V uplynulém období schválila Evropa mnohé zákony na ochranu klimatu. Nyní je třeba je přenést z papíru do reality. Při slyšení v Evropském parlamentu to řekla švédská kandidátka na post eurokomisařky pro životní prostředí, odolnost vody a pro soutěživou a cirkulární ekonomiku Jessika Roswall. Plánuje zachovat dosavadní kurz, chce však také pracovat na tom, aby Zelená dohoda byla „skutečnou dohodou s občany a podniky“. Za své priority označila přechod na oběhovou ekonomiku či předcházení ničivým povodním.
„Bolestivě si dnes uvědomujeme, pod jakým tlakem jsou naše přírodní zdroje,“ zahájila bývalá švédská ministryně pro evropské záležitosti a nordické vztahy svůj projev před europoslanci. Zavzpomínala přitom na své dětství, které strávila na vesnici, a jak husté lesy a čistá jezera brala jako samozřejmost. Dodala, že jako matka a babička ví, jakou budoucnost chce pro další generace. „Moje vnučka potřebuje budoucnost s čistým vzduchem, čistou vodou a zdravou biodiverzitou, ale také budoucnost s ekonomickými příležitostmi, kvalitními pracovními místy a čistou průmyslovou prosperitou,“ řekla exministryně.
Vláda, které byla Roswall součástí, se v posledních letech postavila proti řadě klíčových legislativ spadajících pod Zelenou dohodu. Při slyšení přesto unijní klimatická opatření hájila. Za posledních několik let dosáhla podle ní Evropská unie mnohého. „Mé sdělení je jasné: žádný úkol není důležitější než přinést výsledky, které budou chránit přírodu a klima, které budou přinášet hmatatelné benefity občanům a které budou skýtat reálné ekonomické příležitosti našemu průmyslu,“ popsala.
Připustila, že pokud jde o Green deal, česky Zelenou dohodu, ne všichni ji jako dohodu vidí. Chce proto dle svých slov pracovat na tom, aby skutečně o dohodu s občany a podniky šlo.
Oběhová ekonomika, zákaz nebezpečných látek
Mezi konkrétními kroky zmínila Roswall třeba rozvoj cirkulární neboli oběhové ekonomiky. Poukázala na to, že ročně je v Evropě využito osm miliard tun surovin, jen 11 procent z toho pochází z recyklovaných materiálů. „Často je levnější importovat materiál než využít ten recyklovaný,“ poukázala. Tento problém chce řešit za pomoci dalšího prohlubování jednotného evropského trhu.
Dále Roswall zmínila revizi pravidel pro využívání nebezpečných chemických látek. Zmínila také látky PFAS, známé jako takzvané věčné chemikálie. Ty získaly název kvůli tomu, že jak se jednou dostanou do lidského těla, již v něm zůstanou. Řada studií je spojuje s výskytem rakoviny ledvin a varlat, onemocněním štítné žlázy, obezity i neplodnosti. „Budu usilovat o zákaz PFAS v kontaktních obalových materiálech,“ slíbila Roswall.
Kandidátka na eurokomisařku vzpomněla také na povodně ve Španělsku. „Záplavy a sucha se stávají novým normálem,“ řekla. V rámci iniciativy odolnosti vůči vodě se proto plánuje zabývat výzvami souvisejícími právě s narůstajícím množstvím povodní. Za prioritu označila i zajištění přístupu k čisté vodě pro všechny.
Mezi prvními, kdo čelí ničivým následkům znečištění životního prostředí, jsou podle Roswall mnohdy farmáři. „Jsem ráda, že mohu přispět k vizi pro zemědělství a potravinářství, která bude odměňovat udržitelné zemědělské praktiky a skýtat férový příjem farmářům,“ řekla.
Čas přesunout se od papírů k realitě
V posledním funkčním období byly podle pravděpodobné příští eurokomisařky pro životní prostředí schváleny mnohé zákony na ochranu klimatu. „Pokud budu potvrzená ve funkci, hodlám uchovat tento kurz,“ slíbila. Nyní je podle ní čas přesunout se od papírů k realitě. „Jen tak mohou zákony přinést výsledky pro občany a podniky,“ dodala.
Ohledně klimatické politiky je podle ní třeba vést otevřený a inkluzivní dialog. Za účelem zjednodušení předpisů chce dle svých slov přemýšlet nejprve v malém. „Kontrolovat, zda je legislativa jediným řešením,“ uvedla. Slíbila také pamatovat na situaci malých a středních podniků.
„Nic není zadarmo,“ upozornila Roswall. Zmíněný přesun od papírů k realitě proto podle ní znamená sehnat nezbytné finance. Veřejné zdroje jsou podle ní důležité, nebudou však stačit. Proto je třeba zkoumat i možnosti financování prostřednictvím soukromých trhů i institucí, jako je Evropská investiční banka. Poukázala i na náklady změny klimatu na rozpočty: „Za poslední tři roky utrpěly členské státy ztráty za více než 160 miliard euro kvůli požárům, suchům a záplavám.“
Evropa jde podle Roswall ráda příkladem. I ostatní země ale musí odvést svůj kus práce. „Spolupráce je jediný způsob, jak postoupit vpřed,“ dodala.
Slyšení před europoslanci jsou tříhodinová. Začínají vždy patnáctiminutovým projevem kandidáta či kandidátky, následně se europoslanci z relevantních výborů ptají dle předem stanoveného klíče. Následně mohou nominanta buďto potvrdit, případně si mohou vyžádat další slyšení. Pokud by jej ani opakovaně neschválili, musela by navrhující země nabídnout nové jméno. Až budou všichni kandidáti stvrzeni, proběhne hlasování na plénu, kde budou europoslanci schvalovat celé nové složení Evropské komise. Pokud Parlament nikoho neodmítne, mohlo by k tomu dojít na konci listopadu.
(knn)
