Zatímco poslední rok v evropské politice se nesl ve znamení voleb a povolebních vyjednávání, s novým rokem by měla opět započít skutečná legislativní činnost. Do práce se pustí nová Evropská komise, která začala vládnout s počátkem prosince. Přinášíme přehled klíčových legislativ, které by měla předložit během prvních několika měsíců roku 2025.

Kompas konkurenceschopnosti

Již dva týdny po Novém roce – 15. ledna – by měla Evropská komise předložit takzvaný Kompas konkurenceschopnosti. Jeho vznik oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyen při svém projevu před Evropským parlamentem, který předcházel hlasování o jmenování Komise.

„Mohu oznámit, že první významnou iniciativou nové Komise bude Kompas konkurenceschopnosti. Ten bude tvořit rámec naší práce po zbytek funkčního období. Kompas bude postaven na třech pilířích Draghiho zprávy. Prvním z nich je snižování rozdílu v inovacích oproti USA a Číně. Druhým je společný plán pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost. A třetím je zvýšení bezpečnosti a snížení závislostí,“ řekla Von der Leyen europoslancům.

Ačkoliv přímo o iniciativě nyní není známo mnoho detailů, měla by logicky navazovat na zmíněnou zprávu italského expremiéra a bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho. Ten v ní uvádí, že Evropa začíná zaostávat za zbytkem světa, a to kvůli nedostatečným investicím do moderních a bezemisních technologií. Radí proto nakopnout investice, a to z veřejných, ale za pomoci propojení kapitálových trhů i soukromých peněz. Kromě toho apeluje na snižování závislostí na zemích, jako je Čína. Ať už prostřednictvím diverzifikace dovozu drahých kovů, odklonu od fosilních paliv nebo prostřednictvím investic do výroby čipů v Evropě. Radí investovat do evropské bezpečnosti a uvádí, že pokud si chtějí Evropané zachovat současnou kvalitu života, musí rychle dekarbonizovat.

Vize pro zemědělství a potravinářství

V průběhu prvních sta dnů mandátu slíbila Von der Leyen představit také svou Vizi pro zemědělství a potravinářství. Konkrétně by se tak mělo stát 19. února. Komise tak reaguje na nespokojenost farmářů, která v uplynulém roce vyvrcholila řadou protestů po celé Evropě. Požadavky a stížnosti se liší dle regionu. Obecně se však objevuje nespokojenost s byrokracií, obava z obchodní dohody se zeměmi Mercosur, kritika opatření spadajících pod hlavičku Green Dealu nebo na jihu také nedostatečná opatření proti suchu.

„Během prvních 100 dnů představím Vizi pro zemědělství a potravinářství, která se bude zabývat tím, jak zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost a udržitelnost našeho zemědělského odvětví v rámci možností naší planety. V tomto ohledu je zásadní, aby zemědělci měli spravedlivý a dostatečný příjem. Neměli by být nuceni systematicky prodávat své produkty pod výrobními náklady,“ napsala Von der Leyen v dokumentu zveřejněném před jejím jmenováním předsedkyní Komise.

Mohlo by vás zajímat

Doplnila, že bude vždy dbát na to, aby byla takzvaná společná zemědělská politika EU, na jejímž základě se rozdělují farmářům dotace, cílená a měla nastavenou správnou rovnováhu mezi pobídkami, investicemi a regulací. „Musíme zemědělcům umožnit obdělávat půdu bez nadměrné byrokracie, podporovat rodinné farmy a odměňovat zemědělce, kteří pracují s přírodou, zachovávají naši biologickou rozmanitost a přírodní ekosystémy a pomáhají dekarbonizovat naše hospodářství na cestě k nulovému čistému uhlíku do roku 2050,“ uvedla.

Dohoda o čistém průmyslu

Třetí klíčovou iniciativou, kterou by měla Komise krátce po Novém roce představit, je Dohoda o čistém průmyslu. Stát by se tak mělo ve středu 26. února. Jejím cílem má být posílení průmyslové konkurenceschopnosti EU a současně dekarbonizace. Je to další ze slibů, které Ursula von der Leyen dala europoslancům před svým jmenováním.

Co konkrétně by mělo být jejím obsahem, nyní není známé. Pravděpodobně ale půjde o akční program, tedy stejný typ dokumentu, jako je samotný Green Deal. Na ten by měla Dohoda o čistém průmyslu navazovat. A to kvůli riziku, že Evropská unie prohraje „globální závod“ v oblasti čistých technologií, zatímco tradiční průmyslová odvětví, jako je ocelářství a chemický průmysl, budou upadat. Částečně pak může jít také o reakci na americký Inflation Reduction Act. Ten firmám podnikajícím právě v oblasti čistých technologií poskytuje výrazné úlevy. A v důsledku hrozí odliv těchto podniků z Evropy.

Ve svých politických prioritách Von der Leyen uvedla, že cílem dohody je konkurenceschopný průmysl a kvalitní pracovní místa. „To znamená zjednodušení, investice a zajištění přístupu k levným, udržitelným a bezpečným dodávkám energie a surovin,“ napsala.