Poslankyně opozičního hnutí ANO Helena Válková navrhla v samostatné novele zákona dvouleté prodloužení termínu pro podávání žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Praxe podle ní ukázala, že tříletá lhůta, jež uplyne na přelomu letoška a příštího roku, byla pro uplatnění všech nároků příliš krátká. Protiprávně sterilizované ženy mohou získat jednorázovou částku 300 tisíc korun.

Se stejnou iniciativou jako Válková přišli Eva Decroix a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Úpravou chtějí doplnit takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, kterou Sněmovna podpořila tento týden v úvodním kole a ve druhém čtení by ji mohla projednat nejdřív ve druhé polovině ledna.

Válková ve zdůvodnění své novely poukazuje například na změny v dokazování nároku na odškodnění po soudním rozsudku, podle kterého nárok může existovat navzdory tomu, že zdravotnická dokumentace žadatelky už neexistuje či je zjevně nedůvěryhodná. Řada lidí navíc podle Válkové nestihla nárok uplatnit. „Není výjimkou, že poškozené osoby nevěděly, kde mohou o odškodnění žádat, a to zejména v důsledku složitosti a nepřehlednosti administrativního postupu,“ napsala v důvodové zprávě.

Decroix a Blažek ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu poukázali na změny v rozhodovací praxi ministerstva zdravotnictví, které žádosti posuzuje, v návaznosti na soudní rozhodnutí ohledně dokazování nároku. „Dřívější žádosti byly vyhodnocovány za výrazně méně příznivých podmínek pro žadatele,“ napsali. Všechny oběti nedobrovolných nezákonných sterilizací musí mít podle předkladatelů možnost uplatnit nárok za stejných pravidel. Rovné postavení by podle nich přineslo opakované podání žádostí těmi žadatelkami, které dříve neuspěly, což by prodloužení lhůty mělo umožnit.

Mohlo by vás zajímat

Válková minulý týden žádala, aby její novela byla ihned zařazená k projednání Sněmovnou a schválena už v úvodním kole. Vzhledem k pravidlům legislativního procesu to ale nebylo možné. K předloze se má nejprve vyjádřit vláda, která na to má měsíc. Do konce roku se tak prodloužení lhůty přijmout nestihne. Decroix a Blažek píšou o časové mezeře v možnosti uplatnění nároku. „Taková mezera by umožnila ministerstvu zdravotnictví vyřídit žádosti, u kterých je v prodlení,“ podotkli.

Ministerstvo evidovalo k pondělí 2088 žádostí. V době vzniku odškodňovacího zákona jeho tvůrci odhadovali, že nárok vznese kolem 400 lidí. Ministerstvo vydalo dosud kolem 700 kladných rozhodnutí, některé žádosti zamítlo nebo o nich nestihlo rozhodnout v zákonné dvouměsíční lhůtě.