Investice do přechodu na udržitelnější ekonomiku, splácení covidových dluhů, podpora Ukrajiny. To jsou jen některé z výzev, které bude do budoucna řešit evropský rozpočet. I proto by jej měly čekat velké změny, které se promítnou do víceletého finančního rámce na roky 2028-2034. Na návrhu bude pracovat nový eurokomisař pro rozpočty. První informace hovoří o menším množství programů, specializovaných plánech pro každou zemi a více podmínkách pro to, aby státy na peníze skutečně dosáhly.

Dlouhodobý rozpočet, kterému se říká víceletý finanční rámec, stanovuje výdajové priority a limity na několik let dopředu. Nyní se rozpočty řídí víceletým finančním rámcem na roky 2021-2027, který pokračuje v „tradici“ udržování evropského rozpočtu zhruba na úrovni jednoho procenta evropského HDP ročně. Tedy mnohonásobně méně, než tomu je u národních rozpočtů.

Tváří v tvář velkým investicím, které bude vyžadovat přechod na udržitelnější a modernější ekonomiku a zajištění evropské bezpečnosti, to ale nemusí stačit. Situaci navíc ovlivňuje i nutnost splácet společné půjčky, které si Evropská unie kolektivně vzala na oživení evropských ekonomik po covidu v rámci nástroje pro oživení a odolnost. Ten stojí mimo současný finanční rámec.

Propojit reformy s investicemi

I proto má evropský rozpočet doznat změn. V dopise, který staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen adresovala novému eurokomisaři pro oblast rozpočtů Piotru Serafinovi, jej pověřila nalezením a vyjednáním jeho nové podoby. „Chci, abyste nalezl nový přístup pro moderní a posílený rozpočet EU, kterým bychom se přesunuli od rozpočtu založeného na programech k rozpočtu založenému na politikách,“ uvedla.

Konkrétně by měl Serafin přijít s konceptem rozpočtu, který by obsahoval plán pro každou členskou zemi. Ten by měl vždy propojit klíčové reformy s investicemi. Zaslání peněz by se tak více odvíjelo od toho, zda země plní, co má, podobně jako tomu je již dnes u peněz z plánu obnovy. Kromě toho by měl vzniknout také evropský fond konkurenceschopnosti, který by měl zajistit investice do rozvoje a výzkumu nebo financováních projektů společného evropského zájmu.

Mohlo by vás zajímat

Kromě toho dopis hovoří i o větším důrazu na to, aby evropské peníze mohly pobírat jen ty země, které respektují právní stát. „Vytvoříte úzké propojení mezi doporučeními ve zprávě o právním státu a finanční podporou z rozpočtu EU,“ píše Von der Leyen.

Uniklý dokument budí emoce

Ačkoliv oficiálně ještě o moc víc informací představeno nebylo, podle dokumentu, o kterém dříve informoval bruselský portál Politico, by v praxi tyto změny mohly znamenat, že se všechny programy, kterých je v každé zemi asi 530, sloučí do jedné částky pro každou zemi. A hlavně, že peníze z ní budou podmíněné tím, že se země zaměří na řešení různých problémů týkajících se daných sektorů. Třeba v případě dotací na zemědělství by je měli dostávat ti, kdo hospodaří udržitelně. Tyto změny by navíc svěřily podle Politica více moci do rukou Komise, pokud jde o rozdělování financí.

Na zprávu reagovala kriticky řada europoslanců či zástupců regionů, kteří se bojí právě přílišné moci Komise, pokud jde o rozdělování peněz, nebo toho, že rozpočet „zapomene“ na regiony, které dnes pobírají citelné množství evropských fondů v rámci programů koheze.

Serafin v rámci svého slyšení v Evropském parlamentu však několikrát zopakoval, že při tvorbě nového víceletého rámce bude regionům naslouchat. „Budeme se více soustředit na obranu bez opomenutí starých priorit, jako je koheze a zelená politika,“ řekl. Víceletý finanční rámec se navíc v Radě EU schvaluje jednomyslně. Musí tak souhlasit všechny členské státy.