Navýšení platů pracovníků v justici, zásadní novelizace trestních předpisů, navýšení advokátního tarifu či obměna Ústavního soudu. Jaké byly nejzásadnější události roku 2024 v oblasti justice a práva? Na to v tradiční anketě České justice odpovědělo několik osobností.
Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu
Rok 2024 je nepochybně v justici rokem Ústavního soudu. Jednak byl, jako každých deset let po nástupu nového prezidenta republiky, zajímavě doplňován i nedoplňován o nové soudce. Ale především vydával zajímavá rozhodnutí. Z mého pohledu je událostí roku jeho plenární nález, jenž řešil ústavnost „osekání“ valorizace důchodů (nález ze 17. 1. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 30/23). Jako klíčové vidím zejména dvě v něm vyslovené myšlenky. Za prvé že stabilita a vyrovnanost státního rozpočtu a veřejných financí není jen cílem politickým, nýbrž jedná se o právní povinnost podle zákona o rozpočtové odpovědnosti. Konsolidované veřejné finance jsou přitom v zájmu především sociálně slabších a zranitelných osob – právě ty jsou totiž do značné míry závislé na pomoci ze státního rozpočtu.
Druhou, za mě ještě důležitější myšlenkou nálezu je, že neexistuje základní právo na trvalý růst důchodů v důsledku růstu cen (inflace). Podstatou základního práva podle čl. 30 odst. 1 Listiny je záruka důstojného života ve stáří, což mimo jiné znamená spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické zvyšování. To je výsledkem konkrétní politiky a předmětem úpravy zákonodárcem, přičemž v důsledku uskutečňování této politiky nesmí dojít k podkročení esenciální podstaty tohoto základního práva. Myslím, že v příštích letech a desetiletích nás demografie (nárůst podílu starších lidí v populaci, kterému se prakticky nelze vyhnout) donutí k citelným zásahům do nejrůznějších parametrů sociálního zabezpečení i systému veřejného zdravotního pojištění. Bude k tomu třeba odvahy a neobejde se to bez ostrých ústavněprávních sporů, jež bude muset rozseknout Ústavní soud. Jakkoli mám výhrady k pojetí retroaktivity v uvedeném nálezu (rozvíjení tam vyslovených myšlenek o ní bych považoval za nebezpečné třeba pro ochranu vlastnického práva před zpětným zdaněním), rozhodnutí samotné považuji za odpovědné a prozíravé.
Robert Němec, předseda České advokátní komory
„Domnívám se, že pro celý advokátní stav je, ne-li justiční, pak jistě advokátní, událostí roku 2024 navýšení advokátního tarifu. Jde totiž skutečně o největší valorizaci mimosmluvní odměny advokáta od roku 2006. Valorizaci se podařilo prosadit po nekonečně dlouhých 18 letech, byť to bylo ve stávajícím znění extrémně obtížné. Na odměnu advokáta má totiž každý velmi odlišný názor a dosáhnout konsenzu na prosazovaných změnách se zástupci vlády, justice i neziskového sektoru, se v mnoha okamžicích zdálo téměř nemožné. Věřím, že nový tarif bude užitečným nástrojem pro každou advokátku i advokáta a přispěje k zabezpečení právní pomoci potřebným všude tam, kde je jí třeba a kde již začínala narážet na své limity.
Mohlo by vás zajímat
Další neméně významnou skutečností je novela zákona o advokacii, jejíž třetí čtení je ve chvíli, kdy píšu tento příspěvek na pořadu právě probíhající schůze Poslanecké sněmovny. Pokud nebude schválena ještě v roce 2024, doufáme, že se tak stane záhy v novém roce, a že brzo zamíří do Senátu a dokončí úspěšně svou pouť legislativním procesem. V mnoha směrech by měla přinést podstatné a dlouho očekávané změny do výkonu advokacie, jež jsou důležité nejen pro nás advokáty, ale i pro naše klienty.“
Tomáš Foldyna, prezident Unie státních zástupců
Významných okamžiků v letošním roce byla nepochybně celá řada, včetně předložení zásadní novely trestního zákoníku do Poslanecké sněmovny. Ale z mého pohledu je pochopitelně nejvýznamnější událostí novelizace zákona o státním zastupitelství, zavádějící funkční období všech vedoucích státních zástupců a zvyšující míru ochrany nejvyššího státního zástupce před bezdůvodným odvoláním ze strany vlády. O této novelizaci se dlouhá léta pouze hovořilo, ale až letos byla schválena a nabyla účinnosti. Neméně významnou událostí je pak pro justici vyjednání výrazného navýšení objemu prostředků na mzdy justiční administrativy, které se v rámci schvalování rozpočtu podařilo prosadit ministru spravedlnosti. To by mohlo zajistit personální stabilizaci soudů a státního zastupitelství v příštích letech.
