosti nevnáší stabilitu, ale že do stávajícího chaosu vnesl ještě další,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Odborníci na ústavní právo: buď souhlasit, anebo vetovat
Bývalý soudce Ústavního soudu a člen katedry ústavního práva Právnické fakulty UK Radovan Suchánek názor místopředsedy Poslanecké sněmovny nesdílí a vidí situaci jinak. „Podle ústavy z roku 1920 musel mít prezident každý svůj úkon moci vládní a výkonné kontrasignovaný odpovědným členem vlády, což se týkalo i veta vůči zákonu. To podle dnešní Ústavy neplatí a samotné prezidentské veto v rozporu s parlamentní republikou není. Komentáře, které k Ústavě existují, se jednoznačně shodují v tom, že prezident může vetovat všechny obyčejné zákony včetně zákona o státním rozpočtu. Nikde není připuštěna možnost, že by tuto pravomoc neměl. Komentáře dokonce výslovně uvádějí, že může vetovat i zákon o státním rozpočtu. V právní nauce totiž existuje jednoznačná shoda, že i pro tento zákon platí všechna ustanovení Ústavy týkající se obyčejných zákonů, s jedinou výjimkou, a to těch článků Ústavy, která upravují podíl Senátu na zákonodárném procesu. Parlamentní republice by sice bylo bližší, aby pravomoc prezidenta vetovat zákony byla zařazena mezi tzv. kontrasignovaná rozhodnutí prezidenta, tak ale naše platná Ústava napsána není,“ řekl České justici.
Advokát, zakladatel společnosti Dostupný advokát a další člen katedry ústavního práva právnické fakulty Ondřej Preuss rovněž vidí rozsah pravomocí prezidenta širší. „Prezident republiky má dle našeho ústavního řádu úlohu nejen hlavy státu, ale i určitého moderátora ústavního dění. Je tak naprosto logické a legitimní, že vnímá i kritiku rozpočtu. Zejména pokud jsou mu vytýkány nikoliv jen věcné nedostatky, ale i „kreativní práce“ s rozpočtovými pravidly,“ uvedl.
„Platí, že návrh zákona o státním rozpočtu může předložit toliko vláda a projednává a schvaluje ho pouze poslanecká sněmovna. Dokonce ani v případě rozpuštění poslanecké sněmovny nemůže Senát přijmout státní rozpočet v podobě takzvaného zákonného opatření, které jinak zákony nahrazuje. Prezident republiky nicméně může i u státního rozpočtu využít svého práva takzvaného suspenzivního veta. Tedy zákon vrátit, přičemž ale sněmovna může prezidenta přehlasovat většinou všech členů. Prezident má na vrácení zákona 15 dní,“ popisuje stav věci z právního hlediska.
A co říká názor místopředsedy poslanecké sněmovny Skopečka? „Je pravda, že rozhodně v souvislosti s Českou republikou nemůžeme hovořit o prezidentském systému a český prezident není vrcholným orgánem výkonné moci. Tím je skutečně vláda. Na druhou stranu, ústavodárce svěřil prezidentovi možnost „vetovat“ i státní rozpočet. Daný argument by se tedy mohl vztáhnout vlastně k jakémukoliv vrácení zákona prezidentem republiky. Navíc prezident má působit jako určitý stabilizační prvek celého systému a pokud má za to, že je rozpočet mimo realitu, tak to může takto silně deklarovat. Poslední slovo ale bude mít stejně vládní většina ve sněmovně,“ konstatuje právník Ondřej Preuss.
