Ústavní soud (ÚS) vstoupí do roku 2025 s nově složenými senáty. Služebně nejmladší soudkyně Dita Řepková, která v prosinci nahradila Davida Uhlíře, zasedne v prvním senátu. Z nově zveřejněného rozhodnutí o ustavení senátů navíc plyne, jak se bude jejich složení měnit v příštích devíti letech. Jednotlivé soudcovské pozice mají přiřazená čísla, která při odchodu některého ze soudců převezme jeho nástupce. Rozhodnutí obsahuje také vzorec pro budoucí rotaci mezi senáty.
Prvnímu senátu bude v roce 2025 předsedat Tomáš Langášek, jeho členy budou Řepková a Jan Wintr. Předsedou druhého senátu se stane Pavel Šámal, se kterým budou spolupracovat Jiří Přibáň a Jaromír Jirsa. Třetí senát vede Milan Hulmák, jeho kolegy budou Jan Svatoň a Daniela Zemanová. Čtvrtému senátu předsedá Zdeněk Kühn, členy jsou Lucie Dolanská Bányaiová a Josef Fiala.
Na rozhodování v senátech se nadále budou podílet také soudní funkcionáři, tedy předseda Josef Baxa a místopředsedové Veronika Křesťanová a Kateřina Ronovská. Mají postavení takzvaných dočasných členů senátu, v případě Baxy je to první senát, u Křesťanové druhý a třetí, u Ronovské čtvrtý senát.
Skončí dva další soudci
Mohlo by vás zajímat
V letech 2025 až 2027 se složení tříčlenných senátů měnit nebude, jen se jednotliví členové prostřídají v předsednictví. Rotace mezi senáty nastane v roce 2028 a poté znovu v roce 2031, přičemž z aktuálního rozhodnutí už lze vyčíst budoucí složení. Pokud se do té doby nestane nic neočekávaného, bude v roce 2031 předsedou prvního senátu Kühn a zasedat v něm budou Svatoň a budoucí nástupce Jirsy.
Prezident Petr Pavel už stihnul se souhlasem Senátu obměnit většinu ústavních soudců. Z nominantů Miloše Zemana ještě v patnáctičlenné sestavě zůstávají Jaromír Jirsa, Josef Fiala, Pavel Šámal a Jan Svatoň. Jirsa končí příští rok v říjnu, Fiala v prosinci. Šámalovo funkční období potrvá do roku 2030, Svatoňovo do roku 2033.
