Česká ekonomika má letos podle odhadů meziročně vzrůst o procento, na příští rok už odhady vypadají podstatně lépe. Například ČNB počítá s růstem o 2,4 procenta. Na této předpovědi nemá nic zkazit ani páteční precizovaný odhad vývoje v letošním třetím čtvrtletí, kdy statistici původní číslo mezikvartálního růstu zlepšili 0,1 procentního bodu na 0,4 procenta. Bylo to sice opět hlavně zásluhou spotřeby domácností, ale k motorům růstu by se měly i firemní investice, které jsou zatím u ekonomů za otloukánka. A nic na tom nemění ani nepříznivý výsledek indikátoru podnikatelské nálady PMI, zveřejněný v pondělí. Podle signálů z bank pro Ekonomický deník ale roste objem úvěrů, které si firmy berou na modernizaci a rozšíření svého podnikání.
Včera zveřejněný Index nákupních manažerů (PMI), vyjadřující očekávání manažerů podniků zpracovatelského průmyslu do budoucna, zůstal i v listopadu s hodnotou 46 bodů v pásmu negativní nálady, navíc v říjnu na tom byl lépe (47,2 bodu). Pesimismus přidávají podnikatelské sféře v posledních měsících zejména špatné zprávy z německé ekonomiky. Tou poslední aktuální je odborová stávka zaměstnanců koncernu Volkswagen, který chce rušit některé výrobní závody v Německu.
Nicméně jsou tu i pozitivní zprávy. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku oproti předchozímu kvartálu podle upraveného odhadu Českého statistického (ČSÚ) vzrostla o 0,4 procenta. První odhad statistiků zněl na 0,3 procenta. Další pozitivní zprávou je, že se české podniky neoddávají zoufalství, nýbrž podnikají různé investice směrem k inovacím výrobků, výrobních procesů a energetických úspor.
Banky: výrazně nám rostou firemní úvěry
Hlavními tahouny růstu hrubého domácího produktu (HDP) zůstala stejně jako v předchozích měsících rostoucí spotřeba, investice firem zklamaly. Mezičtvrtletně spotřeba vzrostla o 0,5 a meziročně o 2,5 procenta, nejvíce se na tom podílely domácnosti (růst o 0,7 mezikvartálně a 2,2 procenta meziročně). Naproti tomu hrubé fixní investice se mezičtvrtletně snížily o 1,2 a meziročně o 0,8 procenta. „Meziročně klesly investice do obydlí i do ICT a ostatních strojů a zařízení. Vzrostly investice především do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků,“ uvedl ČSÚ.
Banky ale hlásí významný nárůst zájmu firem o úvěry. Velký podíl na tom má pokles úrokových sazeb u úvěrů, ale i snaha podniků vycházet vstříc svým zákazníkům a snižovat náklady na energie a inovovat výrobní procesy. „Čistě psychologicky: když klesá cena peněz a růst hrubého domácího produktu je pozitivní, je stabilizovaná cena energií a inflace, která byla před dvěma lety 16, před rokem 10 a letos bude 2,5 či maximálně tři procenta, tak musíte jako firma v nějakou dobu začít. Aby vám neujel vlak,“ říká výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop. „Naše firmy ale poslouchají a vnímají, co jim jejich klienti říkají, a upravují svoje podnikání a svou nabídku služeb tím směrem. A změny jsou samozřejmě i technologického rázu,“ dodává. Podniky podle něj investují do umělé inteligence, automatizace, robotizace a optimalizace procesů. Poptávka po úvěrech se nejvíce zvýšila tam, kde firmy budují, kupují či přestavují vlastní sklady či výrobní a administrativní budovy.
Mohlo by vás zajímat
ČSOB počítá s tím, že letošní rok zakončí s bilancí desetiprocentního růstu objemu úvěrů firmám. A signály, že se podniky otřepávají ze špatné nálady, zachycuje i tradiční Index očekávání firem, který ČSOB pravidelně zpracovává. Ten se ve třetím čtvrtletí konečně dostal na pozitivní hodnoty s číslem 3,4, zatímco na jaře to bylo minus 0,6 procenta.
Významný nárůst objemu úvěrů zaznamenává také Česká spořitelna (ČS). „Meziročně akcelerující růst objemu financování našich firemních klientů je jedním z klíčových faktorů rekordního růstu zisku spořitelny v letošním roce. Zatímco ve třetím čtvrtletí 2023 byl meziroční nárůst firemního financování 6,4 procenta a celkové portfolio firemních úvěrů ČS přesáhlo úroveň 367 miliard, v letošním třetím čtvrtletí byl meziroční nárůst firemního financování takřka dvojnásobný a dosáhl 11 procent a celkový objem firemních úvěrů překročil 407 miliard,“ řekl Ekonomickému deníku mluvčí ČS Filip Hrubý. Nejvyšší růst (meziročně o 21,7 procenta) zaznamenal objem úvěrů velkým korporátním klientům.
Nejvíce úvěrů šlo přitom na investice. „Ve srovnání s lety 2021-2022, kdy firmy čerpaly primárně provozní financování, pozorujeme od loňského roku výrazný růst investičních úvěrů, ať už se jedná o investice související s rozšiřováním podnikání, implementací nových technologií nebo nákupy nemovitostí,“ uvedl Hrubý.
Skupině Komerční banky podle mluvčího Michala Teubnera meziročně vzrostl objem úvěrů o 2,8 procenta na 418,6 miliardy korun, z toho úvěry malým podnikům stouply o dvě procenta na 48,3 miliardy korun.
Zájem o úvěry na investice zaznamenala také Moneta Money Bank. „Objem nově poskytnutých investičních úvěrů u Monety meziročně vzrostl o více než 50 procent,“ informovala mluvčí Monety Monika Leixnerová s tím, že banka registruje zájem napříč všemi segmenty a obory podnikání, ale v centru pozornosti jsou zejména neúčelové úvěry pro živnostníky a malé a středně velké firmy.
Úrokové sazby jdou dolů
Zájem podniků o úvěry donedávna ochlazovala jejich vysoká cena. V poslední době jdou úrokové sazby z úvěrů dolů. „Cena firemních úvěrů přirozeně reaguje na pokles sazeb České národní banky a meziročně poklesla zhruba o polovinu,“ konstatuje mluvčí ČS Filip Hrubý. „S ohledem na velmi individuální přístup k firemním klientům však nedává smysl uvádět průměrnou úrokovou sazbu, protože takový průměr má s ohledem na přirozeně velmi individuální podmínky jednotlivých firemních úvěrů jen velmi malou vypovídací hodnotu,“ dodává.
V Moneta Money Bank se podle mluvčí Lucie Leixnerové sazby u nově poskytnutých úvěrů v letošním roce meziročně snížily o více než o pětinu. Klíčová základní sazba České národní banky (ČNB), čtrnáctidenní repo sazba, které šla postupně dolů ze sedmi na čtyři procenta, ale ovlivňuje především cenu krátkodobých úvěrových zdrojů. Úroková sazba u středně a dlouhodobých úvěrových zdrojů se řídí jinými pravidly. Závisí především na očekávání investorů. A to se zatím nezlepšuje do té míry, že by to výrazně snižovalo úrokové sazby.
Zvyšování úvěrové aktivity a pokles úrokových sazeb potvrzují také agregovaná data ČNB. Zatímco loni v září se celkový objem nově poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům zvýšil o 25,9 miliardy korun, letos v září to bylo 38,2 miliardy. A průměrná úroková sazba loni v září dosáhla 8,54 procenta a v letošním září se už dostala na 5,86 procenta.
