Přes 50 tisíc zaměstnanců pracuje pro některou z evropských institucí. Ať už jde o Evropskou komisi, Evropský parlament, některé z generálních ředitelství nebo agentur, mají na starost úkoly od běžné administrativní podpory až po vypracovávání podkladů, na základě kterých se činí rozhodnutí ovlivňující život v celé sedmadvacítce členských států. Země však nemají rovné zastoupení – některým z nich se nedaří jejich občany v institucích umisťovat. Česko v tom patří mezi nejhorší.

Situaci nedávno zanalyzovala zpráva Evropského účetního dvora. Ta se zaměřila na to, jak se daří evropským institucím obsazovat pracovní místa, využívat jejich dovednosti nebo jaké možnosti jim nabízí, at už finančně nebo co se týče kariérního růstu. Kromě toho ale porovnala také to, jaké je zastoupení zaměstnanců pocházejících z jednotlivých členských zemí.

Z tohoto porovnání Česko vyšlo jako jedno z nejhorších. Konkrétně se umístilo jako šesté odspoda. Hůře na tom je jen Německo, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Švédsko. Na druhé straně žebříčku se jako premiant nachází nepřekvapivě Belgie, následně Malta, Estonsko nebo Slovinsko.

Evropský účetní dvůr vzal v potaz odlišnost srovnávaných zemí. Počty zaměstnanců tak neporovnával absolutně, ale ve vztahu k počtu obyvatel nebo počtu europoslanců, které daná země volí.

Srovnání udělal jak dle celkového počtu zaměstnanců z dané země, tak rozdělené podle výše mzdy. Česko je podreprezentované ve všech případech, u lépe hodnocených pozic je však rozdíl větší.

Mohlo by vás zajímat

Je to diskriminace?

„Instituce Evropské unie mají za úkol nabírat zaměstnance na co nejširším geografickém základě mezi členskými státy EU, avšak nemohou vyhradit pracovní pozice pro konkrétní národnost,“ uvádí autoři analýzy. Všechny pracovní pozice tak musí být otevřeny kandidátům bez ohledu na národnost. Je však žádoucí, aby byli zaměstnanci z různých členských států zastoupeni rovnoměrně.

I proto Evropský parlament vytvořil výjimku. V listopadu 2022 přijal pravidla, která by mu umožnila pořádat výběrová řízení zaměřená na konkrétní národnosti, u nichž byly zaznamenány výrazné nerovnováhy. Cílem je vytvořit rezervní seznamy potenciálních uchazečů z podreprezentovaných členských států. První taková výběrová řízení byla zahájena v prvním čtvrtletí roku 2024, a to třeba v Rakousku. Dva členské státy však proti nim podaly žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

Školení i zákulisní lobbování

Členské země se mimo to snaží svým občanům pomáhat. Stálé zastoupení ČR při EU třeba nabízí lidem, kteří úspěšně projdou testem kompetencí a jsou tak zařazení do rezervního okruhu úředníkům, pomoc při komunikaci s jednotlivými úřady. Kromě toho nabízí také pomoc při přípravě na jednotlivá kola výběrového řízení. V lednu 2023 pak Univerzita Karlova spolu s Vysokou školou ekonomickou představily kurz pod názvem Gateway to the EU institutions. Ten má připravit účastníky na výběrová řízení do evropských institucí.

U vysokých pozic, jako jsou členové kabinetů eurokomisařů nebo vedoucí pozice na jednotlivých generálních ředitelstvích, unijní obdoby ministerstev, je pak běžné, že se za kandidáty přimluví i vysoce postavení politici z dané země.