Petr Šuk, místopředseda Nejvyššího soudu
Událostí roku bylo zvýšení objemu prostředků na platy zaměstnanců justice pro rok 2025. Jde o důležitý krok na cestě ke stabilizaci justičního personálu. Mrzí mě, že se toho nepodařilo dosáhnout politicky a právně korektním způsobem, ale za výsledek jsem rád.
Luboš Dörfl, předseda Vrchního soudu v Praze
Letošní rok s sebou v justičním prostředí přinesl množství významných událostí. Z pozice předsedy Vrchního soudu v Praze bych vyzdvihl přijetí novely zákona o kárném řízení, která znovuzavádí dvoustupňové kárné řízení s kárnými senáty prvního stupně u vrchních soudů, dále úspěšný boj o navýšení platů zaměstnanců v justici a také rozvoj odborné debaty o vlivu a možnostech využití AI v právních profesích, specificky i v justici.
Petr Novák, předseda Krajského soudu v Ostravě
Za událost roku 2024 v justici považuji boj nesoudcovského personálu soudů o zasloužené navýšení svého platového ohodnocení. Přes vyhlášení stávkové pohotovosti a dvě proběhlé stávky sice dochází k jistému posunu ve stanovení výše platů soudní administrativy, stále zde však chybí systémové řešení platových otázek, které by lépe vystihovalo náročnost a nenahraditelnost administrativní práce u soudů.
Tomáš Valášek, ředitel Insolvence 2008
Prvního října tohoto roku vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona. Rezonujícím výsledkem je nejen plošné zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky, ale také řada nevyjasněných a sporných otázek. Jedna z nich se bohužel týká odměn insolvenčních správců. Je třeba si uvědomit, že novela zkrácením doby oddlužení o 40% krátí také odměny a neumělé snahy zákonodárců alespoň o narovnání odměny do původní výše může přijít vniveč. Je to tím horší, že od nabytí účinnosti insolvenčního zákona nedošlo k žádné valorizaci odměny insolvenčních správců související s agendou oddlužení splátkovým kalendářem.
Kumulovaná inflace od zavedení institutu oddlužení přitom přesáhla 45 % a má zásadní vliv na mzdové náklady, ale i ceny energií, pojistek, dopravy a spoustu dalších položek. V důsledku toho se insolvenční správci ocitli v situaci, kdy se jejich činnost dostala za hranici rentability. Z důvodu nízkých odměn tak mnozí insolvenční správci zvažují, že svoji činnost pověsí na hřebík. To by způsobilo kolaps celého systému a prohloubení sociálního problému.
Petr Konůpka, zmocněnec vlády pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva
V červenci v čele Evropského soudu pro lidská práva vystřídal Marko Bošnjak Síofru O´Leary. První ženu v čele štrasburského soudu tak nahradil první zástupce bývalého východního bloku. Možná se v dohledné budoucnosti u osoby ve funkci předsedy oba tyto atributy spojí. Velkou výzvou pro ESLP nadále zůstává velký počet nevyřízených věcí. V roce 2024 se mu podařilo celkovou zátěž snížit o 11 %. Stále má nicméně na stole více než 61 tisíc běžících řízení. Česká republika si i v roce 2024 vedla dobře, odsouzena byla jen v sedmi případech. Z celkového počtu téměř tisíce odsuzujících rozsudků, které ESLP vydal, je to malý zlomek. Dvakrát jsme ale byli odsouzeni za nedostatečné vyšetření trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Tyto případy budou v dalších letech vyžadovat zvýšenou pozornost a péči. Novela trestního zákoníku přinesla potřebnou legislativní změnu. Klíčová bude její aplikace v praxi.
Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory
Za zcela nejdůležitější událost v justici v roce 2024 jednoznačně považuji říjnovou stávku justičních zaměstnanců, kteří touto cestou usilovali o lepší platové podmínky. Tato konkrétní situace pomohla veřejnosti i politické reprezentaci demonstrovat, jak moc podhodnocená byla práce nesoudcovského justičního personálu.
Bohužel obdobná situace zůstává i nadále u soudních exekutorů, jejichž tarifní odměny se na rozdíl od ostatních právnických profesí od roku 2016 nikterak nezvýšily. Jedná se přitom o důležitou složku výkonu soudní moci.
