Kontroverzní vládní návrhy, které počítají s dalšími kontrolami přiměřenosti ziskovosti solárních elektráren z let 2009 a 2010 a osekání vyplácené podpory, prošly jen z 50 procent. Poslanci během schvalování novely energetického zákona, známé jako Lex OZE III, těsně podpořili individuální posuzování fotovoltaik a prodloužili ji na celou dobu životnosti. Neprošlo naopak snížení limitu vnitřního výnosového procenta (IRR) pro solární elektrárny. Návrh zastavit výplatu podpory v době záporných cen elektřiny byl stažen.
Poslanci dnes ve třetím čtení schválili novelu Lex OZE III jako celek. Pro něj hlasovalo 88 přítomných poslanců stran vládní koalice, nikdo nebyl proti. Přítomní poslanci hnutí ANO a SPD se zdrželi hlasování. Hladce naopak prošel balík pozměňovacích návrhů, které již dříve odsouhlasil hospodářský výbor sněmovny.
Podle slov místopředsedy poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) je zapotřebí tento zákon, který je zásadní pro fungování moderní energetiky, dotáhnout do konce. „Zákon je věcně z převážné části správně. Celý problém je spojen s tím, že se do zákona na poslední chvíli vložily body, které ohrožují investiční prostředí v České republice,“ řekl Havlíček. Pranýřovat investory, kteří využili výhodné podmínky pro stavbu fotovoltaických elektráren v letech 2009 a 2010, považuje místopředseda sněmovny za chybu.
Také další Martin Kolovratník, Patrik Nacher a další poslanci hnutí ANO, kteří během debaty vystoupili, kritizovali, že byl k původnímu návrhu novely energetického zákona přilepen návrh ministerstva financí směřující k osekání plateb majitelům solárních elektráren. Tyto sporné návrhy na sebe strhly veškerou pozornost a původnímu obsahu novely Lex OZE 3 se tak nikdo řádně nevěnuje.
Mohlo by vás zajímat
Jsem proti dotacím všeho druhu, prohlásil Stanjura
Přijetí kontroverzních přílepků ve svém vystoupení ve sněmovně požadoval jejich původce, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Jako pravicový politik jsem proti dotacím,“ řekl Stanjura. Varoval, že pokud stát nezasáhne, objem plateb za podporované zdroje dosáhne v příštím roce 50 miliard korun a celý účet zaplatí přímo nebo nepřímo daňoví poplatníci. Následně dodal mylnou informaci, že tyto podporované zdroje vyrobí jen necelá tři procenta elektřiny (realita je více než 10 procent).
Stanjurův antisolární balíček narazil na ostrý nesouhlas investorů do zelené energetiky a příliš se nelíbil ani řadě poslanců vládní koalice, jak ukázalo listopadové hlasování na hospodářského výboru. Samotná vláda začala ze svých plánů couvat. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) ve svém vystoupení uvedl, že byl kvůli chybné formulaci stažen návrh, který by znemožnil vyplácení podpory obnovitelným zdrojům v době, kdy je na spotovém trhu záporná cena elektřiny.
Schválené návrhy ministerstva financí zavádějí individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Jejich provozovatelé budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) na závěr poděkoval poslancům za schválení novely. Dodal, že poslance v tomto volebním období čeká ještě jedna novela energetického zákona, která se zaměří na zrychlení povolovacích procesů pro nové paroplynové elektrárny.
Jak dopadly další mediálně sledované pozměňovací návrhy k novele energetického zákona? To naleznete v přehledu níže:
- jen těsně na plénu sněmovny neprošel návrh na snížení pokut za předčasný odchod zákazníka od smlouvy na dobu určitou z 40 na 30 procent hodnoty neodebrané elektřiny (zavedení těchto vysokých pokut předpokládá komplexní pozměňovací návrh k novele Lex OZE 3, který dnes poslanci odsouhlasili)
- hladce naopak prošel návrh, který rozšiřuje informační povinnost dodavatelů energií vůči zákazníkům; týká se to například zveřejňování kompletních smluvních podmínek na webu dodavatele
- navzdory odporu ministerstva financí prošlo také osvobození bioplynových stanic od spotřební daně z plynu, který není přímo spotřebován k výrobě elektřiny
- schválena je také úprava podmínek pro bioplynové stanice z let 2013 až 2015, které mají nevýhodně stanovenou výkupní cenu
- prošlo také zjednodušení podmínek pro umisťování bateriových úložišť, která souvisejí s fotovoltaickými elektrárnami včetně agrovoltaiky, na zemědělské půdě
- kombinované zdroje na výrobu elektřiny a tepla bude možné finančně zvýhodňovat až do roku 2029
- neprošel naopak návrh pirátských poslanců umožnit lidem dynamické ceníky elektřiny, odvozené od aktuálních cen na spotovém trhu
Novela energetického zákona nyní míří do senátu, následně ji musí podepsat prezident. V tuto chvíli není jisté, zda se podaří dodržet navrženou účinnost změn od 1. ledna příštího roku.
Slova chvály i kritika
„Novela přináší mnoho pozitivních změn pro čistou energetiku, například zvýšení hranice pro potřebná povolení, zjednodušení a opravu systému u větrných elektráren a úpravy zdanění bioplynu při výrobě elektřiny. Hlavně ale zavádí základní pravidla pro poskytování flexibility včetně akumulace, což je důležitý nástroj pro rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich vzájemné doplňování. Nový systém by měl pomoci k většímu počtu obnovitelných zdrojů stavěných nákladově efektivněji,“ řekl ke schválené novele Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Pro Unii komunitní energetiky (UKEN) je klíčové, že prošla posílená ochrana účastníků sdílení. „Nově obchodníci nesmí podmiňovat uzavření smlouvy zákazem nebo omezením práva sdílet elektřinu. Jejich ceníky pro sdílející a nesdílející zákazníky se mohou lišit pouze pokud obchodníci prokáží, že k odlišným cenám existuje v určitých případech spravedlivý důvod. Ten by však podle důvodové zprávy zejména v počátečních letech sdílení elektřiny neměl existovat, protože dopady nízkých jednotek tisíc sdílejících zákazníků a výrobců na odchylky obchodníků jsou obvykle zanedbatelné,“ uvedla Eliška Beranová, právnička UKEN a Frank Bold.
Hlasováním poslanců je naopak zklamána Solární asociace. „Tímto krokem – údajně pravicové – vlády dojde k naprostému nalomení důvěry podnikatelů a investorů ve stát. Je zcela absurdní, že se vláda snaží záplatovat díry v rozpočtu tím, že poruší závazky státu vůči investorům, české a evropské právo. Státu kvůli tomuto kroku hrozí miliardové ztráty, ohrožení konkurenceschopnosti firem a bezprecedentní šok pro banky. Tři zahraniční investoři už dokonce chystají arbitráže. Vládě a poslancům je to zřejmě jedno,“ komentoval hlasování výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
David Tramba